Alžběta Lukrécie Těšínská

Alžběta Lukrécie Těšínská
kněžna těšínská, titulární kněžna hlohovská
Doba vlády	1625–1653
Narození	1. června 1599
Úmrtí	19. května 1653
Manžel	Gundakar z Lichtenštejna
Dynastie	Těšínští Piastovci
Otec	Adam Václav
Matka	Alžběta Kuronská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alžběta Lukrécie (něm. Elisabeth Lukretia, pol. Elżbieta Lukrecja) (1. června 1599 – 19. května 1653) byla těšínskou kněžnou, poslední z rodu Piastovců.

Život

Byla dcerou Adama Václava a Alběty Kurlandské. Roku 1610 společně s otcem přešla z luterské víry na víru katolickou. Roku 1617 jí zemřel otec, o rok později byla proti své vůli provdána za Gundakara z Lichtenštejna († 1658). Jejich manželství bylo nešťastné a od roku 1626 žili manželé ve formálním odloučení.^[1] Roku 1625 nečekaně zemřel Alžbětin bratr, poslední těšínský Piastovec Fridrich Vilém. Alžběta vedla spory s císařem, aby mohla vládnout nad Těšínskem jako dědičná kněžna. Během její vlády bylo Těšínsko několikrát zplundrováno vojsky v průběhu třicetileté války, což vedlo k hospodářskému úpadku země.

Mimo titulu kněžny Těšínské měla také titul princezna Lichtenštejnská.

Potomci

Alžbětě Lukrécii se ze svazku s Gundakarem z Lichtenštejna narodily tři děti. Krátce po narození nejmladšího syna se manželé rozešli.

• Marie Anna (13. srpna 1621 – 5. října 1655), ∞ 1652 hrabě Jindřich Vilém Šlik

Marie Anna se provdala proti otcově vůli za příslušníka českého šlechtického rodu, o osm let mladšího Jindřicha Viléma Šlika.^[2]

• Ferdinand Jan (27. prosince 1622 – 9. ledna 1666), ∞ 1650 Dorota, hraběnka z Lodron
• Albert (8. března 1625 –1627)^[3]

Majetek

Těšínské knížectví

Jako kněžna Těšínská vlastnila vsi a panství v Těšínském knížectví. Po její smrti připadlo vše Koruně české, resp. na její nositele rod Habsburků jako uvolněné léno. Kněžna usilovala u císařského dvora o změnu dědického práva z mužské linie, také na ženskou, kdy by mohlo knížectví dědit i její dcera, nebo některá z případných vnuček. ^[4]

V roce 1639 vede spor o panství Orlová s Hedvikou ze Schaffhausenu. ^[5]

Mince a mincovny

Za svého života usilovala o ražbu vlastních mincí. Ty byly raženy od roku 1638, se svolením císaře Ferdinanda III. Habsburského. Kdy na aversu byl císařský portrét s textem, a na reversu byl symbol Těšínska – orlice a popis. K ražbě došlo až v roce 1642 v Těšíně, kde se razilo do roku 1655. V roce 1643 pak ve Skočově (Skoczów, Polsko), kde se razilo do roku 1649. ^[6] Razily se menší mince – oboly, krejcary, a větší – tolary a jejich násobky., vč. dukátů.

Movitá pozůstalost

Po její smrti byl proveden soupis jejího movitého majetku (zbrojnice, mešní výbava a oděvy). ^[7]

Vzhled osobní pečeti – ze dne 2. července 1646 na listině pro Smilovice, s textem: „Tomu na svědomí jsme k tomuto listu pečeť naši knížecí přivěsiti dáti a v něm se rukou naši vlastní knížecí podepsati ráčili.“ ^[8]

Legenda

Bývá ztotožňována s tzv. „Černou kněžnou“^[9]ze slezských lidových pověstí.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Elisabeth Lukretia (Teschen) na německé Wikipedii.

Literatura

• JASIŃSKI, Kazimierz. Rodowód Piastów śląskich. 2. vyd. Kraków: Avalon, 2007. 720 s. ISBN 978-83-60448-28-1. (polsky) 
• ŠMERDA, Milan. Za vším hledej ženu aneb Alžběta Lukrecie Těšínská a spor o Těšínské knížectví. In: AMBROŽOVÁ, Hana, a kol. Historik na Moravě : profesoru Jiřímu Malířovi, předsedovi Matice moravské a vedoucímu Historického ústavu FF MU, věnují jeho kolegové, přátelé a žáci k šedesátinám. Brno: Matice moravská, 2009. ISBN 978-80-86488-57-8. S. 625–643.
• WINKELBAUER, Thomas. Fürst und Fürstendiener. Gundaker von Liechtenstein, ein österreichischer Aristokrat des konfessionellen Zeitalters. Wien: Oldenbourg, 1999. (Mitteilungen des Instituts für Österreichische Geschichtsforschung : Ergänzungsband ; 34). ISBN 3-7029-0440-9. S. 3–7029-0440-9. (německy) 
• JEŽ, Radim: Zbrojnice, mešní výbava a oděvy těšínské kněžny. Inventář pozůstalosti Alžběty Lukrécie z roku 1653 (I. část) - Armoury, Liturgical Equipment and Garments of the Duchess of Těšín. The Estate List of Elisabeth Lucretia from 1653 (part 1). Těšínsko 61, 2018, č. 1, s. 89–100, ISSN 0139-7605, Těšínsko 61, 2018, č. 1, s. 89–100

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Alžběta Lukrécie Těšínská na Wikimedia Commons
• Dílo Dějiny Těšínska/Rodinné poměry kněžny Eližběty. Spor o těšínské léno ve Wikizdrojích

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Předchůdce: Fridrich Vilém

Těšínská kněžna 1625–1653

Nástupce: Ferdinand IV. Habsburský