Městská hromadná doprava v Bosně a Hercegovině
Městská hromadná doprava v Bosně a Hercegovině je zajišťována zásadně autobusy; každé větší město má vlastní autobusovou síť. Výjimkou je hlavní město Sarajevo, kde se nachází síť tramvajová i trolejbusová.
Historie
Již na konci 19. století byla v Sarajevu zprovozněna tramvaj; později přibyly i trolejbusy. V 20. století se nakonec v mnohých městech rozvíjela i doprava autobusová, hlavně v časech Jugoslávie nastaly rozvoji zlaté časy. V 80. letech 20. století se uvažovalo o vybudování podzemní dráhy v republikové metropoli Sarajevu, což však nakonec zhatila válka.
A právě ta způsobila na dopravní infranstruktuře velké škody. Nebyly totiž poničené jen významné komunikace, ale též i vozový park. S jeho obnovou, a to ve všech poškozených městech, pomohly buď zahraniční země (například nákup autobusů do Banja Luky z japonských fondů) a nebo byla nakoupena již vyřazená vozidla ze západoevropských zemí. Mnohé další zastaralé dopravní prostředky prošly rekonstrukcí (například některé sarajevské tramvaje byly opraveny v Česku).
 | Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
| Městská hromadná doprava v evropských zemích | ||
|---|---|---|
| Země | Albánie • Andorra • Arménie • Ázerbájdžán • Belgie • Bělorusko • Bosna a Hercegovina • Bulharsko • Černá Hora • Česko • Dánsko • Estonsko • Finsko • Francie • Gruzie • Chorvatsko • Irsko • Island • Itálie • Kazachstán • Lichtenštejnsko • Litva • Lotyšsko • Lucembursko • Maďarsko • Malta • Moldavsko • Monako • Německo • Nizozemsko • Norsko • Polsko • Portugalsko • Rakousko • Rumunsko • Rusko • Řecko • San Marino • Severní Makedonie • Slovensko • Slovinsko • Spojené království • Srbsko • Španělsko • Švédsko • Švýcarsko • Turecko • Ukrajina • Vatikán |  |
| Území se sporným postavením | Abcházie • Jižní Osetie • Kosovo • Podněstří | |
| Teritoria, kolonie a zámořská území | ||
