Letiště Raná

Letiště Raná
Letiště od kopce Raná
Základní informace
Stát	Česko Česko
Nejbližší město	Louny (10 km)
Typ letiště	vnitrostátní
Provozovatel	Aeroklub Raná
Otevření	1932
Kód letiště ICAO	LKRA
Souřadnice	50°24′14″ s. š., 13°45′7″ v. d.
Odkazy
Web	aeroklubrana.cz
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Letiště Raná se nachází poblíž obce Raná, přibližně 10 kilometrů od města Louny a asi 20 kilometrů od města Most. Bylo založeno roku 1932 a pro své mimořádné přírodní podmínky se od začátku využívalo především k plachtění. V roce 2017 ho vlastní Aeroklub Raná a kromě plachtění je využíváno i k letům RC modelů. Dráha je travnatá.

Počátky leteckého sportu

Počátky leteckého sportu na Rané spadají do roku 1932, kdy členové studentského leteckého spolku Německé techniky v Praze "Akaflieg Prag" hledali o jarních prázdninách výhodný plachtařský terén a objevili holý hřbet se třemi vrcholky, dlouhý téměř 1,5 km, pozvolna vystupující z nížiny.

2. září roku 1932 začala historie plachtění na Rané prvním několikaminutovým letem. Již 13. listopadu se instruktor Erwin Primavesi udržel ve vzduchu dvě hodiny a 25 minut. Dosažený sportovní výkon byl zveřejněn v několika novinách a i pražský rozhlas přinesl senzační hlášení. Pod vedením mladého plachtařského instruktora Masarykovy letecké ligy (MLL) z Prahy začali s létáním na Rané také budoucí letci z Loun.

Konal se zde první a druhý národní plachtařský závod. Ústřední plachtařská škola zde v letech 1933–1938 vyškolila převážnou většinu svých plachtařů pilotů-instruktorů^[1]. Příznivý plachtařský terén nebyl využíván jen členy MLL a Akaflieg. Své pravidelné letní tábory zde měly i skupiny ČOS (Sokola) a Německého leteckého svazu v ČSR.

Ačkoli mezi německými a českými plachtaři fungovala na Rané dobrá spolupráce^[1], v době vyhrocování národnostního napětí těsně před válkou byl i tento terén záminkou k třenicím. Sudetští poslanci Gustav Obrlik a Franz May si v lednu 1937 v parlamentu stěžovali, že se německým spolkům „trýznivě omezuje plachtění na Ranské hoře“. Ministerstvo vnitra v odpovědi na interpelaci poukázalo na rovné podmínky a stížnost zamítlo jako nedůvodnou^[2].

Svobodné létání na Rané skončilo v říjnu 1938, kdy byly Sudety okupovány. Se začátkem války se z Rané stalo německé školící středisko pro piloty kluzáků Luftwaffe. Během válečných let docházelo postupně ke změnám v technikách startů. Od „vystřelování“ kluzáků gumovým lanem ze svahů začaly převládat starty z rovných letišť pomocí navijáků^[3].

Po roce 1945 se stala Raná vyhledávaným centrem plachtařské mládeže z celé republiky. Zemská plachtařská škola zde vyškolila 962 pilotů, kteří zde v roce 1946 provedli dnes nepředstavitelných 41 367 startů. Dnešní sportovní letiště vybudovali lounští plachtaři brigádně. Pro tuto slavnou a průkopnickou minulost nazvali plachtaři Ranou u Loun kolébkou českého a československého plachtění.

Odkazy

Reference

Související články

• Seznam letišť v Česku

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Letiště Raná na Wikimedia Commons
• Stránky aeroklubu Raná
• Historie letiště