Hasselt

Hasselt
Městská radnice
znak vlajka
Poloha
Souřadnice	50°55′50″ s. š., 5°20′19″ v. d.
Stát	Belgie Belgie
Jazyk. společenství	Vlámské
Region	Vlámsko
Provincie	Limburk
Arrondissement	Hasselt
Hasselt
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	102,24 km²
Počet obyvatel	74 694 (2015)
Hustota zalidnění	730,6 obyv./km²
Správa
Starosta	Steven Vandeput (od 2019)
Oficiální web	www.hasselt.be
E-mail	info@hasselt.be
Telefonní předvolba	011
PSČ	3500, 3501, 3510, 3511, 3512
Počet zastupitelů	41
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hasselt je město v Belgii. Je správním centrem provincie Limburk ve Vlámském regionu. Nachází se mezi oblastmi Kempen a Haspengouw v euroregionu Máza-Rýn ve vzdálenosti přibližně 75 km od Bruselu. Městem protéká řeka Demer a prochází jím Albertův kanál.

Dne 1. ledna 2015 žilo v Hasseltu 74 694 obyvatel. Rozloha města činí 102,24 km² a hustota zalidnění je 731 obyvatel na km².

Historie

Hasselt byl založen v 7. století na Helbeeku, přítoku řeky Demer. Název města pochází ze slova Hasaluth, které znamená lískový háj. Hasselt byl jedním z větších měst hrabství Loon, jehož hranice se přibližně shodovaly s hranicemi dnešní belgické provincie Limburk. Roku 1165 město získalo svůj název a posléze mu byla udělena městská listina. Statut města oficiálně potvrdil roku 1232 hrabě Arnold IV.

Hasselt měl výhodnou polohu – nacházel se na křižovatce obchodních cest a zároveň v blízkosti hraběcího hradu a nedaleko opatství Herkenrode v Kuringenu. Díky tomu se kolem roku 1200 stal hlavním městem hrabství (do té doby jím byl Borgloon) a nejdůležitějším obchodním centrem v okolí. Roku 1366 bylo hrabství Loon připojeno k biskupství Lutych, které bylo po politické stránce knížectvím. Roku 1794 bylo knížectví anektováno Francií a stalo se součástí departementu Meuse-Inférieure. Jako hlavní město departementu byl určen Maastricht a Hasselt byl jednou ze tří podprefektur. V letech 1815–1830 Belgie patřila ke Spojenému království nizozemskému a území bývalého hrabství Loon bylo součástí provincie Limburk. Název Loon se přestal používat. Roku 1830 získala Belgie nezávislost na Nizozemsku a roku 1839, kdy byly definitivně stanoveny hranice mezi oběma státy, se stal Hasselt hlavním městem belgické provincie Limburk.

Po ekonomické stránce Hasseltu pomohlo vybudování Albertova kanálu v letech 1930–1939, které bylo důležitým impulsem k rozvoji průmyslu ve městě.

Roku 1967 byla belgická provincie Limburk vyjmuta z diecéze Lutych a Hasselt se stal sídlem diecéze Hasselt.

Turistické atrakce

• Náměstí Grote Markt
• Sint-Quintinuskathedraal – Katedrála sv. Kvintina
• Opatství Herkenrode
• Japanse Tuin – Japonská zahrada
• Nationaal Jenevermuseum – Národní muzeum jeneveru (tradiční jalovcové pálenky)

Doprava

Hasselt je dopravním uzlem, ve kterém se sbíhají důležité dopravní tepny. Má dobré železniční spojení s Lutychem, Genkem, Antverpami, Lovaní a Bruselem. Z hlediska silniční dopravy je nejdůležitější silnice E313, která spojuje Antverpy a Lutych. Hasselt má dva silniční okruhy. Velký okruh slouží k průjezdu městem a malý okruh, označovaný jako Zelený bulvár (Groene Boulevard), slouží k omezení počtu aut v centru města, které je z velké části pěší zónou.

Partnerská města

• Detmold, Německo, 1976
• Itami, Japonsko, 1985
• Mountain View, Kalifornie, USA, 1987
• Sittard, Nizozemsko, 1980

Vývoj počtu obyvatel

• Zdroj:NIS. Poznámka: údaje z let 1806 až 1970 včetně jsou výsledky sčítání lidu z 31. prosince; od roku 1977 se uvedený počet obyvatel vztahuje k 1. lednu
• 1977: připojení obcí Kermt, Kuringen, Sint-Lambrechts-Herk, Stevoort a Wimmertingen (+62,33 km² a 22 309 obyvatel)

Související články

• Seznam belgických měst

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Hasselt na Wikimedia Commons
• Oficiální stránka města v nizozemštině, francouzštině, angličtině a němčině
• Hasselt, Oficiální zastoupení belgických Flander v ČR
• Informace o Hasseltu na stránkách www.trabel.be (anglicky)
• Vlajka Hasseltu na Flags of the World (anglicky)
• Informace o Hasseltu (zejména o dopravě) (anglicky)

Obce v belgické provincii Limburk
	Arrondissement Hasselt	As Beringen Diepenbeek Genk Gingelom Halen Ham Hasselt Herk-de-Stad Heusden-Zolder Leopoldsburg Lummen Nieuwerkerken Opglabbeek Sint-Truiden Tessenderlo Zonhoven Zutendaal
	Arrondissement Maaseik	Bochold Bree Dilsen-Stokkem Hamont-Achel Hechtel-Eksel Houthalen-Helchteren Kinrooi Lommel Maaseik Meeuwen-Gruitrode Neerpelt Overpelt Peer
	Arrondissement Tongeren	Alken Bilzen Borgloon Heers Herstappe Hoeselt Kortessem Lanaken Maasmechelen Riemst Tongeren Voeren Wellen