Schrattenbachův palác
| Schrattenbachův palác | |
|---|---|
 Schrattenbachův palác | |
| Účel stavby | |
městský palác Schrattenbachů, | |
| Základní informace | |
| Sloh | barokní |
| Architekt | Christian Alexander Oedtl |
| Výstavba | po roce 1703 |
| Přestavba | 1735–1737 (Mořic Grimm) |
| Stavebník | Marie Alžběta hraběnka Breunerová |
| Další majitelé | Schrattenbachové |
| Současný majitel | Knihovna Jiřího Mahena |
| Poloha | |
| Adresa | Kobližná 70/4, Brno, Česko Česko |
| Ulice | Kobližná a Poštovská |
| Souřadnice | 49°11′42,43″ s. š., 16°36′35,36″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 37227/7-84 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Schrattenbachův palác je barokní palác v historickém jádru Brna, katastrální území Město Brno, ulice Kobližná, č.o. 4. V současnosti slouží jako centrální objekt Knihovny Jiřího Mahena, je také zapsán na seznamu kulturních památek.[1]
Historie paláce
Na místě současné stavby původně stály dva domy, které v roce 1703 odkoupila Marie Elisabeth hraběnka Breunerová a nechala na jejich místě vystavět palác podle projektu Christiana Alexandra Oedtla, představitele vídeňské moderny. Palác v roce 1725 získal olomoucký biskup kardinál Wolfgang Hannibal hrabě ze Schrattenbachu, na jehož popud objekt v letech 1735–1738 přestavěl stavitel Mořic Grimm (mj. zrealizoval druhé patro) víceméně do současné podoby.
Na přelomu let 1767 a 1768 zde strávil s rodinou Františka Antonína Schrattenbacha vánoční svátky Wolfgang Amadeus Mozart, jemuž byla v roce 1956 odhalena pamětní deska umístěná na fasádě budovy. Roku 1847 bylo přistavěno další půlpatro.
Od roku 1851 byl palác v majetku podnikatele Theodora Bauera, v té době byl částečně znehodnocen obchodním využitím. Na přelomu 19. a 20. století zde sídlila Úrazová pojišťovna pro Moravu a Slezsko, po roce 1918 Zemské vojenské velitelství Brno. Za druhé světové války byl Schrattenbachův palác poškozen a uvažovalo se o jeho zboření.[2]
Od roku 1950 zde sídlí centrála Knihovny Jiřího Mahena, generální rekonstrukce objektu ale proběhla až po zjištění havarijního stavu konstrukcí v letech 1998–2001, kdy bylo mimo jiné zbořeno nehodnotné jižní křídlo a dvorní vestavby. Ve dvoře byla naopak instalována moderní ocelová konstrukce s ochozy a skleněným jehlanem, který dvůr zastřešuje, kde tak vznikl ústřední prostor knihovny.[3]
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-01-13]. Identifikátor záznamu 149135 : Palác Schrattenbachův. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Historie Schrattenbachova paláce [online]. Kjm.cz [cit. 2010-12-15]. Dostupné online.
- ↑ Rekonstrukce ústřední knihovny [online]. Kjm.cz [cit. 2010-12-15]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Schrattenbachův palác na Wikimedia Commons - Historie Schrattenbachova paláce, kjm.cz
| Paláce a domy v Brně | ||
|---|---|---|
| Šlechtické paláce | Dietrichsteinský palác • dům pánů z Kunštátu • dům pánů z Lipé (Schwanzův palác) • Herringův palác (dům U zlaté lodi) • Kleinův palác • palác Hausperských z Fanalu • palác Říkovských z Dobrčic • Schrattenbachův palác • palác šlechtičen • letohrádek Mitrovských |  |
| Sídla městské a státní správy | Stará radnice • Nová radnice • Místodržitelský palác | |
| Sídla církevních hodnostářů | Biskupský dvůr • palác žďárských opatů | |
| Měšťanské domy | Burgerův dům • Canevalův dům • Degenův dům • Langův dům • Malý Špalíček • Neuheimův dům • Wutzelhoferův dům | |
| Nájemní domy | Pražákův palác • Kounicův palác • palác Chlumeckých • dům nadace Valentina Gerstbauera • Městský dvůr • dům Tivoli | |
| Předměstské paláce | Palác Bochnerů ze Stražiska • Schoellerův palác • Skeneho palác • Berglův palác • Müllerův palác • Kellerův palác • Morgensternův palác • Palác Haupta z Buchenrode | |
Portály: Brno | Architektura a stavebnictví
