Homo oeconomicus

Homo oeconomicus (z latiny; psáno též homo economicus; česky člověk ekonomický) je model člověka jako agenta, který je důsledně racionální a úzce sobecký a který optimálně sleduje své subjektivně definované cíle. Takto se člověk jeví v některých ekonomických teoriích.^[1]

V teorii her se homo oeconomicus často modeluje na základě předpokladu dokonalé racionality. Předpokládá se, že jedinci (agenti) vždy jednají způsobem, který maximalizuje jejich užitek jako spotřebitelů a zisk jako producentů a jsou za tímto účelem schopni libovolně složitých kalkulací. Vždy jsou schopni promyslet všechny možné varianty a zvolit si postup, který povede k nejlepšímu možnému výsledku.

Racionalita implikovaná modelem homo oeconomicus neříká, jaké preference jsou přípustné. Pouze naivní aplikace modelu homo oeconomicus předpokládají, že agenti vědí, co je nejlepší pro jejich dlouhodobé fyzické a duševní zdraví. Například užitková funkce agenta by mohla být propojena s vnímaným užitkem jiných agentů (například něčího manžela nebo dětí), což by způsobilo, že je homo oeconomicus kompatibilní s jinými modely lidského konání, jako je homo reciprocans, který zdůrazňuje lidskou spolupráci.

Přístupy v ekonomických směrech

Ekonomie hlavního proudu

Z pohledu ekonomie hlavního proudu se předpokládá, že existuje plně racionální jedinec, který maximalizuje svůj užitek, dle známé užitkové funkce, má stabilní preference a akumuluje optimální množství relevantních informací^[2]. Dosáhne tak vždy svých cílů a zvolí správné prostředky. Dnes ekonomie hlavního proudu důsledně rozlišuje mezi racionalitou, racionálními očekáváními, případně efektivitou a nemíchá definici racionality v ekonomii s definicí racionality v psychologii, z které vycházejí behaviorální ekonomové.^[3]

Behaviorální ekonomie

Jako teorie lidského chování homo oeconomicus kontrastuje s koncepty behaviorální ekonomie, která zkoumá kognitivní zkreslení a jiné iracionality, a s představou omezené racionality, která předpokládá, že racionalitu agentů omezují faktory jako kognitivní a časová omezení.

Přístup rakouské školy

Rakouská škola model homo oeconomicus odmítá. V knize Lidské jednání Ludwig von Mises uvádí „Lidské jednání je nutně jednáním racionálním.“^[4] Z pohledu rakouské ekonomie to neznamená to, co je myšleno ekonomy hlavního proudu. Pojmem racionální je myšleno, že jedinec sice maximalizuje svůj užitek, ale ten je založen na metodologickém subjektivismu a metodologickém individialismu^[3]. Pro Misese je každé jednání racionální, protože je při něm užíván rozum. To nezaručuje, že člověk dokáže proměnit své cíle ve skutečnost.^[2]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Homo economicus na anglické Wikipedii.

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.