Květoslava Kořínková

Ing. Květoslava Kořínková, CSc.
předsedkyně Výboru lidové kontroly ČSSR / ministryně ČSFR pověřená řízením ministerstva kontroly
Ve funkci:
3. prosince 1989 – 2. července 1992
Předseda vládyLadislav Adamec
Marián Čalfa
PředchůdceFrantišek Ondřich
NástupceRudolf Filkus
poslankyně Poslanecké sněmovny PČR
Ve funkci:
1. června 1996 – 19. června 1998
zastupitelka Hlavního města Prahy
Ve funkci:
19. listopadu 1994 – 14. listopadu 2002
zastupitelka Městské části Praha 5
Ve funkci:
19. listopadu 1994 – 19. listopadu 1998
Stranická příslušnost
ČlenstvíObčanské fórum
Občanské hnutí
ČSSD (od 1994)

Narození10. července 1940 (83 let)
Český Brod
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
ChoťAntonín Peltrám
Alma materVŠ dopravy a spojov v Žiline
VŠE v Praze
Profesepedagožka a politička
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Květoslava Kořínková (* 10. července 1940 Český Brod) je česká politička a pedagožka, v letech 1989-1992 ministryně československých vlád, v 90. letech 20. století poslankyně Poslanecké sněmovny za ČSSD, od roku 1998 generální inspektorka Českých drah.


Biografie

Vystudovala Vysokou školu dopravní v Žilině a VŠE v Praze. V letech 1957–1964 pracovala u československých drah jako tranzitérka, později na postu vedoucí nákladového obvodu železniční stanice v Českém Brodě. V letech 1964–1971 byla zaměstnankyní Výzkumného ústavu dopravního. V letech 1971–1972 pracovala na federálním ministerstvu pro technický a investiční rozvoj a v období let 1972–1988 zastávala funkci poradkyně náměstka ministra dopravy Československé socialistické republiky. V letech 1972–1986 byla členkou předsednictva rady Československé vědeckotechnické společnosti, později předsedkyní a od roku 1993 první místopředsedkyní vědeckotechnické společnosti.[1][2]

3. prosince 1989 byla jmenována ministryní – předsedkyní Výboru lidové kontroly v československé vládě Ladislava Adamce. Post si udržela i pod vedením Mariána Čalfy a v následující vládě Mariána Čalfy (vláda národního porozumění). V druhé vládě Mariána Čalfy (vláda národní oběti) pak na postu oficiálně nazvaném Ministryně pověřena řízením ministerstva kontroly setrvala až do roku 1992. Byla členkou Občanského fóra, po jeho rozpadu vstoupila do Občanského hnutí a od roku 1994 je členkou ČSSD.[1][2]

Od roku 1993 působila jako pedagožka na dopravní fakultě univerzity v Pardubicích.[1] Angažovala se v komunální politice. V komunálních volbách roku 1994 a komunálních volbách roku 1998 byla zvolena do zastupitelstva hlavního města Praha za ČSSD. V této době se spolupodílela s radními z ODS, kdy byl Jan Koukal primátorem, s Ing. Petrem Švecem, Ing. Zdeňkem Kovaříkem, a dalšími na přípravě a privatizaci státního podniku Pražské vodárny a státního podniku Pražské vodovody a kanalizace a od 1. dubna 1998 se stala místopředsedkyní dozorčí rady Pražských vodovodů a kanalizací a.s. pak předsedkyní od roku 2001, později členkou dozorčí rady a setrvala tam až do roku 2018. [3] Neúspěšně kandidovala do Zastupitelstva hl.m. Prahy i v komunálních volbách roku 2002.[4]

Ve volbách v roce 1996 byla zvolena do poslanecké sněmovny za ČSSD (volební obvod Praha).[5] V sněmovně setrvala do voleb v roce 1998. Byla místopředsedkyní zahraničního výboru sněmovny.[6]

Když se její manžel Antonín Peltrám stal ve vládě Miloše Zemana ministrem dopravy, jmenoval ji roku 1998 generální inspektorkou Českých drah,[1] což vyvolalo vlnu kritiky. V roce 2000 se stala stínovou ministryní ve stínové vládě žen, která vznikla okolo poslankyně ČSSD Jany Volfové. V roce 2002 nastoupila na soukromou Vysokou školu veřejných a mezinárodních vztahů v Praze jako vedoucí katedry. Je autorkou učebnic pro střední odborné školy, publikovala odbornou literaturu na téma dopravy, logistiky a reformy státní kontroly.[1][2]

V senátních volbách roku 2006 se snažila o zvolení do senátu za senátní obvod č. 17 – Praha 12 na kandidátce ČSSD. Obdržela 12 % hlasů a nepostoupila do 2. kola.[7]

Odkazy

Reference

  1. a b c d e Kořínková, Květoslava, 1940 [online]. svkkl.cz [cit. 2012-12-11]. Dostupné online. 
  2. a b c Ženy ve vládách: 1. díl – Československo [online]. cpssu.org [cit. 2012-12-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-06-21. 
  3. https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik-firma.vysledky?subjektId=75308&typ=UPLNY
  4. Počet obyvatel: 1 181 610 Osoba: Květoslava Kořínková [online]. komunalnipolitika.cz [cit. 2012-12-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-13. 
  5. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 31.5. – 1.6.1996 [online]. volby.cz [cit. 2012-12-11]. Dostupné online. 
  6. Květoslava Kořínková [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-12-11]. Dostupné online. 
  7. Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 20.10. – 21.10.2006 [online]. volby.cz [cit. 2012-12-11]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Vláda Ladislava Adamce
Ministerský předseda
Ladislav Adamec (jmenován 12. října 1988, KSČ) • Marián Čalfa (pověřen řízením vlády 7. prosince 1989,² KSČ)
Členové v den jmenování vlády
12. října 1988
Pavol Hrivnák (první místopředseda vlády,¹ Předseda Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj,² KSČ) • František Pitra (místopředseda vlády, KSČ) • Ivan Knotek (místopředseda vlády,¹ KSČ) • Matej Lúčan (místopředseda vlády,¹ KSČ)  Karel Juliš (místopředseda vlády,² KSČ) • Jaromír Obzina (místopředseda vlády,² KSČ) • Bohumil Urban (Předseda Státní plánovací komise, KSČ) • Jaromír Johanes (Ministr zahraničí, KSČ) • František Kincl (ministr vnitra, KSČ)² • Milán Václavík (ministr národní obrany,² KSČ) • Jan Stejskal (ministr financí, KSČ) • František Podlena (ministr dopravy a spojů, KSČ) • Miloslav Boďa (ministr práce a sociálních věcí,² KSČ) • Karel Juliš (ministr hutnictví, strojírenství a elektrotechniky,¹ KSČ) • Antonín Krumnikl (ministr paliv a energetiky, KSČ) • Jan Štěrba (ministr zahraničního obchodu,² KSČ) • Jaromír Algayer (ministr zemědělství a výživy, KSČ) • Jaromír Žák (ministr pověřený řízením Federálního cenového úřadu,¹ KSČ) • František Ondřich (Předseda Výboru lidové kontroly ČSSR,² KSČ) • Marián Čalfa (ministr bez portfeje,² KSČ)
Členové jmenovaní později
19. června 1989¹
Zdeněk Horčík (místopředseda vlády,² KSČ) • Pavol Hrivnák (místopředseda vlády, KSČ) • Ladislav Vodrážka (místopředseda vlády, ministr hutnictví, strojírenství a elektrotechniky, KSČ) • Jaromír Žák (Předseda Státní plánovací komise, KSČ) • Alfréd Šebek (ministr bez portfeje, Ministr pověřený řízením Federálního cenového úřadu,² KSČ)
3. prosince 1989²
Josef Hromádka (místopředseda vlády, nestraník) • František Pinc (ministr vnitra, KSČ) • Miroslav Vacek (ministr národní obrany, KSČ) • Alfréd Šebek (ministr práce a sociálních věcí, KSČ) • Andrej Barčák mladší (ministr zahraničního obchodu, KSČ) • Ladislav Dvořák (ministr pověřený řízením Federálního cenového úřadu, ČSS) • Květoslava Kořínková (Předsedkyně Výboru lidové kontroly ČSSR, nestraník) • Karel Juliš (Předseda Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj, KSČ) • František Reichel (ministr bez portfeje, ČSL) • Viliam Roth (ministr bez portfeje, nestraník)
¹ 19. června 1989 došlo k první obměně vlády.
² 3. prosince 1989 došlo v důsledku sametové revoluce k obměně vlády. Vedením obměněné vlády byl 7. prosince 1989 pověřen Marián Čalfa.
První vláda Mariána Čalfy
Předseda vlády
Marián Čalfa (jmenován 10. prosince 1989, KSČ/VPN)
Členové v den jmenování vlády
10. prosince 1989
František Pitra (místopředseda vlády do 13. 2. 1990, KSČ) • Miroslav Vacek (obrana, KSČ) • František Podlena (doprava a spoje, KSČ) • Ladislav Vodrážka (hutnictví, strojírenství a elektrotechnika do 13. 2. 1990, KSČ)  František Pinc (paliva a energetika do 13. 2. 1990, KSČ) • Andrej Barčák ml. (zahraniční obchod, KSČ) • Valtr Komárek (místopředseda vlády, KSČ/OF) • Vladimír Dlouhý (místopředseda vlády, předseda Statní plánovací komise, KSČ/OF) • Jiří Dienstbier st. (zahraniční věci, OF) • Václav Klaus (finance, OF) • Petr Miller (prace a soc. věci, OF) • Květoslava Kořínková (Výbor lidové kontroly, OF) • Oldřich Burský (místopředseda vlády, zemědělství a výživa, ČSS) • Ladislav Dvořák (Federální měnový úřad,ČSS) • František Reichel (Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj do 6. 3. 1990, ČSL) • Ján Čarnogurský (místopředseda vlády, KDH) • Josef Hromádka (místopředseda vlády, nestraník) • Róbert Martinko (bez portfeje, nestraník) • Marián Čalfa, Ján Čarnogurský, Valtr Komárek (vnitro, pověřeni společným řízením do 30. 12. 1989)
Členové jmenovaní později
13. prosince 1989
Milan Čič (místopředseda vlády, KSČ/VPN)
30. prosince 1989
Richard Sacher (vnitro, ČSL)
13. února 1990
Petr Pithart (místopředseda vlády, OF) • Slavomír Stračár (hutnictví, strojírenství a elektrotechnika, KSČ/VPN) • Jaroslav Sůva (paliva a energetika, KSČ) • Vladimír Príkazský (bez portfeje, OF)
6. dubna 1990
Václav Valeš (místopředseda vlády, nestraník) • Armin Delong (místopředseda vlády a Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj, nestraník)
12. května 1990
Rudolf Kutnar (spolupověřený zemědělství a výživa, ČSS)
12. května 1990
Karel Havlík (bez portfeje, ČSL)
Druhá vláda Mariána Čalfy
Předseda vlády
Marián Čalfa (jmenován 27. června 1990, VPN)
Členové v den jmenování vlády
27. června 1990
Ján Langoš (vnitro, VPN) • Slavomír Stračár(zahraniční obchod, zemřel 21. 8. 1990, VPN) • Pavel Hoffmann (místopředseda vlády, pověřený ministr pro strategické plánování, VPN) • Jiří Dienstbier (místopředseda vlády a zahraniční věci, OF/OH) • Pavel Rychetský (místopředseda vlády, OF/OH) • Petr Miller (práce a sociálních věcí, OF/OH) • Květoslava Kořínková (pověřená kontrolou, OF/OH) • Jozef Mikloško (místopředseda vlády, KDH) • Václav Klaus (finance a od 3. 11. 1991 místopředseda vlády, OF/ODS) • Vladimír Dlouhý (pověřený hospodářství, OF/ODA) • Miroslav Vacek (obrana do 18. 10. 1990, KSČ) • Václav Valeš (místopředseda vlády, nestraník) • Jiří Nezval (doprava, nestraník) • Theodor Petrík (spoje do 19. 4. 1991, nestraník)
Členové jmenovaní později
19. července 1990
Josef Vavroušek (Federální výbor pro životní prostředí, OF/OH)
18. října 1990
18. ledna 1991
Imrich Flassik (pověřený řízením Federálního úřadu pro hospodářskou soutěž, KDH)
25. ledna 1991
Jozef Bakšay (zahraniční obchod, VPN)
12. května 1990
Slavomír Stračár zemřel během služební cesty v Brazílii.
Autoritní data Editovat na Wikidatech