Bischofswerda

Bischofswerda Biskopicy
Altmarkt, v pozadí radnice
znak
Poloha
Souřadnice	51°7′39″ s. š., 14°10′47″ v. d.
Nadmořská výška	304 m n. m.
Časové pásmo	UTC +1
Stát	Německo Německo
Spolková země	Sasko
Zemský okres	Budyšín
Administrativní dělení	9 místních částí[1]
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	46,2 km²
Počet obyvatel	10 686 (2022)[2]
Hustota zalidnění	231,2 obyv./km²
Etnické složení	Němci 98,6 %[3]
Náboženské složení	protestantství 23,2 % římskokatolická církev 5,0 %[3]
Správa
Status	velké okresní město
Primátor	Holm Große (nezávislý)
Oficiální web	www.bischofswerda.de
Adresa obecního úřadu	Altmarkt 1 01877 Bischofswerda
Telefonní předvolba	03594
PSČ	01877
Označení vozidel	BZ, BIW, HY, KM
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bischofswerda ( [bɪʃɔfsˈvɛʁda], hornolužickosrbsky Biskopicy [bɪskopɪtsɛ], česky zastarale Biskupice^[4]) je velké okresní město v Horní Lužici v německé spolkové zemi Sasko. Nachází se v zemském okrese Budyšín a má přibližně 11 tisíc^[2] obyvatel.

Historie

K možnému, byť historicky nepodloženému založení Bischofswerdy mohlo dojít v letech 970 až 1076, protože v roce 1076 prý míšeňský biskup svatý Benno povýšil Werdu na město. Svatému Bennovi je rovněž připisováno založení Bischofswerdy. První písemná zmínka pochází z roku 1227, kdy je zmiňován jistý Meinhardus de Biscofiswerde, roku 1229 je zmíněn farní kostel. Roku 1361 je Bischofswerda uváděna jako město. Mezi lety 1952 a 1994 byla Bischofswerda okresním městem stejnojmenného okresu. Roku 1950 se k městu připojila do té doby samostatná obec Belmsdorf, roku 1974 Geißmannsdorf, roku 1994 Schönbrunn a nakonec v roce 1996 Großdrebnitz. V roce 1998 získala Bischofswerda status velkého okresního města.

Geografie

Bischofswerda leží na okraji Horní Lužice, proto je také nazývána „Brána do Horní Lužice“. Nejvyšším vrcholem je Butterberg (384 m n. m.). Městem protéká řeka Wesenitz, pravý přítok Labe. Bischofswerdou prochází železniční trati Drážďany – Zhořelec a Bischofswerda – Žitava.

Správní členění

Bischofswerda se dělí na 9 místních částí.^[1] V závorce je uveden hornolužický název, počet obyvatel je k roku 2011.

• Belmsdorf (Baldrijanecy), od roku 1950, 344 obyvatel
• Bischofswerda (Biskopicy), 9 007 obyvatel
• Geißmannsdorf (Dźibrachćicy), od roku 1974, 562 obyvatel
• Goldbach (Kadłobja), od roku 1996, 424 obyvatel
• Großdrebnitz (Drjewnica), od roku 1996, 847 obyvatel
• Kynitzsch (Kinič), od roku 1994, 39 obyvatel
• Neuschönbrunn (Nowy Šumborn), od roku 1994, 21 obyvatel
• Schönbrunn (Šumborn), od roku 1994, 414 obyvatel
• Weickersdorf (Wukranćicy), od roku 1996, 282 obyvatel

Pamětihodnosti

• klasicistní radnice z roku 1818
• evangelicko-luterský Kristův kostel, obnovený roku 1818 po požáru
• římskokatolický kostel svatého Bena z roku 1924
• hřbitovní kostel svatého Kříže
• biskupská rezidence
• zoologická zahrada Tier- und Kulturpark Bischofswerda

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bischofswerda na německé Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Bischofswerda na Wikimedia Commons
• (německy) Oficiální stránky velkého okresního města Bischofswerda
• (německy) Digitales Historisches Ortsverzeichnis von Sachsen

Velké okresní město Bischofswerda
Belmsdorf • Bischofswerda • Geißmannsdorf • Goldbach • Großdrebnitz • Kynitzsch • Neuschönbrunn • Schönbrunn • Weickersdorf

Města a obce zemského okresu Budyšín
Arnsdorf (Warnoćicy) • Bautzen (Budyšin) • Bernsdorf (Njedźichow) • Bischofswerda (Biskopicy) • Burkau (Porchow) • Crostwitz (Chrósćicy) • Cunewalde (Kumwałd) • Demitz-Thumitz (Zemicy-Tumicy) • Doberschau-Gaußig (Dobruša-Huska) • Elsterheide (Halštrowska Hola) • Elstra (Halštrow) • Frankenthal (Frankln) • Göda (Hodźij) • Großdubrau (Wulka Dubrawa) • Großharthau • Großnaundorf • Großpostwitz (Budestecy) • Großröhrsdorf (Wulke Rědorjecy) • Haselbachtal • Hochkirch (Bukecy) • Hoyerswerda (Wojerecy) • Kamenz (Kamjenc) • Königsbrück (Kinspork) • Königswartha (Rakecy) • Kubschütz (Kubšicy) • Laußnitz (Łužnica) • Lauta (Łuty) • Lichtenberg (Swětła) • Lohsa (Łaz) • Malschwitz (Malešecy) • Nebelschütz (Njebjelčicy) • Neschwitz (Njeswačidło) • Neukirch • Neukirch/Lausitz (Wjazońca) • Obergurig (Hornja Hórka) • Ohorn (Mohorn) • Oßling (Wóslink) • Ottendorf-Okrilla • Panschwitz-Kuckau (Pančicy-Kukow) • Pulsnitz (Połčnica) • Puschwitz (Bóšicy) • Räckelwitz (Worklecy) • Radeberg • Radibor (Radwor) • Ralbitz-Rosenthal (Ralbicy-Róžant) • Rammenau (Ramnow) • Schirgiswalde-Kirschau (Šěrachow-Korzym) • Schmölln-Putzkau (Smělna-Póckowy) • Schwepnitz (Sepicy) • Sohland an der Spree (Załom) • Spreetal (Sprjewiny Doł) • Steina (Sćenjow) • Steinigtwolmsdorf (Wołbramecy) • Wachau (Wachow) • Weißenberg (Wóspork) • Wilthen (Wjelećin) • Wittichenau (Kulow)