Karel Vrba
| Prof. Dr. Karel Vrba | |
|---|---|
 Karel Vrba r. 1891 (archiv ÚČL AV ČR) | |
| poslanec Českého zemského sněmu | |
| Ve funkci: 1895 – 1896 | |
| rektor Univerzity Karlovy | |
| Ve funkci: 1895 – 1896 | |
| Předchůdce | Arnold Spina |
| Nástupce | Jan Jaromír Hanel |
| Narození | 10. listopadu 1845 Klatovy Rakouské císařství  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 7. prosince 1922 (ve věku 77 let) Praha Československo  Československo |
| Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
| Alma mater | Karlo-Ferdinand. univerzita |
| Commons | Karel Vrba |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Karel Vrba (10. listopadu 1845 Klatovy[1] – 7. prosince 1922 Praha[2]) byl rakouský a český mineralog a vysokoškolský pedagog, koncem 19. století rektor Univerzity Karlovy a poslanec Českého zemského sněmu.
Biografie
Vystudoval gymnázium v rodných Klatovech a přírodní vědy na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze. Zde se roku 1868 stal asistentem mineralogie, později byl docentem. Následně byl mimořádným a od roku 1880 řádným profesorem mineralogie na univerzitě v Černovicích, od roku 1881 na pražské univerzitě. V roce 1881 se stal rovněž ředitelem pražského mineralogického ústavu a správcem mineralogických a petrografických sbírek tehdejšího Musea království Českého.[3][4]
V roce 1888 se stal děkanem filozofické fakulty a v akademickém roce 1895/1896 zastával funkci rektora Univerzity Karlovy. Coby rektor pražské univerzity zasedl také na Český zemský sněm, jako virilista.[5]
Byl autorem četných odborných studií o mineralogii a petrografii. Zhotovil 450 lepenkových modelů krystalů používaných při výuce mineralogie po celém světě. Roku 1908 sestrojil krystalový zrcadlový polyskop, který byl také využíván při výuce. Zasloužil se i o rozvoj českého muzejnictví. Do penze odešel v roce 1916.[3][4]
Zemřel v prosinci 1922.[4] Byl pohřben na Olšanských hřbitovech.
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u sv. Petra na Poříčí, sign. PE Z15a, s. 150
- ↑ a b Karel Vrba (1845-1922) [online]. web.natur.cuni.cz [cit. 2013-12-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-06-09.
- ↑ a b c Prof. dr. Karel Vrba. Národní listy. Prosinec 1922, roč. 62, čís. 336, s. 4. Dostupné online.
- ↑ Sněm království Českého 1895-1901 › 1. zasedání › Stenoprotokoly › 1. schůze › Sobota 28. prosince 1895 [online]. psp.cz [cit. 2013-12-18]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Vrba na Wikimedia Commons 
Autor Karel Vrba ve Wikizdrojích- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Karel Vrba
- Nekrolog v deníku Národní listy
| Rektoři Univerzity Karlovy | |
|---|---|
| 1882–1920 (česká Karlo-Ferdinandova univerzita) | 1882–1883: Václav Vladivoj Tomek • 1883–1884: Antonín Randa • 1884–1885: Jan Streng • 1885–1886: Václav Vladivoj Tomek • 1886–1887: Emil Ott • 1887–1888: Vilém Weiss • 1888–1889: František Josef Studnička • 1889–1890: Matouš Talíř • 1890–1891: Vladimír Tomsa • 1891–1892: Antonín Frič • 1892–1893: Jiří Pražák • 1893–1894: František Xaver Kryštůfek • 1894–1895: Arnold Spina • 1895–1896: Karel Vrba • 1896–1897: Jaromír Hanel • 1897–1898: Eugen Kadeřávek • 1898–1899: Josef Reinsberg • 1889–1900: Jan Gebauer • 1900–1901: Josef Stupecký • 1901–1902: Jan Ladislav Sýkora • 1902–1903: Ivan Horbaczewski • 1903–1904: Čeněk Strouhal • 1904–1905: František Storch • 1905–1906: Antonín Vřešťál • 1906–1907: Jaroslav Hlava • 1907–1908: Jaroslav Goll • 1908–1909: Leopold Heyrovský • 1909–1910: Josef Král • 1910–1911: Jan Janošík • 1911–1912: Jaromír Čelakovský • 1912–1913: František Vejdovský • 1913–1914: František Mareš • 1914–1915: Kamil Henner • 1915–1916: Rudolf Dvořák • 1916–1917: Vítězslav Janovský • 1917–1918: Gabriel Pecháček • 1918–1919: Karel Hermann-Otavský • 1919–1920: Josef Zubatý |
| od 1920 (Univerzita Karlova) | 1920–1921: František Mareš • 1921–1922: Bohumil Němec • 1922–1923: Cyril Horáček • 1923–1924: František Pastrnek • 1924–1925: Otakar Kukula • 1925–1926: Karel Petr • 1926–1927: Josef Vančura • 1927–1928: Lubor Niederle • 1928–1929: Vladimír Slavík • 1929–1930: Jindřich Matiegka • 1930–1931: August Miřička • 1931–1932: Josef Pekař • 1932–1933: Rudolf Kimla • 1933–1934: Karel Domin • 1934–1935: Josef Drachovský • 1935–1936: Gustav Friedrich • 1936–1937: Karel Weigner • 1937–1938: František Slavík • 1938–1939: Vilém Funk • 1939–1939: Bedřich Hrozný • 1945–1946: Jan Bělehrádek • 1946–1947: Bohumil Bydžovský • 1947–1948: Karel Engliš • 1948–1954: Jan Mukařovský • 1954–1958: Miroslav Katětov • 1958–1966: Jaroslav Procházka • 1966–1969: Oldřich Starý • 1969–1970: Josef Charvát • 1970–1976: Bedřich Švestka • 1976–1990: Zdeněk Češka • 1990–1994: Radim Palouš • 1994–1999: Karel Malý • 2000–2006: Ivan Wilhelm • 2006–2014: Václav Hampl • 2014–2022: Tomáš Zima • od 2022: Milena Králíčková |
