Návsí

Návsí
Obecní úřad

znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Jablunkov
Obec s rozšířenou působností	Jablunkov (správní obvod)
Okres	Frýdek-Místek
Kraj	Moravskoslezský
Historická země	Slezsko
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°35′14″ s. š., 18°45′33″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	3 852 (2024)^[1]
Rozloha	19,64 km²^[2]
Katastrální území	Návsí
Nadmořská výška	386 m n. m.
PSČ	739 92
Počet domů	1 070 (2021)^[3]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	3
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Návsí 327 739 92 Návsí [email protected]
Starosta	Marian Waszut
Oficiální web: www.navsi.cz
Návsí
Další údaje
Kód obce	554014
Kód části obce	56341
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Návsí (polsky Nawsie, německy Nawsy) se nachází v okrese Frýdek-Místek v Moravskoslezském kraji. Žije zde přibližně 3 900^[1] obyvatel. Sousedními obcemi sídla jsou Dolní Lomná, Nýdek, Bocanovice, Milíkov, Písek, Hrádek, Jablunkov a Visla.

Historie

První písemná zmínka o Návsí je z roku 1435. Jádro obce se vytvořilo kolem tzv. volenství (nepoddanské zemědělské usedlosti) založeného podle privilegia těšínského knížete Václava z 31. prosince 1435. Podle této listiny obdržel Pavel Sikora za věrnou službu od knížete jeden a půl lánu polí. Jako samostatná obec působilo Návsí až v druhé polovině 16. století. Samotný název Návsí se objevuje poprvé v urbáři těšínské komory z roku 1577. Název obce znamená, že Návsí představovalo jablunkovskou náves. Vývoj obce je bezprostředně spjat s osudy rodu Sikorů, kteří až do poč. 20. století drželi v obci fojtství. Vesnice již od svých počátků procházela dynamickým rozvojem – docházelo k intenzivnímu rozšiřování usedlostí a orné půdy ve směru na Milíkov a Bocanovice, podél řeky k Harcovu a také proti potokům Rohovec a Kostkov pod Stožek. Na sklonku 18. století byly postaveny na gruntě Sikorových kostel a škola. V roce 1817 byl položen základní kámen ke stavbě zděného kostela, který byl postaven v roce 1820. Fara byla zbudována v roce 1793. Dějiny školství začínají v Návsí v roce 1784 v dřevěném domě „Na Fojství“ se stovkou žáků. Prvním učitelem byl Andrzej Kaleta. V roce 1869 se škola stává veřejnou a v roce 1886 je na pozemku Sikory postavená zděná škola sloužící dodnes jako polská škola.^[4] V roce 1926 byly postavena česká škola. Obrovský význam pro obec mělo otevření Košicko-bohumínské dráhy. Návsí se tak stalo důležitým komunikačním střediskem. Roku 1911 byl v Návsí založen adventistický sbor.

Po rozpadu Rakouska-Uherska na konci první světové války došlo k vytvoření nových nástupnických států, mezi něž patřilo i Československo a Polsko, které vedly ostrý spor o území Těšínska, na němž se nachází obec Návsí. Po kompromisní dohodě mezi Zemským národním výborem pro Slezsko a Radou Narodowou Księstwa Cieszyńskiego došlo k dočasnému rozdělení Těšínska, přičemž Návsí bylo spravováno polskou stranou. K Československu bylo Návsí definitivně připojeno dne 28. července 1920 rozhodnutím mezinárodní konference v Spa. Až do roku 1920 byl v Návsí fojtem Adam Sikora z č.p. 22, potomek zakládajícího rodu Sikorů. Do roku 1923 spravovala obec správní komise obce. Od roku 1923 byl starostou obce Jerzy Sikora. V roce 1932 jej vystřídal Adam Mrózek.

Dne 1. září 1939 vypukla druhá světová válka, Návsí bylo ještě téhož dne bez boje obsazeno německou armádou a v následujících dnech začleněno do Německé říše. Úřední řečí se stala němčina. Řada lidí skončila v koncentračních táborech, 25 rodin bylo násilně vysídleno, řada lidí byla popravena. Nacisté se snažili brutálním zastrašováním přinutit většinu Čechů a Poláků přijmout německé občanství prostřednictvím tzv. volkslisty. Na muže se pak vztahovala branná povinnost a museli narukovat do německé armády. Vojáci z Těšínska pak využívali ve válce příležitostí a přebíhali ke spojeneckým vojskům. Poláci vstupovali do Andersovy armády, Češi do československé zahraniční armády. Poslední německé jednotky opustily Návsí v noci z 1. na 2. května 1945. Obnovu Návsí po válce řídil místní národní výbor. Obec se vyvíjela samostatně až do roku 1960, kdy došlo ke sloučení s Jablunkovem, s nímž sdílela osud až do roku 1994, kdy došlo k obnově samostatnosti.^[5]

Obyvatelstvo

V roce 1910 počet domů byl 264 a počet obyvatel 2249, z toho 2188 bydlelo v obci trvale. Z toho 2114 (96,6 %) bylo polsky, 62 (2,8 %) německy a 12 (0,5 %) česky mluvících. Rozdělení podle náboženství bylo následující: 783 (34,8 %) katolíků, 1449 (64,4 %) protestantů, 174 (0,8 %) z jiné církve^[6]. Podle sčítání lidu v roce 2011 zde žilo v 928 domech trvale 3743 osob, z toho 1896 žen. Celkem 2 225 občanů se hlásilo k české národnosti, 714 k polské, 76 ke slezské, 49 ke slovenské, 26 k moravské a 1 k ukrajinské. Žilo tu 827 římských katolíků, 588 slezských evangelíků a 427 věřících hlásících se k jiné církvi či náboženské společnosti. 272 věřících se nehlásilo k žádné církvi či náboženské společnosti. 388 bylo bez náboženské víry.^[7]

Pamětihodnosti

Evangelický toleranční kostel z 19. století
bývalá evangelická škola Emaus (čp. 47)
venkovská usedlost čp. 148
venkovská usedlost čp. 34
Pomník obětem 2. světové války^[8]
výšinné opevněné místo – Hrad Návsí na ostrohu nad potokem Jasení a řekou Olší
Přírodní památka Filipka, lokalita jalovce obecného
Přírodní památka Rohovec, biotop lesních mravenců

Sportoviště

V obci se nachází sportovní hala,^[9] která byla otevřená v roce 2022. Své domácí zápasy zde hrají florbalisté klubu FBC Coyotes Jablunkov. Cena výstavby haly činila 130 milionu Kč.^[10] Její kapacita je 204 diváků, z toho 104 k sezení, současně je zde 6 šaten. Hala splňuje parametry Českého florbalu Kategorie III.^[11] Kromě sportovního zázemí se v hale nachází knihovna a další volnočasové aktivity.^[12]

Doprava

Vesnice leží na železniční trati Bohumín–Čadca na ní se nachází stejnojmenná stanice, silnici první třídy I/11 a silnici druhé třídy II/474.

Galerie

Evangelický kostel
Bývalá evangelická škola
Masarykova základní škola
Polská základní škola
Nádraží

Osobnosti

Władysław Niedoba – („Jura spod Grónia“) – polský scenárista, režisér, divadelní herec a animátor společenského dění
Franciszek Michejda – luterský duchovní (senior)
Jan Winkler – luterský duchovní, hudebník a národní buditel
Władysław Młynek – polský učitel, básník, spisovatel a aktivista polské menšiny na Těšínsku
Adam Gawlas – šipkař

Reference

↑ ^a ^b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
↑ http://pspnawsie.webnode.cz/historia-szko%c5%82y/
↑ NÁVSÍ, Obec. Historie - Oficiální stránky obce Návsí. www.navsi.cz [online]. [cit. 2017-02-23]. Dostupné online.
↑ PATRYN, Ludwig. Der Ergebnisse der Volkszählung vom 31. Dezember 1910 in Schlesien. [s.l.]: Im Verlage des schlesischen Landesausschusses Dostupné online.
↑ Sčítání lidu 2011 [online]. Český statistický úřad, 2011 [cit. 2015-08-16]. Dostupné online.
↑ Pomník Obětem 2. světové války | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2023-05-21]. Dostupné online.
↑ MACHÁLEK, Tomáš. Nové sportoviště po prázdninách otevřou. ehutnik.cz [online]. 2022-06-05 [cit. 2023-05-14]. Dostupné online.
↑ Moderní sportovní hala s bezbariérovými vstupy [online]. [cit. 2023-05-14]. Dostupné online.
↑ Velká tělocvična u MZŠ Návsí [online]. [cit. 2023-05-14]. Dostupné online.
↑ BASELIDES, Roman. Hala se mění. Ke knihovně a kavárně přibude fitness. ehutnik.cz [online]. 2023-04-28 [cit. 2023-05-14]. Dostupné online.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Návsí na Wikimedia Commons
Návsí v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
Oficiální stránky
Panoramatická mapa Návsí a okolí
Slezsko – Beskydský informační systém – základní údaje
PZKO – Místní skupina Polského kulturně-osvětového svazu v Návsí z.s.

Města a obce okresu Frýdek-Místek

Baška • Bílá • Bocanovice • Brušperk • Bruzovice • Bukovec • Bystřice • Čeladná • Dobrá • Dobratice • Dolní Domaslavice • Dolní Lomná • Dolní Tošanovice • Fryčovice • Frýdek-Místek • Frýdlant nad Ostravicí • Hnojník • Horní Domaslavice • Horní Lomná • Horní Tošanovice • Hrádek • Hrčava • Hukvaldy • Jablunkov • Janovice • Kaňovice • Komorní Lhotka • Košařiska • Kozlovice • Krásná • Krmelín • Kunčice pod Ondřejníkem • Lhotka • Lučina • Malenovice • Metylovice • Milíkov • Morávka • Mosty u Jablunkova • Návsí • Nižní Lhoty • Nošovice • Nýdek • Ostravice • Palkovice • Paskov • Pazderna • Písečná • Písek • Pražmo • Pržno • Pstruží • Raškovice • Ropice • Řeka • Řepiště • Sedliště • Smilovice • Soběšovice • Staré Hamry • Staré Město • Staříč • Střítež • Sviadnov • Třanovice • Třinec • Vělopolí • Vendryně • Vojkovice • Vyšní Lhoty • Žabeň • Žermanice

legenda: město, městys.

Města a obce Těšínska

Česko	Albrechtice (Olbrachcice) • Bocanovice (Boconowice) • Bohumín (Bogumin) • Bruzovice (Bruzowice) • Bukovec (Bukowiec) • Bystřice (Bystrzyca) • Český Těšín (Czeski Cieszyn) • Dětmarovice (Dziećmorowice) • Dobrá (Dobra) • Dobratice (Dobracice) • Dolní Domaslavice (Domasłowice Dolne) • Dolní Lomná (Łomna Dolna) • Dolní Lutyně (Lutynia Dolna) • Dolní Tošanovice (Toszonowice Dolne) • Doubrava (Dąbrowa) • Havířov (Hawierzów) • Hnojník (Gnojnik) • Horní Bludovice (Błędowice Górne) • Horní Domaslavice (Domasłowice Górne) • Horní Lomná (Łomna Górna) • Horní Suchá (Sucha Górna) • Horní Tošanovice (Toszonowice Górne) • Hrádek (Gródek) • Hrčava (Herczawa) • Chotěbuz (Kocobędz) • Jablunkov (Jabłonków) • Janovice (Janowice) • Kaňovice (Kaniowice) • Karviná (Karwina) • Komorní Lhotka (Ligotka Kameralna) • Košařiska (Koszarzyska) • Krásná (Krasna) • Lučina (Łucyna) • Malenovice (Malenowice) • Milíkov (Milików) • Morávka (Morawka) • Mosty u Jablunkova (Mosty koło Jabłunkowa) • Návsí (Nawsie) • Nižní Lhoty (Ligota Dolna) • Nošovice (Noszowice) • Nýdek (Nydek) • Orlová (Orłowa) • Pazderna (Październa) • Petrovice u Karviné (Piotrowice koło Karwiny) • Petřvald (Pietwałd) • Písečná (Pioseczna) • Písek (Piosek) • Pražmo (Prażmo) • Pržno (Prżno) • Raškovice (Raszkowice) • Ropice (Ropica) • Rychvald (Rychwałd) • Řeka (Rzeka) • Sedliště (Siedliszcze) • Smilovice (Śmiłowice) • Soběšovice (Szobiszowice) • Staré Město (Stare Miasto) • Stonava (Stonawa) • Střítež (Trzycież) • Šenov (Szonów) • Těrlicko (Cierlicko) • Třanovice (Trzanowice) • Třinec (Trzyniec) • Václavovice (Więcłowice) • Vělopolí (Wielopole) • Vendryně (Wędrynia) • Vojkovice (Wojkowice) • Vyšní Lhoty (Ligota Górna) • Žermanice (Żermanice) Na Těšínsku částečně: Baška (Baszka) • Frýdek-Místek (Frydek-Mistek) • Frýdlant nad Ostravicí (Frydlant nad Ostrawicą) • Ostrava (Ostrawa) • Ostravice (Ostrawica) • Řepiště (Rzepiszcze) • Staré Hamry (Stare Hamry) • Sviadnov (Świadnów) • Vratimov (Racimów)

Polsko	Bažanovice (Bażanowice) • Bělovicko (Bielowicko) • Běry (Biery) • Blatnice (Bładnice) • Bonkov (Bąków) • Brenná (Brenna) • Brúnov (Bronów) • Březůvka (Brzezówka) • Čechovice-Dědice (Czechowice-Dziedzice) • Děhylov (Dzięgielów) • Dolní Meziříčí (Międzyrzecze Dolne) • Dubovec (Dębowiec) • Drahomyšl (Drogomyśl) • Frelichov (Frelichów) • Harbutovice (Harbutowice) • Hažlach (Hażlach) • Hodišov (Godziszów) • Holešov (Goleszów) • Horní Líštná (Leszna Górna) • Horní Marklovice (Marklowice Górne) • Horní Meziříčí (Międzyrzecze Górne) • Hradec (Grodziec) • Humna (Gumna) • Chyby (Chybie) • Jistebná (Istebna) • Jasenice (Jasienica) • Javoří (Jaworze) • Javořinka (Jaworzynka) • Jilovnice (Iłownica) • Jiskřičín (Iskrzyczyn) • Kačice (Kaczyce) • Koňákov (Koniaków) • Kostkovice (Kostkowice) • Kovále (Kowale) • Kozákovice (Kozakowice) • Kyčice (Kiczyce) • Kyselov (Kisielów) • Landek (Landek) • Lazy (Łazy) • Lhota (Ligota) • Loučka (Łączka) • Malé Hůrky (Górki Małe) • Malé Kunčice (Kończyce Małe) • Mazančovice (Mazańcowice) • Mezisvětí (Międzyświeć) • Mnich (Mnich) • Ohrazená (Ogrodzona) • Ochaby (Ochaby) • Pohoří (Pogórze) • Pohvizdov (Pogwizdów) • Prstec (Pierściec) • Pruchná (Pruchna) • Puncov (Puńców) • Roztropice (Roztropice) • Rudice (Rudzica) • Rudník (Rudnik) • Semorad (Simoradz) • Skočov (Skoczów) • Strumeň (Strumień) • Svěntošůvka (Świętoszówka) • Těšín (Cieszyn) • Tisovnice (Cisownica) • Ustroň (Ustroń) • Velké Hůrky (Górki Wielkie) • Velké Kunčice (Kończyce Wielkie) • Věščút (Wieszczęta) • Vilémovice (Wilamowice) • Visla (Wisła) • Vislice (Wiślica) • Záblatí (Zabłocie) • Záboří (Zaborze) • Zábřeh (Zabrzeg) • Zámrsk (Zamarski) • Záříčí (Zarzecze) • Zbytky (Zbytków) • Žibřidovice (Zebrzydowice) Na Těšínsku částečně: Bílsko-Bělá (Bielsko-Biała) • Bystrá (Bystra)