Švábka

Část Údolní ulice, tvořící jádro bývalé vsi Švábka
Kříž při západní zdi budovy fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity

Švábka je bývalá vesnice a někdejší magistrátní předměstí Brna, jejíž zrušené katastrální území náleží od 24. listopadu 1990 k městské části Brno-střed, v jejímž rámci je rozděleno mezi katastrální území Město Brno a Veveří.

Velmi malý katastr Švábky se rozkládal na severním úpatí Špilberku a jižně a jihovýchodně od Obilního trhu po obou stranách Údolní ulice, která tvořila pod původním názvem Švábka nejen jádro, ale dlouho i jedinou ulici této někdejší vesnice. Jedinou upomínkou na někdejší vesnici je kříž nacházející se v blízkosti západní zdi budovy fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.

Historie

Brno na prvním vojenském mapování kde je Švábka viditelně za hranicí hradeb.
Švábka na Doležalově situačním plánu města Brna z roku 1858

Minulost Švábky sahá až do středověku a její vznik je datován k roku 1340. Její původní kolonisté ze Švábska dali této předměstské čtvrti jméno platea Svevorum (latinsky švábská ulice). V roce 1365 byla ve Švábce lázeň, 2 cihelny a 79 domů, převážně zemědělců a řemeslníků. Během husitských válek byla vesnice poničena, přičemž zbylo jen 30 domů. V roce 1846 se již rozkládala na ploše od Slepé brány k dnešnímu Obilnímu trhu kde bylo vojenské cvičiště. V této době měla Švábka 33 domů s 1000 obyvateli. Roku 1850 došlo k připojení Švábky k Brnu.[1] Na křižovatce cesty vedoucí ze Švábky s Úvozem stála kaple sv. Františka Xaverského.

Vývoj názvu

Vesnice a později ulice měnila názvy z Schwabengasse (17. století) na Turnergasse či Talgasse (1867), Jahngasse (1902), Eugengasse (1915), Talgasse či Údolní (1918), Údolní (1930), třída Obránců míru (1952), Údolní (1990-současnost).[2]

Popis hranice

Jižní část hranice probíhala po jižním okraji zahrad na severním úpatí Špilberku, západní po západní hranici parcely číslo 718, odtud dále na severovýchod, probíhajíc parcelou číslo 717/2, poté po západní hranici parcel číslo 723 a 724 až na severní okraj komunikace v Údolní ulici, odtud po tomto okraji směrem k jihovýchodu, poté se obracela k severovýchodu procházejíc parcelou číslo 481 a poté po severozápadní hranici parcel číslo 482/1, 482/2, 437, poté chvíli procházela parcelou číslo 434; poté se obracela k jihovýchodu, probíhajíc Jaselskou ulicí; poté vedla k jihu, rozdělujíc na dvě části budovu na parcele číslo 777 (fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity) a poté vedla po východní hranici parcely číslo 777 (budova lékařské fakulty Masarykovy univerzity), odtud k západu po jižním okraji této parcely a pak směrem k jihozápadu po okraji zahrad na severním úpatí Špilberku.

Reference

  1. VANĚREK, Roman. Na Švábce: Trocha Historie [online]. www.nasvabce.cz [cit. 2016-04-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-24. 
  2. SVABENGASSE, TÉŽ SCHWABENGASSE (ŠVÁBKA, TÉŽ ŠVÁBSKÁ) [online]. Encyklopedie dějin města Brna [cit. 2016-04-03]. Dostupné online. 

Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Statutární město Brno
Městské části
Části obce a
katastrální území
Další čtvrtě
Historická předměstí
  • Augustiniánská Ulice
  • Červená Ulice
  • Dolní a Horní Cejl
  • Josefov
  • Kožená
  • Křenová
  • Křížová
  • Lužánky
  • Malá Mariacela
  • Malá Nová Ulice
  • Na Hrázi a Příkop
  • Náhon
  • Nové Sady
  • Pekařská
  • Růžový
  • Silniční
  • Špilberk
  • Švábka
  • U Svaté Anny
  • Ugartov
  • V Jirchářích
  • Velká Nová Ulice
  • Vinohrádky
  • Zaniklé obce
  • Kamenný Mlýn
  • Kníničky