Histadrut

Budova Histadrutu v Arlozorovově ulici v Tel Avivu

Histadrut (hebrejsky הסתדרות‎, celým názvem Všeobecná organizace pracujících v zemi Izrael, hebrejsky ההסתדרות הכללית של העובדים בארץ ישראל‎, ha-Histadrut ha-klalit šel ha-ovdim be-Erec Jisra'el) je izraelský odborový svaz se sídlem v Tel Avivu s 650 tisíci členy. Byl založen v prosinci 1920 v Haifě jako židovský odborový svaz, jehož cílem bylo „zajištění práce, družstevního zásobování, učňovského školení a vzdělávání.“[1] Michael Krupp popisuje Histadrut následovně:[2]

Histadrut se nespokojil s úkolem běžných odborů, totiž se zastupováním zájmů pracujících vůči zaměstnavatelům. Prvním a nejnaléhavějším úkolem bylo opatřit dělníkům pracovní místa. Zakládáním různých podniků se sám Histadrut stal podnikatelem. Dokázal přivést dělnické strany k dlouho vytoužené jednotě, stal se jedním z nejdůležitějších faktorů při výstavbě země a získal moc, kterou jako odborové organizace neztratil ani tehdy, když se v roce 1929 spojily Poalej Cijon a ha-Po'el ha-ca'ir v Mapaji, „Dělnickou stranu země Izrael“

V době svého založení v roce 1920 měl Histadrut přibližně 4400 členů a o dva roky později 8394 členů, což však byla pouhá polovina židovské dělnické třídy v Palestině. K roku 1927 se však jednalo již o 25 tisíc členů, což bylo 75 % všech židovských pracujících v Palestině.[3]

Prostřednictvím své ekonomické větve Chevrat ha-ovdim („Společnost pracujících“) Histadrut vlastnil a provozoval množství podniků, včetně největších izraelských průmyslových konglomerátů, včetně největší izraelské banky ha-Po'alim. Histadrut rovněž poskytoval komplexní systém zdravotní péče Klalit. V roce 1924 založil také mládežnické hnutí dnes známé pod názvem ha-No'ar ha-oved ve-ha-lomed, které se mimo jiné podílelo na zakládání židovských osad.[4][5]

Histadrut také měl významné postavení na mediálním trhu. Vydával deník Davar (od roku 1925) a pro potřeby nových imigrantů i deník Omer (od roku 1950) tištěný včetně hebrejských znamének pro samohlásky.[6]

V roce 1934 byl revizionistickým hnutím jako protiváha centristicky a levicově orientované odborové centrály Histadrut založen odborový svaz Histadrut ha-ovdim ha-le'umit.[7][8]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Histadrut na anglické Wikipedii.

  1. ↑ GILBERT, Martin. Izrael: Dějiny. Praha: BB Art, 2002. 668 s. ISBN 80-7257-740-9. S. 61. 
  2. ↑ KRUPP, Michael. Sionismus a Stát Izrael. Praha: Vyšehrad, 1999. 242 s. ISBN 80-7021-265-9. S. 79–80. 
  3. ↑ The Histadrut [online]. Jewish Virtual Library [cit. 2010-02-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ NAOR, Mordecai. The 20th Century in Eretz Israel. Kolín n.Rýnem: Könemann, 1998. Dostupné online. ISBN 3-89508-595-2. S. 128. (anglicky) 
  5. ↑ HA-NO'AR HA-OVED VE-HA-LOMED [online]. Jewish Virtual Library [cit. 2010-09-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ LOUVISH, Misha (ed). Facts about Israel 1964/65. Jeruzalém: Ministry for Foreign Affairs, 1964. S. 154. (anglicky) 
  7. ↑ LOUVISH, Misha (ed). Facts about Israel 1964/65. Jeruzalém: Ministry for Foreign Affairs, 1964. S. 122. (anglicky) 
  8. ↑ Irgun [online]. Jewish Virtual Library [cit. 2011-06-09]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Histadrut na Wikimedia Commons
  • (hebrejsky) Oficiální internetové stránky
  • (anglicky) Encyclopædia Britannica – Histadrut
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Předsedové Histadrutu
Zakaj (1920–21) · Ben Gurion (1921–35) · Remez (1935–44) · Šprincak (1944–49) · Lavon (1949–50) · Namir (1950–56) · Lavon (1956–61) · Becker (1961–69) · Ben Aharon (1969–73) · Mešel (1973–1984) · Kesar (1984–92) · Haberfeld (1992–94) · Ramon (1994–95) · Perec (1995–2006) · Ejni (2006–2013) · Nissenkorn (2013–2019) · Bar-David (od 2019)