Špačkovití

Špačkovití
Špaček obecný
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Podkmen	obratlovci (Vertebrata)
Třída	ptáci (Aves)
Podtřída	letci (Neognathae)
Řád	pěvci (Passeriformes)
Podřád	zpěvní (Passeri)
Infrařád	Passerida
Nadčeleď	Muscicapoidea
Čeleď	špačkovití (Sturnidae) Rafinesque, 1815
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Špačkovití (Sturnidae) je ptačí čeleď, která má schopnost zapamatovat si a pak využívat ve svém repertoáru cizí hlasy. Nejznámější z této čeledi je špaček obecný, který se i zásluhou člověka rozšířil do mnoha zemí všech kontinentů. Další druhy špačků žijí také v Africe a Asii.

Nejrozšířenější druhy špačkovitých

• Loskuták posvátný – Gracula religiosa – je často chován v klecích. Měří 28–30 centimetrů. Žije v jižní a jihovýchodní Asii, převážně v zalesněných oblastech. Pestrá paleta jejich skřeků vytváří téměř pravidelné zvukové pozadí.

• Špaček obecný – Sturnus vulgaris – měří přibližně 22 cm. Samec i samice jsou černí se silným kovovým leskem a malými žlutobílými skvrnami, které jsou výraznější v zimním období. Mláďata jsou šedohnědá. Vyskytuje se v Evropě, v mírném pásmu Asie a v severní Africe. Byl převezen i do Severní Ameriky. Nejčastěji obývá okraje lesů, lesíky a zahrady v nížinách a podhůřích. Hnízdí v dutinách stromů. Na bledě modrých vejcích sedí oba rodiče 13–14 dní, mláďata v hnízdě krmí 19–22 dní. Po opuštění hnízda se mladí špačci shlukují do hejn a odlétají do polí ale i sadů za potravou. Tito ptáci se živí hmyzem, příležitostně třešněmi, bobulemi révy vinné, kukuřicí.
• Špaček růžový – Pastor roseus – připomíná vzhledem i velikostí špačka obecného. Samec i samice jsou zbarveni černě s kovovým leskem, v kombinaci s růžovou barvou. Mláďata jsou hnědošedá, s bílou spodinou těla. Vyskytuje se ve stepích a polopouštích jihovýchodní Evropy a přilehlé části Asie až po střední Asii. Hnízdo z trávy staví většinou na zemi nebo v hromadách kamenů.

Přehled rodů^[1]

• Aplonis Gould, 1836
• Mino Lesson, RP, 1827
• Basilornis Bonaparte, 1850
• Goodfellowia Hartert, EJO, 1903
• Sarcops Walden, 1875
• Streptocitta Bonaparte, 1850
• Enodes Temminck, 1839
• Scissirostrum Lafresnaye, 1845
• Saroglossa Hodgson, 1844
• Ampeliceps Blyth, 1842
• Gracula Linnaeus, 1758
• Acridotheres Vieillot, 1816
• Spodiopsar Sharpe, 1889
• Gracupica Lesson, RP, 1831
• Agropsar Oates, 1889
• Sturnia Lesson, RP, 1837
• Sturnornis Legge, 1879
• Leucopsar Stresemann, 1912
• Fregilupus Lesson, RP, 1831
• Necropsar Slater, HH, 1879
• Pastor Temminck, 1815
• Sturnus Linnaeus, 1758
• Creatophora Lesson, RP, 1847
• Notopholia Roberts, 1922
• Hylopsar Boetticher, 1940
• Lamprotornis Temminck, 1820
• Hartlaubius Bonaparte, 1853
• Cinnyricinclus Lesson, RP, 1840
• Onychognathus Hartlaub, 1849
• Poeoptera Bonaparte, 1854
• Pholia Reichenow, 1900
• Arizelopsar Oberholser, 1905
• Grafisia Bates, GL, 1926
• Speculipastor Reichenow, 1879
• Neocichla Sharpe, 1876
• Rhabdornis Reichenbach, 1853

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu špačkovití na Wikimedia Commons
• Špačkovití v encyklopedii Cojeco

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.