COBOL

ikona
Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.
COBOL: titulní stránka specifikace první verze jazyka z dubna 1960, které byla předložena jako „Report“ na konferenci CODASYL (Conference on Data System Languages).

COBOL (COmmon Business Oriented Language) je programovací jazyk vyvinutý v 60. letech zejména pro obchodní a později i databázové aplikace.

Historie

Jazyk COBOL byl vyvinut společným úsilím výrobců a uživatelů počítačů ve spolupráci s ministerstvem obrany USA. Ve dnech 28. – 29. května 1959 se konala konference, jejímž cílem bylo uvážit různé aspekty zavedení společného jazyka pro programování elektronických počítačů. Konference rozhodla o zahájení tohoto projektu s tím, že jazyk byl měl umožňovat:

  • sestavení programů v minimálním čase s minimálním programovacím úsilím
  • zápis programů v jazyce blízkém angličtině
  • snadný převod programů na nové typy počítačů
  • úplnou dokumentaci programu

Byly vytvořeny tři komise pro vývoj jazyka, z nichž Short Range Committee měla sestavit návrh jazyka na základě tří existujících jazyků a jejich kompilátorů, totiž systémů FLOW-MATIC, AIMACO a IBM COMTRAN (COMmercial TRANslator). Tento jazyk byl poprvé popsán ve zprávě konference CODASYL. Zpráva byla vydána v dubnu 1960 pod názvem COBOL. Tento jazyk označujeme jako COBOL-60. Současně v průběhu této konference bylo zřejmé, že se jazyk bude dále vyvíjet. Pro modifikaci a doplňování jazyka byla sestavena komise z uživatelů jazyka i výrobců počítačů. Na programovacím jazyku COBOL významně zapracovala Grace Hopperová, jejíž jazyk FLOW-MATIC spolu s nápady z jazyka COMTRAN od IBM tvořily základ COBOLu. Byl to její nápad, že programy by mohly být psány v jazyce, který by byl spíše blízký angličtině, než ve strojovém kódu nebo jazyce blízkém strojovému (jako jazyk symbolických instrukcí). COBOL byl založený z velké části na její filozofii.

Na základě provedených změn a úprav byl v roce 1961 vydán COBOL-61, sestával ze dvou hlavních částí, REQUIRED COBOL-61a ELECTIVE COBOL-61. COBOL-61 EXTENDED byl vydán v roce 1963, obsahoval kromě prvků jazyka COBOL-61 zejména příkaz pro třídění, příkazy pro generování tiskových sestav a rozšířené aritmetické příkazy. Verze COBOL-65, jejíž základem byl COBOL-61 EXTENDED, byla doplněna příkazy pro operace se soubory v hromadných pamětech a byl zaveden nový typ indexace a příkaz pro vyhledávání informace v tabulkách. COBOL-68 zavedl komunikaci programů a dělení se zbytkem. Byly zrušeny nadbytečné ediční popisy, zjednodušeno užití knihovny programů a provedeno několik dalších úprav. Z této verze vychází COBOL-69. Tato verze byla rozšířena a doplněna příkazy pro manipulace s řetězy znaků a zavedeny příkazy pro manipulace s řetězy znaků a pro komunikaci s koncovými zařízeními. Ve specifikacích byla provedena některá zjednodušení. V jazyku COBOL-70 byl doplněn příkaz pro slučování souborů a příkaz pro obsazení položek ve shodě s jejich popisy.

V současné době je platná norma jazyka ISO 2000, která obsahuje také objektovou syntaxi. Programovací jazyk Cobol je nejrozšířenějším jazykem velkých (mainframe) aplikací.

„Hello, World!“

Následující jednoduchá aplikace vypíše „Hello, world!“ na standardní výstup.

IDENTIFICATION DIVISION.
PROGRAM-ID. HELLO-WORLD.

ENVIRONMENT DIVISION.

DATA DIVISION.

PROCEDURE DIVISION.
    DISPLAY "Hello, world!".
    STOP RUN.

Odkazy

Související články

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu COBOL na Wikimedia Commons
  • (anglicky) Hlavní stránka kompilátoru GnuCOBOL - OpenCobol.org
  • (česky) COBOL má nový kompilátor gcobol, který se chce stát součástí GCC - Root.cz
  • (česky) GnuCOBOL 3.2 - AbcLinuxu.cz
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Programovací jazyky
abecední seznam programovacích jazyků
multiparadigmatické
Ada • C++Common Lisp • D • F# • Go • Oberon • PerlPHPPythonRuby • Rust • Scala • Swift • Tcl (Tk) • Vala
strukturované (procedurální)
AWK • C • COBOL • DCL • Forth • FortranLuaModula-2 / Modula-3 • Pascal • PawnPL/SQL
objektové
BETA • Boo • C# • Eiffel • Java (Groovy, Kotlin) • JavaScriptObject PascalObjective-CSmalltalkVB.NET
funkcionální
Clean • Ceylon • Erlang • Haskell • J • LispWolfram Language / Mathematica • Miranda • OCamlScheme
dotazovací
LINQSPARQLSQLXQueryXSL (XSLTXSL-FOXPath)
logické
Gödel • Prolog
výukové
Baltazar • Baltík • Karel • Kodu Game Lab • Logo • Microsoft Small Basic • Petr • Scratch
ezoterické
BefungeBrainfuckHQ9+MalbolgeOok!PietWhitespace
historické
ALGOL • APL • B • BASICCPL (BCPL) • J • MUMPSPL/ISimula 67SNOBOL
další
ABAPAppleScriptColdFusionJSA • Julia • MATLAB • R • Visual Basic (VBScript) • VimscriptVisual FoxPro
skriptovací/strojový kódkompilované/interpretované • interaktivní/dávkovéWYSIWYG
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • PSH: 12487
  • BNF: cb11941315s (data)
  • GND: 4010323-7
  • LCCN: sh85027548
  • NLI: 987007284048005171