Kuzov
Přírodní památka Kuzov | |
---|---|
IUCN kategorie III (Přírodní památka) | |
Pohled na vrch Kuzov z Třebívlic | |
Základní informace | |
Vyhlášení | 3. listopadu 1949 |
Nadm. výška | 330–385 m n. m. |
Rozloha | 7,85 ha[1][2] |
Poloha | |
Stát | Česko Česko |
Okres | Litoměřice |
Umístění | Dřemčice |
Souřadnice | 50°28′31,8″ s. š., 13°54′12,96″ v. d. |
Kuzov | |
Další informace | |
Kód | 202 |
Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tento box:
|
Kuzov | |
---|---|
Vrchol | 414 m n. m. |
Poloha | |
Světadíl | Evropa |
Stát | Česko Česko |
Pohoří | České středohoří / Milešovské středohoří / Kostomlatské středohoří / Třebívlická vrchovina / Želkovická část |
Hornina | nefelinit, bazanit |
Povodí | Labe |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kuzov je přírodní památka v katastrálním území Dřemčice v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji v nadmořské výšce 331 až 415 m. Ochrana byla vyhlášena 3. listopadu 1949, k úpravám došlo 1. listopadu 1990 v podobě změny výměry na současných 7,12 ha. Předmětem ochrany je průnik dvou žil leucitického tefritu vzniklých v období třetihorní vulkanické činnosti, jejichž okolí je tvořeno turonskými usazeninami.[3] V blízkosti vrcholových skalisek jsou turonské vrstvy kryty balvanitými sutěmi.
Charakteristika přírodní památky
Jedná se o částečně zalesněný skalnatý vrch nad mělkým údolím potoka Granátka v západní části CHKO České středohoří, asi 0,5 km západně od Dřemčic a přibližně 2 km severně od obce Třebívlice; porost zde tvoří geograficky nepůvodní borovice černá. Nižšímu ze dvou skalních hřebenů obyvatelé pro jeho tvar přezdívají Lví hlava. Přírodní památka Kuzov představuje útočiště pro chráněné teplomilné rostliny, především ve vrcholové partii. Roste zde, mimo jiné, např. tařice skalní, koniklec luční český, kavyl Ivanův, bělozářka liliovitá či česnek tuhý.[3] Fauna je zastoupena v podobě lišky obecné, káněte lesního či zmije obecné.
Z geologického hlediska je skalní suk tvořený dvěma vypreparovanými žilami z olivinického nefelinitu a nefelinického bazanitu. Místy se vyskytují porcelanity, které vznikly přeměnou křídových slínovců v místech kontaktu s vulkanickými horninami. Na jižním svahu se zvedá 15–20 metrů vysoká stupňovitá stěna mrazového srubu.[4]
Přístup
Podél jižního okraje chráněného území vede žlutě značená turistická cesta, která je zhruba dva kilometry dlouhou spojnicí mezí vesnicemi Leská, Staré a Dřemčice.[5]
Odkazy
Reference
- ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19].
- ↑ Nationally designated areas (CDDA). Dostupné online. [cit. 2021-06-26].
- ↑ a b PP Kuzov [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2016-10-02]. Dostupné online.
- ↑ Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Kuzov, s. 261.
- ↑ Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2016-10-02]. Dostupné online.
Související články
- Chráněná krajinná oblast České středohoří
- Seznam chráněných území v okrese Litoměřice
- Seznam památných stromů v okrese Litoměřice
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kuzov na Wikimedia Commons
- Tefrit na webu geology.cz
Chráněná území v okrese Litoměřice | |
---|---|
Přírodní parky | |
Chráněné krajinné oblasti | |
Národní přírodní rezervace | |
Národní přírodní památky | Bílé stráně • Borečský vrch • Dubí hora • Kleneč |
Přírodní rezervace | Březina • Holý vrch • Holý vrch u Hlinné • Kalvárie • Lipská hora • Loužek • Mokřady dolní Liběchovky • Myslivna • Na Černčí • Pístecký les |
Přírodní památky | Bílé stráně u Štětí • Dobříňský háj • Evaňská rokle • Říp • Hradiště • Košťálov • Koštice • Kuzov • Mokřad pod Terezínskou pevností • Na Dlouhé stráni • Písčiny u Oleška • Plešivec • Radobýl • Radouň • Skalky u Třebutiček • Slatiniště u Vrbky • Sovice u Brzánek • Stráně nad Suchým potokem • Stráně u Drahobuzi • Stráně u Velkého Újezdu • Údolí Podbradeckého potoka • V kuksu • Vrch Hazmburk • Vrbka |