Anna Suchardová-Brichová

Anna Suchardová-Brichová
Rodné jménoAnna Brichová
Narození3. února 1883
Blatná
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí28. ledna 1944 (ve věku 60 let)
Praha
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Národnostčeská
Povolánímalířka
RodičeLudvík Brich, Marie Brichová-Astlová
Manžel(ka)Vojtěch Sucharda
DětiAnna, Olga
PříbuzníRadana Hamsíková (vnučka)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Anna Suchardová–Brichová, křtěná Anna Františka Ludvíka (3. února 1883 Blatná[1] – 28. ledna 1944 Praha) byla česká pedagožka kreslení, malířka a loutkářka.[2]

Životopis

Rodiče Anny byli Ludvík Brich, ředitel měšťanské školy v Blatné a Marie Gabriela Brichová-Astlová (1847) z Prahy[1], svatbu měli r. 1875. Měla dva starší sourozence: Marii (1. 7. 1876) a Miroslava (13. 12. 1878). Její manžel byl Vojtěch Sucharda, spolužák ze studií na Uměleckoprůmyslové škole v Praze (UMPRUM). Měli spolu dvě dcery Annu Podzemnou-Suchardovou (1909–1996) a Olgu Turk-Suchardovou (1911–2005).

Kromě UMPRUM absolvovala Anna malířskou školu Ferdinanda Engelmüllera a studijní cestu do Mnichova. Byla členkou Kruhu výtvarných umělkyň (KVU), od roku 1916 se zúčastňovala výstav výtvarného odboru Ústředního spolku českých žen a později členských výstav KVU. Byla odbornou učitelkou kreslení a malířkou květinových zátiší.[3]

Anna se věnovala nejen malbě ale i tvorbě dekorativních předmětů užitého umění. Od roku 1919 navrhovala dekorace a kostýmy pro loutkové divadlo. V roce 1920 se svým manželem založili v Praze loutkovou scénu V Říši loutek. Na formování profilu Říše loutek se podílela i jako autorka řady loutkových her, vypravěčka a příležitostně i režírovala. Její tvorbu ovlivnil Josef Wenig, inspirovala se českými pohádkami a také pohádkami z Orientu. Jako autorka loutkových her zdůrazňovala důležitost výchovného působení loutkového divadla na děti prostřednictvím silného citového zážitku.[4]

V Praze XIX Bubeneč bydlela na adrese Mánesova 151.

Dílo

Loutkové divadlo

  • Dlouhý, Široký a Bystrozraký: K. J. Erben – upravila. 1920
  • Mikuláš – 1920
  • Víla Slověnka a zlý král Germon – 1920
  • Tři zlaté vlasy Děda-Vševěda: národní pohádka K. J. Erbena – pro loutkové divadlo upravila o 6 jednáních. Praha: Jindřich Veselý, 1921
  • Sómaprahba – 1922
  • Maharadža a princezna Pabhavati – 1923
  • Turandot, princezna čínská: Carlo Gozzi – upravila. 1924
  • Album divadelních krojů se střihy pro loutky a slovním doprovodem – Choceň: Loutkář, 1926
  • Výtvarná práce na loutkovém divadle – Loutkář 1928–1929, s. 121
  • O Honzovi – 1930
  • O Popelce – 1931
  • Kašpárkovo putování za smíchem: Václav Barth, Anna Suchardová-Brichová, Vladimír Šmejkal – 1936.
  • Ošklivý mahárádža a krásná princezna: výpravná hra o 5 jednáních: napsáno volně podle staré indické pohádky – Holešov: Fr. J. Balatka, 1937
  • Betlém našeho dědečka – 1939
  • Čarovný plášť: podle Hanse Christiana Andersena – 1940
  • Cvrček houslista – 1942

Obrazy

  1. Černá krajkovina: olej, olej na skle
  2. Floxy: olej
  3. Květinové zátiší: olej, rozměr s rámem 56 cm × 68 cm, 1903
  4. Kytice: kvaš, 80 cm × 45 cm

Výstavy

Autorské

  • 1983 Anna Suchardová-Brichová: Výběr z díla z let 1905 - 1943, Městské muzeum, Blatná

Kolektivní

  • 1921/1922 Loutkářská výstava, Topičův salon, Praha
  • 1952 Svaz českých výtvarných umělců III. středisko Mánes. III. členská výstava, Mánes, Praha

Galerie

  • Černá krajkovina, olej - olej na skle (kolem 1935)
    Černá krajkovina, olej - olej na skle (kolem 1935)
  • Floxy, olej (kolem 1935)
    Floxy, olej (kolem 1935)
  • Květinové zátiší, olej na plátně (1903)
    Květinové zátiší, olej na plátně (1903)

Odkazy

Literatura

  • 1936 Kulturní adresář ČSR (Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic), Českolipská knih a kamenotiskárna, Česká Lípa
  • 1983 A. Suchardová-Brichová: výběr z [malířského a loutkářského] díla: Katalog výstavy, Blatná, srpen 1983 – text Alice Dubská, Blatná: Městské muzeum, 1983
  • 1993 Nový slovník československých výtvarných umělců (II. díl; L - Ž), Výtvarné centrum Chagall, Ostrava
  • 1995 Signatury českých a slovenských výtvarných umělců, Výtvarné centrum Chagall, Ostrava
  • 1999 PODZEMNÁ, Anna: Mí rodiče Anna a Vojtěch Suchardovi, Loutkář49, 1999, s. 186–188
  • Filozofická fakulta Masarykovy univerzity: Diplomová práce

Reference

  1. ↑ a b Matriční záznam o narození a křtu Anny Brichové farnost Blatná
  2. ↑ Kulturní adresář ČSR. Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic. Příprava vydání Antonín Dolenský. Praha: Nakladatelství Josef Zeibrdlich, 1934. 587 s. S. 378. 
  3. ↑ výtvarnéumělkyně. www.vytvarneumelkyne.cz [online]. [cit. 2020-11-03]. Dostupné online. 
  4. ↑ SUCHARDOVÁ-BRICHOVÁ, Anna. www.amaterskedivadlo.cz [online]. [cit. 2020-11-03]. Dostupné online. 

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Anna Suchardová-Brichová na Wikimedia Commons
  • Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Suchardová-Brichová Anna
  • Anna Suchardová-Brichová v informačním systému abART
  • Soupis pražského obyvatelstva: Emanuel Brich
  • Kniha narozených: Marie Emanuela Theodorika Brichova
  • Kniha narozených: Miroslav Emanuel František Brich
  • MyHeritage rodokmeny: Olga Turk-Suchardová
  • Obrazy 1–4
  • Osobnosti kultury, Anna Suchardová-Brichová
Autoritní data Editovat na Wikidatech