Dušan Kovačević

Dušan Kovačević
Narození12. července 1948 (75 let)
Mrđenovac
Povoláníspisovatel, diplomat, scenárista, dramatik, filmový režisér a režisér
Alma materBělehradská univerzita (do 1973)
Univerzita umění v Bělehradě
Témataliteratura, drama, divadelní režie a filmová režie
OceněníStatuette of Joakim Vujić
DětiLena Kovačević
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dušan Kovačević (srbsky Душан Ковачевић, * 12. července 1948 Mrđenovac) je srbský dramatik a scenárista. Vystudoval gymnázium v Novém Sadu a divadelní hrou Maratonci běží čestné kolo absolvoval v roce 1973 obor dramaturgie na Fakultě dramatických umění Bělehradské univerzity. Pracoval jako dramaturg bělehradské televize, pedagog na divadelní škole a ředitel Zvezdarského divadla, od roku 1988 je spisovatelem ve svobodném povolání. V roce 2000 se stal členem Srbské akademie věd a umění, v roce 2012 převzal Cenu Zorana Radmiloviće za celoživotní přínos srbskému divadlu.[1]

Jeho tvorba se vyznačuje černým humorem a absurdní nadsázkou, s níž popisuje lidskou malost. Komedie Radovan Třetí měla v bělehradském divadle Atelje 212 rekordních 299 repríz.[2] Drama Balkánský špión je satirickým obrazem studené války a pojednává o nenápadném penzistovi, který začne považovat svého souseda za nepřátelského agenta (v roce 1984 vznikla její filmová adaptace). Jeho hry vidělo v Srbsku 1,5 milionu diváků, byly přeloženy do 21 jazyků a hrály se v osmdesáti zahraničních divadlech.[3] Je autorem scénáře k filmům Zvláštní léčba (režie Goran Paskaljević, 1979) a Kdo to tam zpívá (režie Slobodan Šijan, 1980). Spolu s Emirem Kusturicou vytvořil scénář k filmu Underground (1995). Také režíroval film Profesionál (2003) podle vlastní divadelní hry a napsal román Byla jednou jedna země (2015).

Je zastáncem obnovy konstituční monarchie v Srbsku[4] a poradcem Alexandra II. Karađorđeviće. Působil rovněž jako srbský velvyslanec v Portugalsku.

Jeho dcera Lena Kovačevićová je úspěšná zpěvačka a skladatelka.

Reference

  1. Politika, 15. 11. 2012 Dostupné online
  2. Dramatické umění 1/1989, s. 166
  3. Riznica srbska Dostupné online Archivováno 22. 9. 2020 na Wayback Machine.
  4. Transitions Online Dostupné online Archivováno 7. 4. 2019 na Wayback Machine.

Externí odkazy

Autoritní data Editovat na Wikidatech