Choustníkovo Hradiště

Choustníkovo Hradiště
letecký snímek
znakvlajka
Lokalita
Status	městys
Pověřená obec	Dvůr Králové nad Labem
Obec s rozšířenou působností	Dvůr Králové nad Labem (správní obvod)
Okres	Trutnov
Kraj	Královéhradecký
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°25′35″ s. š., 15°52′43″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	636 (2024)[1]
Rozloha	12,50 km²[2]
Katastrální území	Choustníkovo Hradiště
Nadmořská výška	286 m n. m.
PSČ	544 42
Počet domů	183 (2021)[3]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	3
Kontakt
Adresa úřadu městyse	Choustníkovo Hradiště 102 544 42 Choustníkovo Hradiště [email protected]
Starosta	Ing. Jan Vogl
Oficiální web: www.choustnikovohradiste.cz
Choustníkovo Hradiště
Další údaje
Kód obce	579327
Kód části obce	53643
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Choustníkovo Hradiště (německy Gradlitz bei Königinhof) je městys, který se nachází v okrese Trutnov v Královéhradeckém kraji, zhruba 4,5 km východně od Dvora Králové nad Labem. Protéká jím Kocbeřský potok a vede přes něj silnice I/37. Žije zde 636^[1] obyvatel. K městysu náleží nedaleká osada Ferdinandov.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1316, kdy ji král Jan Lucemburský, spolu s téměř celým Trutnovskem (s výjimkou samotného Trutnova) zastavil Půtovi z Turgova jako jistinu slíbené odměny za vojenskou pomoc. Půta zde zřejmě vybudoval hrad, snad na místě staršího hradiště.^[4]

Na konci 14. století patřil hrad a přilehlé panství Heřmanovi z Choustníka, jehož jméno je dostalo i do názvu obce. Po vymření pánů z Choustníka panství rychle střídalo majitele. Roku 1485 jej jako zástavu držel rytíř Hanuš z Šelndorfu a Hornšperka, v 16. století pak Švamberkové. Roku 1623 koupil panství Albrecht z Valdštejna, který jej však obratem prodal Trčkům. Po roce 1634 připadlo panství císaři Ferdinandovi II. Ten jej záhy daroval, jako odměnu za služby, hraběti Františkovi z Ulfelda.^[4]

Po dalším rychlém střídání majitelů jej koupil hrabě Jan Špork, který dal opravit hrad a až do své smrti roku 1679 zde bydlel. Jeho syn František Antonín Špork hrad nejprve rozšířil, ale nakonec si vybudoval sídlo v nedalekém Kuksu a hrad až do roku 1739 sloužil jako provizorní klášter celestýnek. Poté byl užíván jako sýpka, na konci 18. století opuštěn zchátral.^[4]

Přes přesídlení F. A. Šporka do Kuksu zůstala obec dále centrem choustnicko-hradišťského panství. Sídlil zde panský velkostatek, hospodářská a lesní správa, atp. Panství až do roku 1949 patřilo rodu Šporků resp. Sweerts-Sporcků. Díky odkazu F. A. Šporka však sloužily výnosy z panství k financování provozu špitálu v Kuksu a celé panství proto z Kuksu spravovala hospitální nadace.

Dne 9. května 2022 byl obci navrácen status městyse.^[5]

Pamětihodnosti

• Zřícenina hradu Choustníkovo Hradiště
• Kostel Povýšení svatého Kříže s farou a hřbitovem
• Pomník Pochodu smrti^[6]
• Boží muka u cesty směrem do Krkonoš
• Socha svatého Jana Nepomuckého
• Socha svatého Jana z Boha
• Bysta hraběte Šporka
• Lípa v Choustníkově Hradišti, památný strom v jižním sousedství kostela (50°25′26″ s. š., 15°52′39″ v. d.)
• Suchý dub, památný strom asi 1¾ km JZ od obce, poblíž Labe (50°24′42″ s. š., 15°51′46″ v. d.)
• budovy pivovaru – technická památka
• Meteorologický sloup před budovou bývalé základní školy z roku 1935^[7]

Slavní rodáci

• Vendelín Želísko (1799-1868) – český rytec

Odkazy

Reference

Literatura

• SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Bydžovsko. Svazek V. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 352 s. Kapitola Hradiště Heřmanův Choustník, s. 74–84. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Choustníkovo Hradiště na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem je Choustníkovo Hradiště
• Choustníkovo Hradiště v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Encyklopedické heslo Hradiště (obce) v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.