Lubenec

Lubenec
Bývalý zámek, později porcelánka v části Jelení
Bývalý zámek, později porcelánka v části Jelení
Znak obce LubenecVlajka obce Lubenec
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecPodbořany
Obec s rozšířenou působnostíPodbořany
(správní obvod)
OkresLouny
KrajÚstecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°7′56″ s. š., 13°18′48″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel1 303 (2024)[1]
Rozloha36,65 km²[2]
Nadmořská výška373 m n. m.
PSČ439 83, 441 01
Počet domů464 (2021)[3]
Počet částí obce10
Počet k. ú.9
Počet ZSJ10
Kontakt
Adresa obecního úřaduPodbořanská 51
439 83 Lubenec
[email protected]
StarostaJiří Chaloupecký
Oficiální web: www.lubenec.cz
Lubenec na mapě
Lubenec
Lubenec
Další údaje
Kód obce566438
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Lubenec (německy Lubenz) se nachází v okrese Louny v Ústeckém kraji. Žije v ní přibližně 1 300[1] obyvatel.

Název

Původní název Luben byl odvozen ze slovanského slova lub s významem stromová kůra a vztahoval se nejspíše ke dvoru nebo rybníku (pokrytém kůrou). Příponou -ec později vznikla jeho zdrobnělina. V historických pramenech se jméno objevuje ve tvarech: Luben (1115), in Lubenec (1356), in Lubencz (1361), Lubenecz (1369), in Libenczi (1415), in Lubencz (1437), in Lubenczi (1447), u Lubence (1474), ve vsi Lubenczy (1542), v městečko Lubenecz (1579), Lubentz a Liebentz (1651), Libenz a Lubenc (1785) nebo Lubenz a Lubenec (1847).[4]

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1115, kdy zde byla zastávka na obchodní stezce.[5]

V letech 1938 až 1945 byl Lubenec přičleněn (v důsledku uzavření Mnichovské dohody) k nacistickému Německu.

Dne 28. dubna 1945 procházel Lubencem pochod smrti z Johanngeorgstadtu do Terezína; oběti pochodu zde byli pochovány v hromadném hrobě.[6]

Referendum proti úložišti

Správa úložišť radioaktivního odpadu hledá místo pro ukládání vyhořelého vysoce radioaktivního odpadu z jaderných elektráren a jako jedna z potenciálních lokalit byla vybrána oblast Čertovka zasahující území obcí Blatno, Lubenec, Tis u Blatna a Žihle. Koncem června 2012 proběhlo v Lubenci referendum, ve kterém většina obyvatel odmítla byť i jen geologický průzkum příštího úložiště.[7]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 797 obyvatel (z toho 364 mužů), z nichž bylo 51 Čechoslováků, 723 Němců, čtyři Židé a devatenáct cizinců. Většina se hlásila k římskokatolické církvi, ale žilo zde také šest evangelíků, jeden člen církve československé, čtyřicet židů, tři členové jiných církvi a sedm lidí bez vyznání.[8] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 1 006 obyvatel: 148 Čechoslováků, 843 Němců, tři lidi jiné národnosti a dvanáct cizinců. Stále převládala výrazná římskokatolická většina, ale 28 lidí bylo evangelíky, sedm členy církve československé, 34 izraelské, jeden člověk se hlásil k jiné církvi a 21 lidí bylo bez vyznání.[9]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[10][11]
Obec Lubenec
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 3 051 2 958 2 645 2 663 2 636 2 504 2 766 1 598 1 731 1 628 1 609 1 508 1 555 1 590
Místní část Lubenec
Obyvatelé 932 975 901 948 962 939 1 164 805 1 005 1 036 1 151 1 200 1 237 1 173
Domy 138 143 143 149 156 165 202 195 263 185 178 243 274 293
Tabulka zahrnuje údaje z části Jeleny. Data z roku 1961 zahrnují i domy z místních částí Dolní Záhoří, Horní Záhoří, Libkovice, Libyně, Řepany a Vítkovice.

Pamětihodnosti

Památník obětem pochodu smrti
  • Kostel sv. Vavřince doložený v letech 1352–1355. Nově postavený 1847.[5]
  • Fara z 18. století
  • Kaplička Panny Marie
  • Socha svatého Floriána u hřbitova
  • Pomník 60 obětí pochodu smrti na hřbitově[12]
  • Bývalá porcelánka (čp. 254) se zámečkem. Areál slouží jako domov pro seniory.[13]
  • Dřevěný kříž s plechovým korpusem
  • Socha svatého Šebestiána a podstavec sochy svatého Řehoře – nacházejí se u kostela svatého Vavřince[14]
  • Socha svatého Jana Nepomuckého u pošty

Osobnosti

Části obce

Doprava

Obcí vede dálnice D6 z Prahy do Karlových Varů a silnice II/226 z Podbořan do Žlutic. Obec leží v tarifní zóně 953 Dopravy Ústeckého kraje a je obsluhována železniční linkou U57 Rakovník - Lubenec - Žlutice a autobusovými linkami 345 Plasy - Žihle - Lubenec, 371 Žlutice - Lubenec - Valeč a 745 Žatec - Podbořany - Lubenec.

Galerie

  • Novogotický kostel sv. Vavřince z roku 1847
    Novogotický kostel sv. Vavřince z roku 1847
  • Barokní fara
    Barokní fara
  • Příjezd do vsi
    Příjezd do vsi

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam změny. Svazek II. CH–L. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1949. 706 s. Heslo Lubenec, s. 684, 685. 
  5. a b Toulavá kamera 1, str. 41, ISBN 80-7316-228-8
  6. Z 900 vězňů přežilo 28. Místa Paměti národa [online]. [cit. 2023-06-19]. Dostupné online. 
  7. Lubenec: 517 hlasů bylo proti průzkumu, 111 bylo pro
  8. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 261. 
  9. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 406. 
  10. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 398, 399. 
  11. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 305. 
  12. PADEVĚT, Jiří. Krvavé finále. Jaro 1945 v českých zemích. 1. vyd. Praha: Academia, 2015. 684 s. ISBN 978-80-200-2464-0. Heslo Lubenec, s. 384–385. 
  13. Seniorcentrum Camino
  14. Lubenec – Záznam v databázi monumnet [online]. Národní památkový ústav, 2003–2011 [cit. 2012-03-03]. Dostupné online. 
  15. Alfred Kohn – špičkový vědec, kterému nacisté chystali smrt. Plus [online]. 2017-03-09 [cit. 2023-06-19]. Dostupné online. 
  16. LIŠKOVÁ, Marie. Slovník představitelů zemské samosprávy v Čechách 1861-1913. Praha: SÚA, 1994. 379 s. Dostupné online. ISBN 8085475138. S. 328. 

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Části obce Lubenec
Části obce
Ostatní
Města, městyse a obce okresu Louny
Bitozeves • Blatno • Blažim • Blšany • Blšany u Loun • Brodec • Břvany • Cítoliby • Čeradice • Černčice • Deštnice • Dobroměřice • Domoušice • Holedeč • Hříškov • Hřivice • Chlumčany • Chožov • Chraberce • Jimlín • Koštice • Kozly • Krásný Dvůr • Kryry • Lenešice • Libčeves • Liběšice • Libočany • Libořice • Lipno • Lišany • Líšťany • Louny • Lubenec • Měcholupy • Nepomyšl • Nová Ves • Nové Sedlo • Obora • Očihov • Opočno • Panenský Týnec • Peruc • Petrohrad • Pnětluky • Počedělice • Podbořanský Rohozec • Podbořany • Postoloprty • Raná • Ročov • Slavětín • Smolnice • Staňkovice • Toužetín • Tuchořice • Úherce • Velemyšleves • Veltěže • Vinařice • Vrbno nad Lesy • Vroutek • Vršovice • Výškov • Zálužice • Zbrašín • Žatec • Želkovice • Žerotín • Žiželice
legenda: město, městys.
Autoritní data Editovat na Wikidatech