Krč

Tento článek je o části Prahy. Další významy jsou uvedeny na stránce Krč (rozcestník).
Krč
Lokalita
Městská částPraha 4
Správní obvodPraha 4
ObvodPraha 4
ObecPraha
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°2′27″ s. š., 14°26′52″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel27 344 (2021)[1]
PSČ14200
Počet domů1 758 (2011)[2]
Počet ZSJ18
Krč na mapě
Krč
Krč
Další údaje
Kód části obce400165
Kód k. ú.727598
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Krč (německy Krč nebo Krtsch, v letech 1939–1945 německy Reuth) je městská čtvrť a katastrální území hlavního města Prahy, součást městské části Praha 4 a městského obvodu Praha 4.

Historie

Jméno Krč (latinsky Carrium) bylo uváděno v písemných památkách již roku 1222.[3] Krč je uvedena podruhé v dokumentu z roku 1273. Roku 1328 jsou v Krči připomínány višně.[4] Dolní i Horní Krče (německy Unter- a Ober-Krtsch) se v dobách husitských nepokojů zmocnili pražané. V roce 1547 byl majetek Novoměstských v Nové Krči zabaven, ale roku 1586 jej Nové Město vykoupilo; Dolní Krč se v roce 1628 stala majetkem havelského kláštera.

19. století vznikla na území Horní Krče osada Jalové Dvory. Dolní Krč s 1354 obyvateli, se zámkem, pivovarem a cihelnou, byla v roce 1900 vsí nuselského okresu, zatímco Horní Krč s 823 obyvateli a vilami byla vsí okresu Královské Vinohrady stejně jako Jalové Dvory (Jalový Dvůr) se 152 obyvateli.

Krč jako součást Prahy

V době připojení k Praze (jako součást Prahy XIV.) žilo na území obou Krčí a Jalových Dvorů přes 3700 obyvatel v 323 domech. V roce 1949 připadla část k.ú. Krče k tehdejší Praze 14 (s Lhotkou, Nuslemi a částí Michle) a část k tehdejší Praze 15 (s Braníkem, Podolím a Hodkovičkami). V roce 1960 se k.ú. Krč stalo součástí nového obvodu Praha 4 a v roce 1990 součástí městské části Praha 4.

Pamětihodnosti

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam kulturních památek v Krči.

Krčský zámek

Podrobnější informace naleznete v článku Krč (zámek).

Dolní Krči se nachází novogotický zámek vybudovaný před rokem 1860, přestavbou staršího klasicistního objektu, který zbudoval jako své vrchnostenské sídlo řád obutých karmelitánů od sv. Havla. Po zrušení řádu se v držení zámku vystřídalo několik majitelů, z nichž nejvýznamnější byl JUDr. Schlosser, který také provedl novogotickou přestavbu a rozšířil zámek o jižní část – velký sál. Od konce 19. století až do znárodnění v roce 1948 zámek vlastnila rodina Welzova. Jejím potomkům byl také navrácen v restituci. V roce 2003 prošel celkovou rekonstrukcí a později byl přeměněn na hotel. V budoucnu má být blízko zámku vybudována nadzemní stanice metra linky D Nádraží Krč, z níž by byl přímý výhled na zámek i přilehlý zámecký park.

Thomayerova nemocnice

Fakultní Thomayerova nemocnice Krč

Fakultní Thomayerova nemocnice, známá také jako Nemocnice Krč nebo Krčská nemocnice, je bezesporu největším zdravotnickým zařízením nacházejícím se v Krči i celé jižní i východní části Prahy. Jedná se o objekt z období první československé republiky, který byl tehdy postaven pro ubytování osamělých lidí (vzdálená obdoba dnešního domova důchodců). Tehdy se areálu říkalo Masarykovy domovy. Tento název byl oficiálně platný pro objekty nemocnice až do roku 1955. V areálu nemocnice sídlí také Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM).

Nemocniční kaple svatého Václava

V areálu Krčské nemocnice se nachází nemocniční kaple svatého Václava.

Známí obyvatelé

Mezi velmi známé obyvatele Krče patřili také spisovatelé Antal Stašek a Ivan Olbracht, kteří zde měli v severní části Krče postavenu svoji vilu. Na jejich počest jsou některé místní ulice pojmenovány po nich osobně nebo i podle jejich literárních postav (např. ulice Ševce Matouše).

Zakončení ulice Antala Staška v oblasti Budějovického náměstí

Známé je i sídliště Antala Staška navazující na jihozápadní část Budějovického náměstí.

Doprava

Krčí prochází hlavně tah Vídeňská vedoucí od Michle přes Krč a Kunratice mimo Prahu.

Nádraží Praha-Krč

Kromě linky metra C a nově plánované linky D prochází Krčí také železniční trať z nádraží Praha-Vršovice do nádraží Praha-Braník a spojkou přes Branický most také nádraží Praha-Radotín. Nádraží Praha-Krč je zde propojeno s pražským metrem zvláštní železniční vlečkou vedoucí do depa pražského metra na Kačerově, které se nachází na Kačerově. Po této vlečce jsou do metra přiváženy nové vozy metra vyrobené mimo Prahu. Vlečka může také sloužit jako zkušební a testovací trať.

Sport

Většina sportovišť se nachází v dolní části Krče mezi Kunratickým potokem a Jižní spojkou.

Další fotografie

Odkazy

Reference

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. http://www.cestovatel.cz/clanky/prazske-zahrady-praha-krc/ - Pražské zahrady, zastavení čtyřicáté páté - Praha 4 - Krč
  4. RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Praha: Pavel Körber, 1903-1904. 1246 s. Dostupné online. Kapitola Krč Horní a Dolní, s. 624–626. 

Související články

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Krč na Wikimedia Commons
  • Slovníkové heslo Krč ve Wikislovníku
  • Katastrální mapa Krč na webu ČÚZK
  • Archivní mapy (Dolní Krč) na webu ČÚZK [cit. 2021-03-05]
  • Archivní mapy (Horní Krč) na webu ČÚZK [cit. 2021-03-05]
  • Stránky o historii Krče
  • Interaktivní mapa Krče s fotogalerií
Praha – hlavní město České republiky
obvody (1–10),
správní obvody (1–22),
městské části (57)
Praha 1
SO Praha 1 (Praha 1)
Praha 2
SO Praha 2 (Praha 2)
Praha 3
SO Praha 3 (Praha 3)
Praha 4
SO Praha 4 (Praha 4, Praha-Kunratice), část SO Praha 11 (Praha 11, Praha-Šeberov, Praha-Újezd), SO Praha 12 (Praha 12, Praha-Libuš)
Praha 5
Praha 6
Praha 7
SO Praha 7 (Praha 7, Praha-Troja)
Praha 8
Praha 9
SO Praha 9 (Praha 9), SO Praha 14 (Praha 14, Praha-Dolní Počernice), SO Praha 18 (Praha 18, Praha-Čakovice), SO Praha 19 (Praha 19, Praha-Vinoř, Praha-Satalice), SO Praha 20 (Praha 20), SO Praha 21 (Praha 21, Praha-Klánovice, Praha-Koloděje, Praha-Běchovice)
Praha 10
SO Praha 10 (Praha 10), SO Praha 15 (Praha 15, Praha-Dolní Měcholupy, Praha-Štěrboholy, Praha-Petrovice, Praha-Dubeč), SO Praha 22 (Praha 22, Praha-Královice, Praha-Nedvězí, Praha-Kolovraty, Praha-Benice), část SO Praha 11 (Praha-Křeslice)
katastrální území
a části obce (112)
Běchovice • Benice • BohniceBraníkBřevnovBřeziněvesBubenečČakoviceČerný MostČimiceDejviceDolní ChabryDolní MěcholupyDolní PočerniceDubečĎábliceHájeHájek u UhříněvsiHloubětínHlubočepyHodkovičkyHolešoviceHolyněHorní MěcholupyHorní PočerniceHostaviceHostivařHradčany • Hrdlořezy • Chodov • CholupiceJinonice • Josefov • Kamýk • KarlínKbelyKlánoviceKobylisyKolodějeKolovraty • Komořany • Košíře • Královice • Krč • Křeslice • Kunratice • KyjeLahoviceLetňany • Lhotka • LibeňLibocLibuš • Lipany • LipenceLochkovLysolajeMalá ChuchleMalá StranaMalešiceMichleMiškoviceModřanyMotolNebušiceNedvězí u Říčan • Nové Město • Nusle • Petrovice • PísnicePitkovice • Podolí • ProsekPřední KopaninaRadliceRadotínRuzyněŘeporyjeŘepySatalice • Sedlec • SlivenecSmíchovSobín • Staré Město • StodůlkyStrašniceStřešoviceStřížkov • Suchdol • ŠeberovŠtěrboholyTočnáTrojaTřeboniceTřeboradiceUhříněvesÚjezd nad LesyÚjezd u PrůhonicVeleslavínVelká Chuchle • Vinohrady • VinořVokoviceVršoviceVysočany • Vyšehrad • ZáběhliceZadní KopaninaZbraslavZličínŽižkov
Administrativní dělení PrahyVývoj území Prahy a jeho administrativního dělení
Autoritní data Editovat na Wikidatech