Manfred z Clary-Aldringenu

Manfred z Clary-Aldringenu
Předseda vlády Předlitavska
Ve funkci:
2. října 1899 – 21. prosince 1899
PanovníkFrantišek Josef I.
PředchůdceFranz Thun und Hohenstein
NástupceHeinrich von Wittek
Štýrský místodržitel
Ve funkci:
1. prosince 1898 – 1918
PanovníkFrantišek Josef I., Karel I.
PředchůdceOlivier de Bacquehem
Slezský zemský prezident
Ve funkci:
22. února 1896 – 1898
PanovníkFrantišek Josef I.
PředchůdceKarl Maria Coudenhove
NástupceJosef Thun-Hohenstein
Narození30. května 1852
Rakouské císařství Vídeň, Rakouské císařství
Úmrtí12. února 1928 (ve věku 75 let)
Rakouská republika Salcburk, První Rakouská republika
Choťhraběnka Františka Pejačević (od 1884)
RodičeEdmund Mořic z Clary-Aldringenu a Alžběta Alexanda z Ficquelmontu
DětiEdmund z Clary-Aldringenu
Marie Karolína z Clary-Aldringenu
PříbuzníMarie Markéta z Clary-Aldringenu[1], Alžběta Alexandra z Clary-Aldringenu[1], Edmund z Clary-Aldringenu[1], Karel Antonín z Clary-Aldringenu[1] a Františka z Clary-Aldringenu[1] (vnoučata)
Alma materVídeňská univerzita
Profesepolitik
CommonsManfred von Clary und Aldringen
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hrabě Manfred z Clary-Aldringenu (německy Manfred Graf von Clary und Aldringen, 30. května 1852, Vídeň – 12. února 1928, Salcburk) byl rakouský šlechtic z rodu Clary-Aldringenů a politik. V roce 1899 zastával funkci ministerského předsedy Předlitavska a stal se nejvýznamnějším členem svého rodu v 19. století.

Biografie

Narodil se jako syn Edmunda Mořice z Clary-Aldringenu a jeho manželky Alžběty Alexandry z Ficquelmontu.

Studoval právní vědy na univerzitě ve Vídni, v roce 1877 vstoupil do státní služby. Od 2. února 1896 do roku 1898 zastával pozici slezského zemského prezidenta.[2][3][4]

Jako významný politik zrušil Gautschova jazyková nařízení (v únoru 1898 nahradila Badeniho jazyková nařízení, která přikazovala, aby se úřední věci vyřizovaly v jazyce strany, čímž se snažil zavést češtinu jako úřední jazyk, což vzbudilo vídeňský odpor a Badeni musel odstoupit). V období od 2. října do 21. prosince 1899 působil jako předseda rakouské vlády a do povědomí se zapsal právě zrušením tohoto nařízení, čímž vzbudil odpor tentokrát na české straně a na funkci musel rezignovat. Od 1. prosince 1898 až do roku 1918 byl místodržitelem ve Štýrsku. Mimo to byl dlouholetým členem Panské sněmovny Říšské rady.

V roce 1884 se ve Vídni oženil s hraběnkou Františkou Pejačević (1859–1938), bohatou dědičkou chorvatského rodu Pejačevićů, dcerou Ladislava Pejačeviće. Měli spolu čtyři děti.

  • 1. Edmund u Clary-Aldringenu (2. 5. 1885 Vídeň – 10. 7. 1953 Salcburk), manž. 1911 hraběnka Margarita von Lodron-Laterano und Castelromano (26. 8. 1889 Himmelberg – 18. 3. 1949 Salcburk)[5][6]
  • 2. Marie Karolína z Clary-Aldringenu (19. 5. 1886 Vídeň – 11. 7. 1979 tamtéž), manž. 1918 hrabě Josef Hardegg (17. 12. 1876 Vídeň – 18. 2. 1945 tamtéž)[7][8]
  • 3. Ladislav z Clary-Aldringenu (11. 7. 1888 Seebenstein – 12. 2. 1895 Klagenfurt)[9]
  • 4. Dorotea z Clary-Aldringenu (30. 10. 1892 Vídeň – 29. 4. 1976 Salcburk), svobodná a bezdětná[10]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  2. ↑ Prager Tagblatt. 1896-02-23, s. 10. Dostupné online [cit. 2015-07-17]. 
  3. ↑ Der neue Landeschef von Schlesien. Mährisches Tagblatt. 1896-02-26, s. 3. Dostupné online [cit. 2015-07-17]. 
  4. ↑ Troppau. Wiener Zeitung. 1898-12-29, s. 8. Dostupné online [cit. 2015-07-17]. 
  5. ↑ Edmund, Graf von Clary und Aldringen : Genealogics. genealogics.org [online]. [cit. 2023-04-14]. Dostupné online. 
  6. ↑ Margarita, Gräfin zu Lodron-Laterano und Castelromano. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-04-14]. Dostupné online. 
  7. ↑ Josef, Graf zu Hardegg auf Glatz und im Machlande : Genealogics. genealogics.org [online]. [cit. 2023-04-14]. Dostupné online. 
  8. ↑ Marie Karoline von Clary und Aldringen b. 19 Mai 1886 d. 11 Juli 1979 − Rodovid DE. de.rodovid.org [online]. [cit. 2023-04-14]. Dostupné online. 
  9. ↑ Ladislas, Graf von Clary und Aldringen : Genealogics. genealogics.org [online]. [cit. 2023-04-14]. Dostupné online. 
  10. ↑ Dorothea, Gräfin von Clary und Aldringen : Genealogics. genealogics.org [online]. [cit. 2023-04-14]. Dostupné online. 

Literatura

  • HALADA, Jan. Lexikon české šlechty (erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti). Praha: AKROPOLIS, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola Clary-Aldringen, s. 34. 
  • Kdo byl kdo v našich dějinách do roku 1918 / (Pavel Augusta … et al.). 4. vyd. Praha: Libri, 1999. 571 s. ISBN 80-85983-94-X. S. 63. 
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 9. sešit : C. Praha: Libri, 2008. 369–502 s. ISBN 978-80-7277-366-4. S. 437. 

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Manfred z Clary-Aldringenu na Wikimedia Commons
  • Seznam členů Clary-Aldringenovy vlády[nedostupný zdroj]
Ministerští předsedové Předlitavska
Friedrich Ferdinand von Beust (1867) • Karel Vilém Auersperg (1867–1868) • Eduard Taaffe (1868–1870) • Ignaz von Plener (1870) • Leopold Hasner von Artha (1870) • Alfred Potocki (1870–1871) • Karl Sigmund von Hohenwart (1871) • Ludwig von Holzgethan (1871) • Adolf Auersperg (1871–1879) • Karl von Stremayr (1879) • Eduard Taaffe (1879–1893) • Alfred August Windischgrätz (1893–1895) • Erich von Kielmansegg (1895) • Kazimír Felix Badeni (1895–1897) • Paul Gautsch (1897–1898) • Franz Thun und Hohenstein (1898–1899) • Manfred Clary-Aldringen (1899) • Heinrich von Wittek (1899–1900) • Ernest von Koerber (1900–1904) • Paul Gautsch (1904–1906) • Konrad Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürst (1906) • Max Wladimir von Beck (1906–1908) • Richard von Bienerth-Schmerling (1908–1911) • Paul Gautsch (1911) • Karl von Stürgkh (1911–1916) • Ernest von Koerber (1916) • Heinrich Clam-Martinic (1916–1917) • Ernst Seidler von Feuchtenegg (1917–1918) • Max Hussarek von Heinlein (1918) • Heinrich Lammasch (1918)
Autoritní data Editovat na Wikidatech