Ivan Kraus

Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.

Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

Ivan Kraus
Ivan Kraus (2021)
Narození	1. března 1939 (85 let) Praha Československo Československo
Povolání	spisovatel, scenárista, herec a loutkář
Manžel(ka)	Naděžda Munzarová
Rodiče	Ota Kraus (otec) Božena Krausová (matka)
Příbuzní	Michael Kraus (bratr) Jan Kraus (bratr) Eliška Krausová-Chavez (sestra) Johana Munzarová (schovanka)
multimediální obsah na Commons
citáty na Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ivan Kraus (* 1. března 1939 Praha^[1]) je český spisovatel, herec a loutkoherec, bratr herce Jana Krause. Mezi lety 1968 a 1990 žil v exilu.

Biografie

Narodil se 1. března 1939. V dubnu 1940 (když mu byl jeden rok) byl jeho otec, Ota Kraus, zatčen gestapem a celé válečné období strávil v ghetech a koncentračních a vyhlazovacích táborech, které se mu podařilo přežít, takže svého syna uviděl až po osvobození Buchenwaldu jako šestiletého. Toho mezitím vychovávala matka, která v průběhu války byla donucena odstěhovat se z Prahy do Libčic nad Vltavou. Později se rodina vrátila do Prahy, kde Ivan studoval na gymnáziu na Strossmayerově náměstí, které zakončil maturitou v roce 1957. Při studiu hrál ve Dvořákově divadelní společnosti. V letech 1957–59 navštěvoval Školu mezinárodních ekonomických vztahů, poté několik měsíců pracoval v podniku Keramika. Na podzim 1959 nastoupil vojenskou službu. První rok byl v odloučené rotě hlídající palivo a další rok a půl pracoval na Pardubickém letišti jako vojenský letecký mechanik. Během služby založil umělecký soubor zabývající se hudbou, recitací a pantomimickými výstupy. V Pardubicích ho herec Jiří Sýkora pozval ke spolupráci do literárního kabaretu Experiment. Zde působil jako mim, později jako spoluautor a interpret. Během vojenské služby psal a v časopise Voják otiskli jeho první povídku. Po službě, prodloužené o mnoho měsíců kvůli kubánské krizi, zůstal v kabaretu Experiment, ale pro politické názory, které vyjadřoval v satirických skečích, byl z Pardubic vyhoštěn a kabaret byl rozpuštěn. Odešel s herci Josefem Krausem a Jaroslavem Kremlou do Havířova, kde jim spisovatel Eduard Světlík umožnil při osvětovém domě založit novou skupinu literárního kabaretu Mikrodivadlo (spolu s Blankou Krskovou a Dagmar Jakubovskou). Mikrodivadlo obdrželo v roce 1962 první cenu na festivalu humoru a satiry Haškova Lipnice. Na jednu sezónu byl angažován do Divadla Petra Bezruče v Ostravě, kde hrál v inscenacích režisérů Jana Kačera a Saši Lichého (Andorra, Tři mušketýři, Kavkazský křídový kruh, Lázeňská sezóna, Milenci z kiosku) a spolupracoval s rozhlasem.

Mezi roky 1963 a 1968 pracoval v Praze, kde ho angažovalo státní divadelní studio do skupiny černého divadla Hany Lamkové. S Jiřím Sýkorou založili nový literární kabaret pro dva Toulavý kabaret. Dále spolupracoval s časopisy, rozhlasem a filmem (Byt a Zahrada Jana Švankmajera, Schormův Farářův konec). V roce 1963 se skupinou černého divadla SDS vystupoval v pařížské Olympii, v letech 1964–65 v hotelu Tropicana v Las Vegas v pořadu Folies Bergére a v Los Angeles v televizní show Binga Crosbyho. Několik reportáží z Paříže i z USA publikoval v rozhlase a v časopisech. Po návratu z USA pokračoval Ivan Kraus v jevištní činnosti v Praze. V roce 1967 se oženil s herečkou Naděždou Munzarovou a s přáteli založil novou divadelní skupinu Velvets. Psal také písňové texty k melodiím skladatele Milana Kymličky. V soutěži O děčínskou kotvu 1968 zvítězila jejich píseň Až jednou, kterou zpíval Milan Drobný.

V exilu (1968–1990)

V srpnu 1968 vystupoval s divadelní skupinou ve Varieté Rozmarýn v Brně; s ní také 3. října 1968 odjel na zahraniční zájezd, ze kterého se po povoleném roce nevrátil. Za nedovolené opuštění republiky byl on i jeho manželka v roce 1974 odsouzeni k trestu odnětí svobody na jeden rok. Prezident republiky jim 27. října 1988 udělil amnestii, kterou nepřijali.

V prvních letech exilu střídal příležitostná zaměstnání, posléze se od roku 1973 živil jako volný spolupracovník vysílání pro mládež v TV-SWF Baden-Baden, ZDF, ARD, kde působil jako spoluautor scénářů a loutkoherec (seriály: iX-Yps-show, Sowieso, Was alles noch…, Professor, Spass am Dienstag, TV F2 Meteo, Pouki-Fouki…).

Publikoval v mnoha českých exilových časopisech, např. Zpravodaj. Dr. Jaroslav Strnad, byl editorem Krausových knížek. V prvních letech spolupráce s Pavlem Tigridem ve Svědectví publikoval Ivan Kraus pod pseudonymem Viktor Vadim.

Jeho politické satiry byly překládány do angličtiny a publikovány mnoha mezinárodních antologiích a v časopise Index on Censorship. Skeč Censor byl zfilmován s Anthony Hopkinsem. Od roku 1975 do 2019 pod jménem Blackwits hrál se svou ženou s loutkami v evropských varieté a televizích.

Po revoluci

Po roce 1989 dál vystupoval s loutkami v zahraničí. V Česku opět spolupracuje s časopisy. Jeho knížky, vydávané od roku 1976 v exilovém nakladatelství Konfrontace Zurich, začaly od roku 1991 vycházet v Praze.

Některé jeho knížky jsou na pokračování čteny v Českém rozhlase. V ČRo také účinkuje v pořadech Host do domu, Jak to vidí, Mikrofórum atd. a v interview v TV. Od roku 1991 vycházejí CD, nahrávaná v divadle Voila v Praze, kde spolu s bratrem Janem čte ze svých knížek.

Dílo

Knihy

• To na tobě doschne (1976 Konfrontace, Curych, 1991 přetisk: Rozmluvy, Praha, 2006 dvojjazyčné vydání: Garamond, Praha)
• Prosím tě, neblázni! (1978 Konfrontace, Curych, 1992 přetisk: Rozmluvy, Praha, 1994 německý překlad: Frieling, Berlín)
• Jak nám uletěly třísky (1971 Konfrontace, Curych)
• Číslo do nebe (1984 Konfrontace, Curych, 1993 druhé vydání: Marsyas, Praha, 1994 třetí vydání: Academia, Praha)
• Výhodné nabídky (1992 Marsyas, Praha)
• Nejchytřejší národ (1994 Marsyas, Praha)
• Rodinný sjezd (1996 Marsyas, Praha, 2000 druhé vydání: Academia, Praha, 2005 dvojjazyčné vydání: Garamond, Praha, 2006 francouzsky: Noir sur blanc, Paris-Lausanne)
• Má rodina a jiná zemětřesení (1998 Academia, Praha) – tetralogie: To na tobě doschne, Prosím tě, neblázni!, Číslo do nebe a Rodinný sjezd
• Muž za vlastním rohem (1999 Academia, Praha) – satiry
• Kůň nežere okurkový salát (2000 Garamond, Praha; 2017 Academia, Praha)
• Medová léta (2001 Academia, Praha)
• Muž pod vlastním dohledem (2002 Academia, Praha) – satiry
• Snídaně v poledne (2002 Garamond, Praha; 2017 Academia, Praha) – fejetony z cest
• Udělej mi tichoučko! (2003 Academia, Praha)
• Kdybys nebyla, vymyslím si tě (2005 Academia, Praha)
• Muž na vlastní stopě (2007 Academia, Praha) – satiry
• Ve vlastních názorech se shodnu s každým (2007 Garamond, Praha; 2016 Academia, Praha) - aforismy
• Poker bez esa (2007 Větrné mlýny, Brno) – šest her
• Muž na vlastní křižovatce (2009 Academia, Praha) – satiry
• Jak to vidí Ivan Kraus (2007 Radioservis, Praha) – přepis rozhovorů pořadu Host do domu - Čr2 2006–2009
• Vedlejší nebe (2011 Academia, Praha)
• Mezinárodní polibky (2012 Academia, Praha)
• Má žena a jiné živly (2013 Academia, Praha)
• Veřejný písař (2014 Academia, Praha)
• Klub šampionů (2015 Academia, Praha)
• Čítanka Ivana Krause (2016 Veduta, Praha) – výběr pro festival Město čte knihu
• Soukromý Hollywood (2018 Academia, Praha) – pár poznámek
• 2800 znaků s mezerami (2020 Academia, Praha) – autor a Lidové noviny
• Sebrané veteše (2023 Petrkov, Praha)

Hry a scénáře

• Zahrajte si kabaret č. 2 (1963 Dilia, Praha) – spoluautor
• Zahrajte si kabaret č. 3 (1963 Dilia, Praha) – spoluautor
• Textbeat (1965)
• Toulavý kabaret (1967 Dilia, Praha) – spoluautor
• Zahrada (1967) – spoluautor scénáře podle vlastní povídky Nepřítel z mládí
• Vejtaha (1970) – spoluautor hry pro děti
• Kontrasty (1971) – spoluautor scének pro černé divadlo
• Komedie z rance (1971) – spoluautor scének pro černé divadlo
• X-Y-show, Sowieso, Pouki-Fouki (1973–1975) – spoluautor scénářů zábavných seriálů pro mládež pro televize Baden-Baden a A2 Paris
• Happy day (1975) – spoluautor hudební skeče pro loutky Blackwits
• Rocking (1985) – spoluautor hudební skeče pro loutky Blackwits
• Gala (1986) – muzikál
• Poker bez esa (1996) – hra
• Doručovatel (1997) – monolog
• Víkend (1998) – komedie
• Na břehu (1999) – hra
• Vše, co dosud nevíte o vzniku bulvární komedie (2000)
• Živý květ (2003) – komedie

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ivan Kraus na Wikimedia Commons
• Osoba Ivan Kraus ve Wikicitátech
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ivan Kraus
• Ivan Kraus: Mrzí mě zametání minulosti jako liška ocasem na Novinky.cz
• Rozhovor v Pressklubu^{[nedostupný zdroj]} na Frekvenci 1
• Medailon na Portálu české literatury
• Blog Ivana Krause na Aktuálně.cz
• Ivan Kraus na Kinoboxu
• Názory Ivana Krause^{[nedostupný zdroj]} v pořadu Jak to vidí Českého rozhlasu 2
• Ivan Kraus na Měsíci autorského čtení: https://www.youtube.com/watch?v=a3UzkFg24OY&t=3s