Ernest Thomas Sinton Walton
Ernest Thomas Sinton Walton | |
---|---|
Ernest Thomas Sinton Walton | |
Rodné jméno | Ernest Thomas Sinton Walton |
Narození | 6. října 1903 Dunngarvan, Irsko |
Úmrtí | 25. června 1995 (ve věku 91 let) Dublin, Irsko Irsko |
Místo pohřbení | Deans Grange Cemetery (53°17′ s. š., 6°10′3″ z. d.) |
Alma mater | Methodist College Belfast (1915–1922) Trinity College (1922–1927) Trinity College (1927–1931) Cookstown High School |
Povolání | fyzik a vysokoškolský učitel |
Zaměstnavatelé | Univerzita v Cambridgi (1931–1934) Trinity College (1934–1974) |
Ocenění | Hughesova medaile (1938) Nobelova cena za fyziku (1951) |
Nábož. vyznání | metodismus |
Choť | Winifred Walton |
Funkce | Erasmus Smith's Professor of Natural and Experimental Philosophy (1946–1974) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ernest Thomas Sinton Walton (6. října 1903 Dunngarvan, Irsko – 25. června 1995 Dublin, Irsko)[1] byl irský fyzik, který získal spolu s J. D. Cockcroftem v roce 1951 Nobelovu cenu za fyziku. Nobelova cena byla udělena za objevné práce přeměny atomových jader uměle urychlenými jadernými částicemi.[1]
Život
Narodil se v rodině metodistického faráře. Studoval Trinity College v Dublinu, roku 1927 mu Ernest Rutherford nabídl místo v Cavendishově laboratoři v Cambridgi, kde se zkoumala umělá přeměna chemických prvků. Od roku 1929 zde úzce spolupracoval s Johnem Douglasem Cockroftem, který se později stal ředitelem Britského ústavu pro výzkum jaderné energie. Za jejich společné objevy v Cavendishově laboratoři oba později získali Nobelovu cenu. Walton se roku 1934 vrátil na Trinity College do Dublinu, roku 1946 zde pak získal místo profesora experimentální fyziky.[2]
Dílo
Jeho primárním výzkumným zájmem bylo urychlování elementárních částic. Nejprve zkoušel částice zrychlovat lineárním urychlovačem s napětím až 750 kV. V letech 1930-1932 však s Cockroftem vynalezli urychlovač zcela nového typu, tzv. kaskádový. Ten dokázal urychlovat protony a jimi pak oba vědci ostřelovali jádra lithia. Dosáhli tak revoluční jaderné reakce, při níž se jádra lithia rozpadla na dvě jádra helia. Šlo o první uměle vyvolanou jadernou reakci bez užití radioaktivních prvků. Především za tento průlomový objev oba badatelé získali Nobelovu cenu.[3]
Reference
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ernest Thomas Sinton Walton na Wikimedia Commons
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
Hughesova medaile | |
---|---|
1902 Joseph John Thomson • 1903 Johann Wilhelm Hittorf • 1904 Joseph Swan • 1905 Augusto Righi • 1906 Hertha Ayrton • 1907 Ernest Howard Griffiths • 1908 Eugen Goldstein • 1909 Richard Glazebrook • 1910 John Ambrose Fleming • 1911 Charles Wilson • 1912 William Duddell • 1913 Alexander Graham Bell • 1914 John Sealy Townsend • 1915 Paul Langevin • 1916 Elihu Thomson • 1917 Charles Barkla • 1918 Irving Langmuir • 1919 Charles Chree • 1920 Owen Richardson • 1921 Niels Bohr • 1922 Francis William Aston • 1923 Robert Millikan • 1924 Neudělena • 1925 Frank Edward Smith • 1926 Henry Jackson • 1927 William Coolidge • 1928 Maurice de Broglie • 1929 Hans Geiger • 1930 Chandrasekhara Venkata Raman • 1931 William Lawrence Bragg • 1932 James Chadwick • 1933 Edward Victor Appleton • 1934 Manne Siegbahn • 1935 Clinton Davisson • 1936 Walter H. Schottky • 1937 Ernest Lawrence • 1938 John Cockcroft a Ernest Walton • 1939 George Paget Thomson • 1940 Arthur Compton • 1941 Nevill Mott • 1942 Enrico Fermi • 1943 Mark Oliphant • 1944 George Finch • 1945 Basil Schonland • 1946 John Randall • 1947 Frédéric Joliot • 1948 Robert Watson-Watt • 1949 Cecil Powell • 1950 Max Born • 1951 Hendrik Kramers • 1952 Philip Dee • 1953 Edward Bullard • 1954 Martin Ryle • 1955 Harrie Massey • 1956 Frederick Lindemann • 1957 Joseph Proudman • 1958 Edward da Costa Andrade • 1959 Brian Pippard • 1960 Joseph Pawsey • 1961 Alan Cottrell • 1962 Brebis Bleaney • 1963 Frederic Williams • 1964 Abdus Salam • 1965 Denys Wilkinson • 1966 Nicholas Kemmer • 1967 Kurt Mendelssohn • 1968 Freeman Dyson • 1969 Nicholas Kurti • 1970 David Bates • 1971 Robert Hanbury Brown • 1972 Brian David Josephson • 1973 Peter Hirsch • 1974 Peter Fowler • 1975 Richard Dalitz • 1976 Stephen Hawking • 1977 Antony Hewish • 1978 William Cochran • 1979 Robert Joseph Paton Williams • 1980 Francis Farley • 1981 Peter Higgs a Tom Kibble • 1982 Drummond Matthews a Frederick Vine • 1983 John Clive Ward • 1984 Roy Kerr • 1985 Tony Skyrme • 1986 M. M. Woolfson • 1987 Michael Pepper • 1988 Archibald Howie a M. J. Whelan • 1989 John Stewart Bell • 1990 Thomas George Cowling • 1991 Philip Moon • 1992 Michael Seaton • 1993 George Isaak • 1994 Robert Chambers • 1995 David Shoenberg • 1996 Amyand Buckingham • 1997 Andrew Lang • 1998 Raymond Hide • 1999 Alexander Boksenberg • 2000 Chintamani Rao • 2001 John Pethica • 2002 Alexander Dalgarno • 2003 Peter Edwards • 2004 John Clarke • 2005 Keith Moffatt • 2006 Michael Kelly • 2007 Artur Ekert • 2008 Michele Dougherty • 2010 Andre Geim • 2011 Matthew Rosseinsky • 2013 Henning Sirringhaus • 2015 George Efstathiou • 2017 Peter Bruce • 2018 James Durrant • 2019 Andrew Ian Cooper |