Rytířská

Rytířská
Pohled od Perlové ulice
Umístění
Stát	Česko Česko
Město	Praha
Městská část	Praha 1
Čtvrť	Staré Město
Poloha	50°5′5,49″ s. š., 14°25′19,89″ v. d.
Začíná na	Uhelný trh, Perlová
Končí na	Ovocný trh, Havířská
Další údaje
PSČ	110 00
Kód ulice	468274
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rytířská ulice na Starém Městě v Praze se nachází na prostranství mezi Ovocným a Uhelným trhem, kde v září 1347 probíhaly rytířské turnaje jako součást oslav korunovace Karla IV. a jejich tradice zde zůstala do 18. století.^[1]

Historie a názvy

Plocha ulice byla od začátku písemných záznamů používána jako trh a od toho byly odvozeny názvy: ^[2]

• od 13. do 16. století - „Nové tržiště“, na odlišení od trhu na Staroměstském náměstí nebo „Svatohavelský trh“ podle nedalekého Kostela svatého Havla
• 17. a 18. století - západní část ulice se nazývala „Kotcová“
• začátek 19. století - západní část má název „Vaječný trh“ a východní část „Husí trh“
• asi polovina 19. století - současný název „Rytířská ulice“.^[3]

Staroměstská tržnice

S rozvojem techniky (prvky jako elektřina, umělé chlazení, vytápění, vodovod) nechala Praha vybudovat první krytou tržnici v prostoru mezi novými bloky domů v Rytířské a Ovocné ulici. Průchozí tržnice s 300 stánky mezi litinovými nosnými sloupky s prosklenými stropy vznikla v letech 1894-1897 nákladem 2,7 milionů korun. V průchozí tržnici přístupné z obou ulic bylo přes 300 stánků rozmístěných mezi litinové nosné sloupy, na nichž spočinula prosklená stropní konstrukce. Přes nedůvěru a vysoké poplatky se nakonec se do prostorné haly přestěhovala většina trhovkyň z Vaječného trhu v Rytířské ulici.^[4]

Další budovy, firmy a instituce

• Stará rychta – Havelská brána (Hygienická stanice hlavního města Prahy) – Rytířská 12
• Dům U Zlatého jelena – Rytířská 14, Na Můstku 1
• Dům U Modré růže – Rytířská 16, raně gotická věž, první písemná zmínka je z roku 1364
• Wimmerův palác – Rytířská 18, klasicistní stavba
• Palác Hrobčických – Rytířská 20, raně barokní palác, v 1. polovině 19. století Václava Koce z Dobrše
• Městská spořitelna pražská v Rytířské ulici – Rytířská 29, neorenesanční bankovní palác, dnes pobočka České spořitelny^[5]
• Klášter obutých karmelitánů – Rytířská 31, od roku 1993 sídlo divadla^[6]

Historické osobnosti

V Rytířské ulici se mimo jiných narodil vynálezce litografie Alois Senefelder. Část života v ulici prožil raně barokní sochař Jan Jiří Bendl.

Reference

Literatura

• RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Praha: Pavel Körber, 1903-1904. 1246 s. Dostupné online. Kapitola Rytířská, s. 925–933. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Rytířská na Wikimedia Commons