Chlumín

Tento článek je o obci na Neratovicku. O části obce Kněžmost pojednává článek Chlumín (Kněžmost).
Chlumín
Náves v Chlumíně s morovým sloupem
Náves v Chlumíně s morovým sloupem
Znak obce ChlumínVlajka obce Chlumín
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecNeratovice
Obec s rozšířenou působnostíNeratovice
(správní obvod)
OkresMělník
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°17′21″ s. š., 14°26′58″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel497 (2024)[1]
Rozloha6,40 km²[2]
Katastrální územíChlumín
Nadmořská výška165 m n. m.
PSČ277 43
Počet domů178 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduChlumín 44
277 43 Chlumín
[email protected]
StarostaMiroslav Priatka
Oficiální web: www.chlumin.cz
Chlumín na mapě
Chlumín
Chlumín
Další údaje
Kód obce534820
Kód části obce51845
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chlumín (v místním nářečí Klomín) je obec v okrese Mělník ve Středočeském kraji. Rozkládá se asi devět kilometrů jižně od Mělníka a šest kilometrů severozápadně od města Neratovice. Žije zde 497[1] obyvatel.

Historie

Pamětní kniha farnosti Chlumín z let 1725-1872. (SOkA Mělník)

V první třetině čtrnáctého století byl Chlumín městečkem,[4] které je v letech 1310–1332 uváděno v majetku pražského patricije Mikuláše Velfla.[5] Už tehdy byla jádrem městečka tvrz.[4] Po otcově smrti se jeho synové a vdova Kuna domluvili na rozdělení majetku, přičemž Chlumín připadl bratrům Jakubovi, Janovi a Matějovi. Z počátku drželi městečko společně, ale před rokem 1344 si Velflové rozdělili majetek znovu, takže Matěj s matkou měli Chlumín Joklin dostal z městečka určitý plat a Jan Letňany. Právě roku 1344 Joklin svůj plat z Chlumína odkázal k založení nového oltáře v pražském kostele svatého Havla. Situace nevyhovovala Jakubovi, který proto od bratra Jana koupil Letňany a původní Joklinův plat na ně převedl. Roku 1376 jej však vrátil zpět ke Chlumínu, přičemž ho daroval Hanuši Špíglovi z Milčic.[5]

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Mělník[6]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Mělník
  • 1868 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Mělník
  • 1939 země česká, Oberlandrat Mělník, politický i soudní okres Mělník[7]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Mělník[8]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Mělník[9]
  • 1949 Pražský kraj, okres Mělník[10]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Mělník
  • 2003 Středočeský kraj, okres Mělník, obec s rozšířenou působností Neratovice

Rok 1932

V městysi Chlumín (603 obyvatel, poštovní úřad, četnická stanice, katolický kostel, společenstvo různých živností) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: autobusová doprava, čalouník, výroba holí, dva holiči, tři hostince, knihař, kolář, dva kováři, dva krejčí, obchod s mlékem, čtyři obuvníci, dva obchody s ovocem a zeleninou, dva pekaři, obchod s lahvovým pivem, dva pokrývači, osmnáct rolníků, dva řezníci, šest obchodů se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro obce Chlumín, Zálezlice, Kozárovice, Zátvor a Netřebí, 3 švadleny, trafika, truhlář, velkostatek Srb, výkroj kůží, zahradnictví, zámečník.[11]

Pamětihodnosti

Doprava

Obcí prochází silnice II/101 Brandýs nad Labem – Neratovice – Chlumín – Kralupy nad Vltavou – Kladno a končí v ní silnice II/522 Odolena Voda – Chlumín. Chlumín leží na železniční železniční trati Neratovice – Kralupy nad Vltavou. Jedná se o jednokolejnou celostátní trať, doprava byla zahájena roku 1865. V roce 2012 v obci měly zastávky příměstské autobusové linky Zálezlice – Neratovice – Praha (v pracovních dnech šest spojů, o víkendech jeden spoj, dopravce Veolia Transport Praha), Mělník – Chlumín – Kralupy nad Vltavou (v pracovních dnech pět spojů, o víkendech čtyři spoje) a Neratovice – Kralupy nad Vltavou (v pracovních dnech devět spojů, dopravci ČSAD Střední Čechy a ČSAD Česká Lípa).

  • Železniční doprava – V železniční zastávce Chlumín zastavovalo v pracovních dnech třináct osobních vlaků, o víkendech devět osobních vlaků.

Galerie

  • Obecní úřad
    Obecní úřad
  • Silnice na Kralupy n/Vltavou
    Silnice na Kralupy n/Vltavou
  • Chátrající rokokový zámek
    Chátrající rokokový zámek
  • Kostel sv. Maří Magdaleny
    Kostel sv. Maří Magdaleny

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. a b Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Chlumín – zámek, s. 169. 
  5. a b SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XV. Kouřimsko, Vltavsko a jihozápadní Boleslavsko. Praha: Šolc a Šimáček, 1927. 348 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze v okolí Obříství, s. 266. 
  6. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  7. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  8. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  9. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011. 
  10. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011. 
  11. Adresář Republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství. Praha: Rudolf Mosse, 1932, s. 418. (česky, německy) 

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Města, městys a obce okresu Mělník
Býkev • Byšice • Cítov • Čakovičky • Čečelice • Dobřeň • Dolany nad Vltavou • Dolní Beřkovice • Dolní Zimoř • Dřínov • Horní Počaply • Hořín • Hostín u Vojkovic • Hostín • Chlumín • Chorušice • Chvatěruby • Jeviněves • Kadlín • Kanina • Kly • Kojetice • Kokořín • Kostelec nad Labem • Kozomín • Kralupy nad Vltavou • Ledčice • Lhotka • Liběchov • Libiš • Liblice • Lobeč • Lužec nad Vltavou • Malý Újezd • Medonosy • Mělnické Vtelno • Mělník • Mšeno • Nebužely • Nedomice • Nelahozeves • Neratovice • Nosálov • Nová Ves • Obříství • Olovnice • Ovčáry • Postřižín • Řepín • Spomyšl • Stránka • Střemy • Tišice • Tuhaň • Tupadly • Újezdec • Úžice • Velký Borek • Veltrusy • Vidim • Vojkovice • Vraňany • Všestudy • Všetaty • Vysoká • Zálezlice • Zlončice • Zlosyň • Želízy
legenda: město, městys.
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • Biblio: df04089a-edb0-4984-a0b4-7ac634e173a6, 26268100-0b12-44c8-acaf-8ee64a3c1d9b, 0e49aa9d-73d6-420a-a96b-b1d58f9869d5
  • NKC: ge381070