Úsobí

Úsobí
Úsobské náměstí
znak
Lokalita
Status	městys
Pověřená obec	Havlíčkův Brod
Obec s rozšířenou působností	Havlíčkův Brod (správní obvod)
Okres	Havlíčkův Brod
Kraj	Vysočina
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°30′51″ s. š., 15°30′9″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	702 (2024)[1]
Rozloha	12,98 km²[2]
Nadmořská výška	555 m n. m.
PSČ	582 53, 582 54
Počet domů	271 (2021)[3]
Počet částí obce	3
Počet k. ú.	2
Počet ZSJ	3
Kontakt
Adresa úřadu městyse	Úsobí 43 582 54 Úsobí [email protected]
Starosta	Ing. Jaromír Fiedler
Oficiální web: www.usobi.cz
Úsobí
Další údaje
Kód obce	569658
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Úsobí (německy Pollerskirchen) je městys v okrese Havlíčkův Brod v Kraji Vysočina. Žije zde 702^[1] obyvatel. Protéká tudy Úsobský potok, který je levostranným přítokem řeky Sázavy.

Historie

Počátky obce sahají do přelomu 13. a 14. století s první písemnou zmínkou kolem roku 1307. V latinských textech je název uváděný jako Ausobium, v německých Pollerskirchen. Od roku 1653 je užíván název obce Ausoba, později Ousobí a od roku 1920 je dnešní název Úsobí.

Roku 1789 bylo Úsobí povýšeno privilegiem císaře Josefa II. na městečko (městys) a byl mu udělen městský znak a prapor. Toto privilegium získal tehdejší majitel panství Leopold Fučikovský z Grünhofu za jehož působení dosáhlo Úsobí největšího hospodářského rozvoje.^[4]

Od 22. června 2007 byl obci vrácen status městyse.^[5]

Pamětihodnosti

Kostel svatého Petra a Pavla

Původně gotický kostel svatých apoštolů Petra a Pavla je zmiňován již ke konci 13. století. Přestavba kostela do dnešní podoby proběhla v letech 1759 – 1760 a byla provedena stavitelem Aiglem z Jihlavy. V těchto letech byla vztyčena před farou socha Piety a postavena na bývalém hřbitově před kostelem nová kostnice a kaple sv. Barbory.

V roce 2009 začala několikaletá generální rekonstrukce kostela. Jednalo se o největší zásah od roku 1907, během kterého byla zajištěna statika budovy, zachráněno rozpadající se kostelní průčelí a původní šedá omítka byla nahrazena za červenou, čímž se kostel stal ještě výraznější dominantou v místní krajině.^[8]

Zámek Úsobí

V první polovině 18. století byl úsobský zámek přebudován jako trojkřídlý, jednopatrový, s mírně převýšeným rizalitem uprostřed středního traktu. Rustikované průčelí je architektonicky členěno, portál rámován jónskými sloupy nesoucími balkon. Ve východním traktu je kaple P.Marie, sv.Floriána a sv.Donáta z roku 1758. V roce 1769 byl vybudován před zámkem nový barokní most s kamennými sochami.

V 50. letech 20. století byl zámek znárodněn a převzala jej Nemocnice Havlíčkův Brod, která z něj zřídila léčebnu pro dlouhodobě nemocné. Celý areál podtupně chátral až do roku 1999, kdy jej koupil pan Jaromír Polák, který se pustil do celkové rekonstrukce.^[9][10]

Na zámku jsou k vidění tematické výstavy a stálou expozici zde má Veterán klub Úsobí.

Kaple strážných andělů

V roce 1715 vybudoval nad Úsobím vlastním nákladem farář D. Dvořák kapli Andělů strážných, která byla výnosem císaře Josefa II. v roce 1783 zrušena. Nyní se zde nacházejí pouze zbytky této stavby.

Synagoga

Synagoga v Úsobí byla postavena pravděpodobně v 18. století, později ale byla přestavena na obytný dům.

Skupina stromů

Severozápadně od obce se nachází na kamenném ostrůvku v polích srostlice sedmi stromů – javorů s dendrologickou a historickou hodnotou. Dle pověsti byly stromy vysazeny na místě, kde byly ve společném hrobě pohřbeny oběti epidemie cholery.

Galerie

• 
  Kostel svatého Petra a Pavla v Úsobí
• 
  Kaple svaté Barbory u kostela
• 
  Zámek v Úsobí
• 
  Zřícenina kaple strážných andělů

Doprava

Katastrem městyse prochází dálnice D1 s exitem 104 Větrný Jeníkov. Dále silnice II/348 v úseku Herálec - Úsobí - Chyška - Štoky. Silnice III. třídy:

• III/1312 Úsobí - Skorkov
• III/1313 ze silnice III/3486 na Kosovy
• III/3486 Úsobí - Exit 104
• III/3489 Úsobí - Chválkov
• III/34811 Chyška - Úhořilka

Průmysl

Sklárny

V roce 1779 byla v Úsobí založena brusírna skla, jejíž tradici rozvíjel rod Sacherů, Wagnerů a Grossmannů, který přivedl brusírnu k největší prosperitě. Do začátku 20. století se zde brousilo sklo sodnodraselné a po něm olovnatý křišťál. V roce 1945 byla brusírna znárodněna a v roce 1997 Sklárny Bohemia Jihlava přerušily téměř 220 let trvající tradici broušení skla v Úsobí tím, že zde ukončily činnost.^[11]

Octárna a palírna

Roku 1854 byla panem Adolfem Böhmem v Přibyslavi zahájena výroba octa na Vysočině. Symbolicky bylo navázáno na tuto tradici roku 1994, kdy je založena octárna a palírna v Úsobí.^[12]

Místní části

• Úsobí
• Chyška
• Kosovy

Rodáci

• Josef Inwald (1837–1906) – sklářský podnikatel v Praze, Poděbradech a Vídni
• Heřman Inwald (1838–1907) – klenotník a obchodník se zlatnickým zbožím v Praze
• František Vencovský (1923–2006) – ekonom

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Úsobí na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Úsobí v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Úsobí v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Oficiální stránky

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.