Bitva u Třebele

Bitva u Třebele
konflikt: Třicetiletá válka
Trvání18. srpna – 5. září 1647
MístoTřebel, Čechy
Souřadnice49°49′15″ s. š., 12°50′31″ v. d.
Strany
Švédsko Švédsko Svatá říše římskáSvatá říše římská Svatá říše římská
Velitelé
Carl Gustav Wrangel Peter Melander von Holzappel
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bitva u Třebele byla válečným střetem mezi císařskými oddíly a švédskou armádou generála Wrangela na konci třicetileté války. Odehrála se na přelomu srpna a září roku 1647 v okolí hradu Třebel na Tachovsku. Skončila ústupem švédského vojska z Čech.

Pozadí

Na jaře roku 1647 zahájila švédská armáda tažení, během něhož po třítýdenním obléhání dobyla dne 17. července Cheb. Císařské vojsko vedené hrabětem Peterem Melanderem von Holzappel, Raimundem Montecuccolim a Johannem von Werth, které původně táhlo na pomoc obleženému městu, se od 27. července pokoušelo město získat zpět, ale po dvou týdnech se stáhlo k Plzni. Švédové se 3. srpna utábořili východně od Plané a malý oddíl o síle dvaceti mužů obsadil hrad Třebel. Císařští dorazili 18. srpna k hradu a hned zahájili jeho dobývání. Dobyli ho hned dalšího dne, protože Švédům bránilo hluboké údolí Kosího potoka, aby mohli malé posádce poslat posily.[1] Během 19. srpna se obě armády opevnily v řadách polních opevnění na protilehlých stranách údolí.

Průběh

K hlavnímu střetu došlo 22. srpna, kdy císařská jízda vedená Montecuccolim a Johannem von Werth napadla předpolí švédského tábora, ale přestože zahnala na útěk několik oddílů, bitvu nerozhodla. Obě strany opět zaujaly opevněné pozice a 27. srpna se císařským podařilo zajmout stádo čtyř set švédských koní, přičemž došlo k malé šarvátce. Švédové potom 5. září opustili ležení a odtáhli k Tachovu.

O dva dny později proti sobě pak obě armády zaujaly postavení o zhruba dvacet kilometrů východně v rámci střetnutí u Teplé, ale k větším bojovým akcím nedošlo.[2] Švédské vojsko potom koncem září tažením přes Žatec a Kadaň opustilo Čechy.[1]

Památky bitvy

Střetnutí u Třebele zachytil Matthäus Merian na dvou mědirytinách, jejichž věrohodnost prokázal terénní průzkum krajiny.[1] Několik polních opevnění se podařilo lokalizovat:[3]

  • U Křínova se nachází obdélné valové opevnění s rozměry 20 × 25 m.
  • Půl kilometru jižně od Svahů se nachází valové opevnění, které je pozůstatkem vypálené reduty.
  • Západně od osady Boudy (severně od Zlivi) se dochoval zbytek valu s dělostřeleckým postavením.

Reference

  1. ↑ a b c MATOUŠEK, Václav. Bitva u Třebele ve světle terénního výzkumu. Hláska. 2003, roč. XIV, čís. 4, s. 57–59. Dostupné online. ISSN 1212-4974. 
  2. ↑ SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého: Plzeňsko. Svazek XIII. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 250 s. Kapitola Třebel hrad, s. 131–133. 
  3. ↑ ROŽMBERSKÝ, Petr. Bitva u Třebele roku 1647. Hláska. 1992, roč. III, čís. 3, s. 29–32. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu bitva u Třebele na Wikimedia Commons
  • Třebel a okolí, okr. Tachov, Plzeňský kraj [online]. Archeologický ústav AV ČR [cit. 2020-10-31]. Dostupné online. 
Autoritní data Editovat na Wikidatech