Marina Doriová

Marina Doriová
neapolská kněžna
savojská vévodkyně
Portrét
Ricolfiová-Doriová na mysu Canaveral v roce 1969
Úplné jménoMarina Ricolfiová-Doriová
Narození12. února 1935 (89 let)
Ženeva, ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
Sňatek1971
ManželViktor Emanuel, kníže neapolský
DynastieSavojští (sňatkem)
OtecRené Ricolfi-Doria
MatkaIris Benvenutiová
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Italská královská rodina
Italská královská rodina
Kníže benátský
Kněžna benátská

Kněžna vdova neapolská


Princezna Marie Pia Bourbonsko-Parmská
Princezna Marie Gabriella
Princezna Marie Beatrix
Širší královská rodina
Vévodkyně vdova z Aosty

  • Vévoda z Aosty
    Vévodkyně z Aosty
    • Vévoda z Apulie
    • Vévoda z Abruzzi
    • Princezna Isabella
  • Princezna Bianca, hraběnka Arrivabene-Valenti-Gonzagová
  • Princezna Mafalda, baronka Lombardová di San Chirico

Princezna Marie Isabella

z  d  e

Marina Ricolfiová-Doriová (* 12. února 1935) je bývalá švýcarská vodní lyžařka. Třikrát soutěžila na mistrovství světa ve vodním lyžování a v roce 1955 a v roce 1957 vyhrála zlaté medaile. V roce 1991 byla uvedena do Síně slávy Mezinárodní federace vodního lyžování.

Je vdovou po Viktoru Emanuelovi Savojském, knížeti neapolském, synu posledního italského krále a královny, Umberta II. a Marie Josefy. Mají jednoho syna, Emanuela Filiberta Savojského, knížete benátského.

Kariéra

Ricolfiová-Doriová se narodila v Ženevě 12. února 1935, jejími rodiči byli Iris Benvenutiová a René Ricolfi-Doria, průmyslník.[1] V roce 1955 začala v Cypress Gardens na Floridě ve Spojených státech s vodním lyžováním. Třikrát (1953, 1955, 1957) startovala na mistrovství světa ve vodním lyžování. V roce 1955 získala zlatou medaili v tricích a v roce 1957 získala zlato ve slalomu i tricích, a stala se tak celkovou mistryní světa žen. Na mistrovství Evropy získala celkový titul v letech 1953, 1954, 1955 a 1956. V roce 1991 byla Ricolfiová-Doriová zařazena do Síně slávy Mezinárodní federace vodního lyžování jako „nejlepší lyžařka z Evropy první dekády mezinárodních soutěží“. V soutěžení pokračovala až do roku 1960.

Manželství

Ricolfiová-Doriová se setkala s Viktorem Emanuelem di Savoia v roce 1960 v Société Nautique de Genève, kde se oba věnovali vodnímu lyžování. Vzali se v římskokatolickém kostele v Teheránu v Íránu na podzim roku 1971; jejich svatba byla oznámena během oslav 2 500 let Perské říše v Persepolis.[2] Mají jednoho syna, Emanuela Filiberta di Savoia.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Marina Doria na anglické Wikipedii.

  1. OPFELL, Olga S. Royalty Who Wait: The 21 Heads of Formerly Regnant Houses of Europe. [s.l.]: McFarland 249 s. Dostupné online. ISBN 978-0-7864-5057-2. (anglicky) Google-Books-ID: 9UFveIUgktIC. 
  2. È nato a Ginevra l'erede dei Savoia. www.iltempo.it [online]. [cit. 2022-04-01]. Dostupné online. (italsky) 

Externí odkazy

  • Oficiální webové stránky Královského rodu Savojských
  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Marina Doriová na Wikimedia Commons
Titulární královna Itálie
Předchůdce:
Marie Josefa Belgická
18. března 1983
Marina Doriová
Nástupce:
Savojské princezny sňatkem
1. generace
  • Marie Burgundská
2. generace
3. generace
  • Violanta z Valois
  • Markéta Bourbonská
  • Marie Lucemburská
  • Annabella Skotská
  • Šarlota, královna Kypru
  • 4. generace
  • nikdo
  • 5. generace
    7. generace
    8. generace
    9. generace
    10. generace
    11. generace
    12. generace
  • Marie Klotilda Francouzská
  • Marie Tereza Rakouská-Este
  • Marie Kristýna Neapolsko-Sicilská
  • Marie Kristýna Saská
  • 13. generace
    14. generace
    15. generace
    16. generace
    17. generace
  • Marie Josefa Belgická
  • Anna Orleánská***
  • Irena Řecká a Dánská***
  • 18. generace
  • Marina Ricolfiová-Doriová
  • Klaudie Orleánská***
  • 19. generace
    *také savojská princezna rodem
    **princezna savojsko-janovská
    ***princezna savojská-aosta