Penízovka vřetenonohá

Penízovka vřetenonohá
Penízovka vřetenonohá
Vědecká klasifikace
Říše	houby (Fungi)
Oddělení	houby stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída	stopkovýtrusé (basidiomycetes)
Podtřída	houby rouškaté (Agaricomycetidae)
Řád	pečárkotvaré (Agaricales)
Čeleď	špičkovité (Tricholomataceae)
Rod	penízovka (Gymnopus)
Binomické jméno
Gymnopus fusipes (Bull. : Fr.) Gray
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Penízovka vřetenonohá (Gymnopus fusipes) je houba z čeledě špičkovité (Marasmiaceae), řádu pečárkotvaré (Agaricales). Plodnice je jedovatá.^[1] Plodnice lze spatřit v červnu až listopadu.

EPPO kód

COLYFU^[2]

Synonyma patogena

Vědecké názvy

Podle EPPO je pro patogena s označením penízovka vřetenonohá (Gymnopus fusipes) používáno více rozdílných názvů, například Collybia fusipes nebo Agaricus contortus.^[2][1]

Zeměpisné rozšíření

Austrálie, Asie, Severní Amerika, Evropa.^[3][4]

Výskyt v Česku

Běžný druh.

Popis

Plodnice jednoletá, polokulovitý klobouk má průměr 3–9 cm, později vyrůstá v kuželovitý až plochý s nerovným okrajem. Povrch klobouku plodnice hladký, za vlhka slabě slizký, za sucha mírně rozpukaný. Červenohnědý až rezavě hnědý klobouk s lupeny bývá tuhý, s dlouhým červenohnědým třeněm. Třeň 5–12 cm vysoký, 0,8–2 cm tlustý, plný, šroubovitě pokroucený. Výtrusný prach je bílý. Plodnice vyrůstá na kořenových nábězích dřevin.^{[L 1][5]}

Hostitel

Především dub, je uváděn i buk a listnaté dřeviny obecně.^[1][5]

Příznaky

Plodnice u kmene.^{[L 1]}

Možnost záměny

Penízovka kroucená (Rhodocollybia prolixa var. distorta) – nejedlá.^[1]

Význam

Faktická přesnost této části článku byla zpochybněna.

Podrobnější zdůvodnění najdete v diskusi. Prosíme, neodstraňujte tuto zprávu, dokud nebudou pochybnosti vyřešeny.

---

Pro vkladatele šablony: Na diskusní stránce zdůvodněte vložení šablony.

Saprofyt, parazit, způsobuje bílou hnilobu dřeva, lámavost větví, odumírání kořene, prosvětlení koruny. Ohrožení bezpečnosti na stanovišti.^{[L 1]}

Dříve považována za jedlou a tržní houbu. Nyní je považována za nejedlou až mírně jedovatou. Po konzumaci většího množství plodnic dochází k otravě.^[1]

Biologie

Jednoleté, vějířkovité až růžicovité plodnice se vytvářejí v červnu až listopadu.^[1][6]

Ekologie

V teplých oblastech Evropy, v listnatých lesích, dubohabrových hájích, šipákové a teplomilné doubravy, na nevápenatých půdách, v stromořadích, na pařezech a kořenech listnatých stromů.^[5]

Odkazy

Reference

Literatura

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu penízovka vřetenonohá na Wikimedia Commons
• (anglicky)eol.org
• (anglicky)mycobank.org
• (slovensky)nahuby.sk
• (česky)popis na www.atlashub Archivováno 13. 7. 2020 na Wayback Machine.
• (česky)popis na botany.cz
• (česky)popis na houbareni.cz