N'Djamena

N'Djamena
Place de la Nation
Place de la Nation
N'Djamena – znak
znak
Poloha
Souřadnice12°6′59″ s. š., 15°4′20″ v. d.
Nadmořská výška300 m n. m.
Časové pásmozápadoafrický čas (UTC+1)
StátČadČad Čad
RegionN'Djamena
N'Djamena
N'Djamena
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha100 km²
Počet obyvatel1 260 000 (2018)
Hustota zalidnění12 600 obyv./km²
Správa
Vznik1900
Telefonní předvolba235
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

N'Djamena (IPA: [nˈʤɑmɛnə], arabsky Niǧāmīnā نجامينا‎) je hlavní a zároveň největší město afrického státu Čad. Leží na hranicích s Kamerunem u soutoku řek Šari a Logone. Na druhém břehu řek se nachází menší Kamerunské město Kousséri, s nímž je N'Djamena spojena mostem. Město obývá přibližně 1,09 milionu obyvatel.

Historie

N'Djamena se původně jmenovala Fort-Lamy a byla založena francouzským velitelem Émile Gentil 29. května 1900 a pojmenována po francouzském vojenském důstojníkovi Amédée-François Lamy, který byl o několik dní dříve zabit v bitvě u Kousséri. Bylo to hlavní obchodní město a stalo se hlavním městem regionu i národa.

Během druhé světové války se Francouzi spoléhali na městské letiště k přesunu vojsk a zásob. 21. ledna 1942 Němec v He 111 úspěšně bombardoval letiště ve Fort-Lamy, čímž zničil zásoby ropy a deset letadel. Fort-Lamy měla svou první pobočku banky v roce 1950, kdy zde otevřela pobočku Bank of West Africa (BAO).

Dne 6. dubna 1973 prezident François Tombalbaye změnil své jméno na N'Djamena (převzato z arabského názvu blízké vesnice Niǧāmīnā , což znamená „místo odpočinku“) v rámci jeho autentického programu afrikanizace. Město bylo obsazené Libyií během let 19801981 jako součást čadsko-libyjského konfliktu,[1] a s tím spojené přechodné vlády národní jednoty.

Město bylo částečně zničeno během čadské občanské války v roce 1979 a znovu v roce 1980. V těchto letech téměř celé obyvatelstvo uprchlo z města a přemisťovali se na protější břeh řeky Šari v Kamerunu do města Kousséri . Obyvatelé se vrátili až v letech 1981 a 1982, po skončení střetů. Až do roku 1984 podléhala zařízení a služby přísnému přidělování a školy zůstaly uzavřené.

Období zmatku ve městě začalo neúspěšným převratem, o který se pokusil premiér Hissène Habré proti prezidentovi Félixovi Malloumovi. Zatímco Malloum a národní armáda, která mu byla věrná, byli poraženi, zásah do bitvy o soupeře ze severních frakcí k Habrému zkomplikoval situaci. Dočasného příměří bylo dosaženo v roce 1979 skrze mezinárodní zprostředkování, kterým se ustanovil válečník Goukouni Oueddeijako, který byl hlavou vlády národní jednoty, se svým soupeřem Habrém jako ministrem obrany. Intenzivní rivalita mezi Goukounim a Habrém způsobila erupci nových střetů ve městě v roce 1980; N'Djamena se ocitla v rozdělení do sektorů kontrolovaných různými válečníky. Vlečný tah byl dosažen po mnoha měsících, až když Goukouni požádal o zásah Libyjců, jejichž tanky přemohly Habrého obranu v hlavním městě.

V důsledku rozdílů mezi Goukounim, Muammarem Kaddáfí a mezinárodního nesouhlasu s libyjskou intervencí opustily libyjské jednotky hlavní město i Čad v roce 1981. To otevřelo dveře Habrému, který pochodoval na N'Djamenu, obsadil město s malým odporem v roce 1982 a stal se, za pomoci USA a Francie, novým prezidentem.

Město mělo v roce 1937 méně než 10 000 obyvatel, ale o deset let později, v roce 1947, se počet obyvatel téměř zdvojnásobil na 18 435. V roce 1968 populace dosáhla více než 120 000. V roce 1993 překonala půl milionu. Velká část tohoto růstu byla způsobena tím, že uprchlíci uprchli do N'Djameny kvůli bezpečnosti, ačkoli mnoho lidí uprchlo z N'Djameny také kvůli politické situaci. Město začátkem roku 2010 překonalo milion obyvatel.

13. dubna 2006 byl v bitvě u N'Djameny poražen povstalecký útok Spojené fronty pro demokratickou změnu.[2] Město bylo znovu napadeno 2. února 2008.[3]

Historická populace
Rok Pop. ±%
1937 9,976
1940 12,552 + 25,8%
1947 18,375 + 46,4%
1960 60 000 + 226,5%
1970 130 000 + 116,7%
1993 530 965 + 308,4%
2000 728 000 + 37,1%
2009 951,418 + 30,7%
2012 1 092 066 + 14,8%
2019 1 360 000 + 24,5%

Poloha

Město se nachází v západní části Čadu, na pravém břehu řeky Šari, do které se tu vlívá pohraniční řeka Logone. Most nad řekou spojuje N'Djamenu s kamerunským městem Kousséri. Z města vede tzv. transsahelská dálnice na východní pobřeží Afriky do Džibuti, která se napájí na transsaharskou cestu z Tripolisu do Kapského Města.

Ekonomika

Primárním ekonomickým zdrojem společnosti ve městě je práce v zemědělství. Asi 80 % populace v N'Djamena pracuje v průmyslových odvětvích, včetně pěstování plodin a chovu hospodářských zvířat. Ekonomika v N'Djameně je proto téměř zcela závislá na počasí, takže ekonomika bojuje v letech s nízkými srážkami. N'Djamena dostává finanční pomoc od Světové banky a Africké rozvojové banky. Je zde vysoká poptávka po kvalifikovaných pracovnících, kteří by pracovali v ropných a plynárenských odvětvích, jako dělníci pro zahraniční nevládní organizace, lékařské služby a výuku angličtiny.

Reference

  1. N’Djamena | Location & History. Encyclopedia Britannica [online]. [cit. 2020-08-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. UN condemns rebel attack in Chad. news.bbc.co.uk. 2006-04-14. Dostupné online [cit. 2020-08-22]. (anglicky) 
  3. Rebels clash with Chadian forces inside capital - Africa - msnbc.com. web.archive.org [online]. 2008-02-04 [cit. 2020-08-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-02-04. 

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Hlavní města Afriky
Nezávislé státy
Abuja (Nigérie) • Akkra (Ghana) • Addis Abeba (Etiopie) • Alžír (Alžírsko) • Antananarivo (Madagaskar) • Asmara (Eritrea) • Bamako (Mali) • Bangui (Středoafrická republika) • Banjul (Gambie) • Bissau (Guinea-Bissau) • Brazzaville (Konžská republika) • Gitega (Burundi) • Chartúm (Súdán) • Dakar (Senegal) • Dodoma (Tanzanie) • Džibuti (Džibutsko) • Džuba (Jižní Súdán) • Freetown (Sierra Leone) • Gaborone (Botswana) • Harare (Zimbabwe) • Káhira (Egypt) • Kampala (Uganda) • Kigali (Rwanda) • Kinshasa (Konžská demokratická republika) • Konakry (Guinea) • Libreville (Gabon) • Lilongwe (Malawi) • Lomé (Togo) • Luanda (Angola) • Lusaka (Zambie) • Malabo (Rovníková Guinea) • Maputo (Mosambik) • Maseru (Lesotho) • Mbabane (Svazijsko) • Mogadišo (Somálsko) • Monrovia (Libérie) • Moroni (Komory) • N'Djamena (Čad) • Nairobi (Keňa) • Niamey (Niger) • Nuakšott (Mauritánie) • Ouagadougou (Burkina Faso) • Port Louis (Mauricius) • Porto Novo (Benin) • Praia (Kapverdy) • Pretorie (Jihoafrická republika) • Rabat (Maroko) • São Tomé (Svatý Tomáš a Princův ostrov) • Tripolis (Libye) • Tunis (Tunisko) • Victoria (Seychely) • Windhoek (Namibie) • Yamoussoukro (Pobřeží slonoviny) • Yaoundé (Kamerun)
Teritoria, kolonie a
zámořská území
Autoritní data Editovat na Wikidatech