Gagauzština

Gagauzština (Gagauz dili)
RozšířeníMoldavsko, Ukrajina
Počet mluvčíchasi 150 000
Klasifikace
PísmoLatinka (od roku 1996), dříve cyrilice
Postavení
Regulátornení stanoven
Úřední jazykGagauzská autonomní oblast
Kódy
ISO 639-1není
ISO 639-2není
ISO 639-3gag
EthnologueGAG
Wikipedie
gag.wikipedia.org
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gagauzština (Gagauz dili/Гагауз дили) je turkický jazyk užívaný Gagauzy. Rozšířena je na jihu Moldavska a k němu přilehlé části Ukrajiny, jeden z úředních jazyků Gagauzské autonomní oblasti v rámci Moldavska. Užívá ji přibližně 150 tisíc lidí. Gagauzský jazyk zahrnuje dva dialekty: čadyrsko-komratský (též nazýván střední) a vulkanešťský (též nazýván jižní). Řadí se mezi oghuzské jazyky, které jsou mezi sebou poměrně srozumitelné. Nejblíže má gagauzština k turečtině.

Zápis

Do konce 19. století neexistovala psaná forma gagauzštiny. První abeceda, kterou sestavil roku 1895 ruský etnograf V. A. Moškov, vycházela z cyrilice a byla doplněna o značné množství přidaných znaků. Druhou abecedu, která se více podobala ruské cyrilici sestavil mezi lety 1909 až 1914 gagauzský učitel M. Çakir, jenž v roce 1932 sestavil také gagauzskou abecedu vycházející z latinky. Rozhodnutím Nejvyššího sovětu Moldavské SSR byla pro gagauzštinu roku 1957 oficiálně zavedena abeceda vycházející z cyrilice. Ta s drobnými úpravami platila až do roku 1996, kdy se zavedla současná latinská abeceda.

Abeceda

Latinská abeceda

A Ä B C Ç D E F G H I İ J K L M N O Ö P R S Ş T Ţ U Ü V Y Z 

Azbuka

A Ӓ Б B Г Д E Ё Ж Ӂ З И Й К Л М H O Ӧ П P C T У Ӱ Ф Х Ц Ч Ш Щ Ъ Ы Ь Э Ю Я 

Tabulka odpovídajících si znaků

Moškovova
abeceda (1895)
Çakirova
abeceda (1909)
Çakirova
abeceda (1932)
Abeceda z r. 1957
1. varianta
Abeceda z r. 1957
2. varianta
Současná
abeceda
Аа, Āā Аа Aa Аа Аа Aa
Ӓӓ, Ǟǟ Яя Ia ia Аь аь Ӓӓ Ää
Бб Бб Bb Бб Бб Bb
Вв Вв Vv Вв Вв Vv
Гг Гг Gg Гг Гг Gg
Дд Дд Dd Дд Дд Dd
Ее, Ēē Ее Ee Ее Ее Ee, Ye ye
- - - Ёё Ёё Yo yo
Жж Жж Jj Жж Жж Jj
Џџ Дж дж Gi gi Дж дж Ӂ ӂ (od r. 1968) C c
Зз, Ӡӡ Зз Ƶƶ Зз Зз Zz
Ii, Īī Ии, Ii Ii Ии Ии İi
Jj й - Йй Йй Yy
Кк Кк Cc Кк Кк Kk
Лл, Ll Лл Ll Лл Лл Ll
Мм Мм Mm Мм Мм Mm
Нн Нн Nn Нн Нн Nn
Оо, Ōō Оо Oo Оо Оо Oo
Ӧӧ, Ȫȫ Ёё Io io Оь оь Ӧӧ Öö
Пп Пп Pp Пп Пп Pp
Рр Рр Rr Рр Рр Rr
Сс Сс Ss Сс Сс Ss
Тт Тт Tt Тт Тт Tt
Уу, Ӯӯ Уу Uu Уу Уу Uu
Ӱӱ Юю Iu iu Уь уь Ӱӱ Üü
Фф Фф Ff Фф Фф Ff
Хх, Hh Хх Hh Хх Хх Hh
Цц Цц Ţţ Цц Цц Ţţ
Чч Чч Ci ci Чч Чч Çç
Шш Шш Şş Шш Шш Şş
- - - Щщ Щщ -
- ъ - ъ ъ -
ы, ы̄ ы Îî, Ââ Ыы Ыы
- ь - ь ь -
- Ээ Ăă Ээ Ээ Ê ê
- - - Юю Юю Yu yu
- - - Яя Яя Ya ya

Příklady

Číslovky

Gagauzsky Česky
bir jeden
iki dva
üç tři
dört čtyři
beş pět
altı šest
edi sedm
sekiz osm
dokuz devět
on deset

Vzorový text

Otčenáš (modlitba Páně):

Ey, göklerda olan Bobamız,
Ko ayozlansın kutsal Senin Adın.
Ko gelsin Senin Padişahlıın.
Ko olsun Senin istediin,
nicä göktä, ölä erdä dä.
Bugün bize gündelik ekmeğimizi ver.
Ver bizä büün suç hergünkü ekmeemizi.
Baaşla bizim boçlarımızı,
Nicä biz dä baaşlêêriz bizä borçlu olannarı.
Götürmä bizi denemeya.
Ama kurtar kötü olandan.
Amin.

Všeobecná deklarace lidských práv

gagauzsky (latinka)

Insannar hepsi duuêrlar sebest hem birtakim kendi kiymetindä hem haklarinda. Onnara verilmis akil hem üz da läazim biri-birinä davransinnar kardaslik ruhuna uygun.

gagauzsky (cyrilice)

Ынсаннар хепси дууэрлар сербест хем биртакым кенди кыйметиндӓ хем хакларында. Оннара верилмиш акыл хем ӱз да лӓазым бири-биринӓ даврансыннар кардашлык рухуна уйгун.

česky

Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.


  • Wikipedie
    Wikipedie
    Gaugazská verze Wikipedie, svobodné encyklopedie

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Turkické jazyky
Kurzíva s † ukazují vymřelý jazyk
Západoturkické
oghurské nebo bolgarské
protobulharština † • čuvaština • hunština † • chazarština † • turkoavarština †
oghuzské jazyky
západní
ázerbájdžánština • balkánská gagauzština • gagauzština • osmanská turečtina † • pečeněžština † • staroanatolská turečtina † • turečtina
východní
chorasanská turečtina • turkmenština • salarština
jižní
afšarština • kaškajština (sonqoriština, ajnalluština) • urumština[1]
kypčacké jazyky
západní – kypčacko-kumanské
ferganská kypčakština † • karačajsko-balkarština • karaimština • krymčakština • krymská tatarština[2] • kumánština † • kumykština • kypčakština †
severní
kypčacko-bolgarské – barabština • baškirština • mišarština • starotatarština † • tatarština
východní – kypčacko-kyrgyzské
jižní – kypčacko-nogajské
ujgurské nebo čagatajské jazyky
západní
východní
ajnština • čagatajština • iliská turečtina • lopština • tarančiština • ujgurština • staroturečtina
Východoturkické
sibiřské jazyky
severní
dolganština • jakutština
jižní
čulymština (küerikština) • fujüská kyrgyzština • chakaština • raní kirgizština (jeniseská kirgizština) • tuvinština  • tofalarština • šorština (saghaj kacaština, kyzylština) • západní jugurština
argu
chalačština
  1. smíšený jazyk s kypčakštinou
  2. smíšený jazyk s oguzštinou
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • NKC: ph835848
  • GND: 4239763-7
  • NLI: 987007555661705171