Stará synagoga v Plzni

Stará synagoga v Plzni
Stará synagoga v Plzni
Místo
Místo	Plzeň, Česko Česko
Souřadnice	49°44′39,48″ s. š., 13°22′27,48″ v. d.
Základní informace
Kraj	Plzeňský
Okres	Plzeň-město
Architektonický popis
Architekt	Martin Stelzer
Sloh	Novorománský sloh
Výstavba	17.6.1857–8.4.1859
Odkazy
Adresa	Smetanovy sady 80/5, Plzeň
Ulice	Smetanovy sady
Oficiální web	http://www.zoplzen.cz
Kód památky	49805/4-5146 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stará synagoga v Plzni stojí ve Smetanových sadech ve dvoře domu č.p. 80/5 od roku 1859.^[1] Je chráněna jako kulturní památka České republiky.^[2] Hned vedle budovy Staré synagogy se nachází Pomocná synagoga s památníkem obětem šoa Zahrada vzpomínek.

Stará synagoga je nejstarší dochovanou synagogou v Plzni. Byla postavena v letech 1857-1859 stavitelem W. Wiesnerem podle návrhu architekta Martina Stelzera.^[1] Jedná se o 12 m vysokou budovu obdélníkového půdorysu o rozměrech 20 × 14 m v novorománském stylu s dvěma ženskými galeriemi, dřevěným kazetovým stropem.

V Plzni se nachází ještě Velká synagoga, Pomocná synagoga, Rabínský dům, Dům šámese, Starý židovský hřbitov a Nový židovský hřbitov. Archeology objevené kosterní pozůstatky u vjezdu do parkovacího domu Plaza s vysokou mírou pravděpodobnosti svědčí o umístění středověkého židovského pohřebiště.

Historie

Dne 17. června 1857 byl slavnostně položen základní kámen synagogy. Dům č. 80, kde dnes sídlí Židovská obec Plzeň,^[3] byl odkoupen od města spolu s pozemkem. Položení základního kamene se zúčastnili zástupci města Plzně, představení židovské obce a veřejnost. Rabín Angelus Kafka pronesl slavnostní řeč. Do základů byl dán dokument rytý v mědi se jménem císaře a jmény členů jeho rodiny, jména představených zdejších úřadů a obce spolu se jmény stavitelů synagogy.

Koncem 18. století se Židé, kteří byli z Plzně vyhnáni roku 1504, opět v Plzni postupně usazovali. Již od poloviny 19. století se významnou měrou podíleli na přeměně Plzně v důležitou průmyslovou oblast. O vzrůstajícím významu Plzně svědčí i skutečnost, že se v té době sídlo krajského rabinátu přesouvá ze Švihova právě do Plzně a nově vystavěná Stará synagoga tak získává na významu.

Povolení ke stavbě synagogy bylo náboženské obci čítající 41 rodin uděleno v prosinci 1854. Byla umožněna i finanční sbírka. Již předtím obec zakoupila na nově se rodícím Říšském (dnes Jižním) Předměstí celou nemovitost s domem, dvorem a zahradou. O položení základního kamene ke stavbě dne 17  června roku 1857 se píše i v Hruškově Městské pamětní knize.

Pro stavbu byl zvolen jeden z nejvýznamnějších plzeňských stavitelů té doby - Martin Stelzer. Za jeho spolupracovníka byl vybrán Wenzel Weisner. Synagoga je postavena jako jednolodní, plochostropá, s mimořádně krásným dřevěným interiérem, střízlivě zdobeným v novorománském slohu. Ženská galerie o dvou patrech na sloupech je přístupná bočními točitými schody a také po vnějším jednoramenném schodišti při severní stěně, které slouží zároveň jako únikový východ. Uspořádání synagogy odpovídá době – je již reformní, s řadami lavic uprostřed a s vyvýšeným místem pro čtení z Tóry před svatostánkem při východní stěně. Dne 8. dubna 1859 byla nově postavená synagoga vysvěcena.^[4]

Dne 14. května 1869 byla synagoga vybavena novými varhany, které postavil C. L. Edenhofer z Regenu. Tyto varhany se však nedochovaly. Byly zničeny a jejich píšťaly byly roztaveny během 1. světové války.

Židovská komunita se časem v Plzni natolik rozrostla, že bylo nutno přistoupit k další stavbě. Nepříliš stará synagoga kapacitou už nepostačovala, proto vyrostla v roce 1875 v jejím těsném sousedství podle plánů stavitele Meltzera druhá synagoga, nazývaná Pomocná. Byla dokonce vybavena unikátním systémem vytápění, proto byla hojně užívána v zimních měsících. Pomocná synagoga byla spojena v patře dřevěnou pavlačí se Starou synagogou, kudy se vcházelo na ženskou galerii, a mezilehlým kamenným schodištěm. Koncem 19. století byl ve dvoře vystavěn ještě dům šamese, správce synagogy. Spojovacím krčkem bylo možno z domu vstoupit přímo do hlavního sálu.^[4] Mezi lety 1891 a 1907 sloužil jako rabín židovské obce v Plzni Adolf Poznanski.

Od výstavby Velké synagogy v roce 1893 význam Staré synagogy v kontextu plzeňských synagog značně upadá a budova postupně bez využití chátrá.

Dne 6. března 1939 se členové antisemitského hnutí Vlajka pokusili provést bombové útoky na Starou synagogu a další židovské památky v Plzni. Akce se však nezdařila.^[5]

Po roce 1989

Roku 1995 v létě byla Stará synagoga vyklizena. V následujících letech se v ní konaly výstavy a koncerty.^[4] Na podzim roku 1997 byla provedena oprava krovu a byla položena nová střešní krytina. Investorem byla Nadace Rudolfa Löwyho a plzeňských židů pro záchranu plzeňských synagog.^[3] V prosinci roku 2001 byla zahájena částečná rekonstrukce synagogy.^[6]

V letech 2010-2014 prošla Stará synagoga rozsáhlou rekonstrukcí v rámci realizace projektu 10 hvězd – revitalizace židovských památek v České republice.^[7] Díky grantu na záchranu židovských památek v České republice v poválečné době z Evropského fondu pro regionální rozvoj se podařilo rekonstruovat, restaurovat a zachránit 15 významných historických budov na deseti místech v Čechách, na Moravě i ve Slezsku.^[4] Zároveň s tím vznikla síť deseti oblastních center prezentace židovské kultury. Nechyběla mezi nimi ani plzeňská Stará synagoga, jíž byla navrácena původní tvář i ztracený půvab. Dotace na projekt Revitalizace židovských památek v České republice, který Federace židovských obcí získala v rámci integrovaného operačního programu 5.1, vypsaného Ministerstvem kultury ČR, umožnila vynaložit v letech 2010-2014 na vybrané památky v lokalitách Boskovice, Brandýs nad Labem, Březince, Jičín, Krnov, Mikulov, Nová Cerekev, Plzeň, Polná a Úštěk částku 280 milionů Kč. Z toho 85 % pochází z Evropského fondu pro regionální rozvoj, 15 % z rozpočtu českého státu.^[8]

Slavnostní znovuotevření se konalo 18. června 2014, kdy vrchní zemský rabín Karol Sidon vnesl Tóru do svaté schrány. Po rekonstrukci je Stará synagoga jedinou z projektu 10 hvězd, ve které je Tóra trvale přítomna a kde se konají bohoslužby.^[4]

V roce 2014 získala Stará synagoga též ocenění Stavba roku Plzeňského kraje.^[9] Od roku 2019 je synagoga součástí Evropských cest židovského kulturní dědictví,^[10] získala certifikát „Kulturní stezka Rady Evropy“.

Současnost

Stará synagoga je dosud aktivně používána k bohoslužebným účelům členů Židovské obce Plzeň^[3]. Je celoročně zpřístupněna veřejnosti.

Vnitřní prostor je uspořádán do tří samostatných celků. Sál synagogy je celoročně využíván k pořádání krátkodobých výstav, koncertů a kulturních pořadů, v obou ženských galeriích je pak umístěna stálá expozice.

Stálá expozice

• Historie Židů v Plzeňském kraji. Výstava představuje průřez židovskými dějinami Plzeňského kraje.

• Židovské zvyky a tradice. Expozice v druhé ženské galerii je věnována základním milníkům života Žida. Popíše a objasní zvyky a tradice, které jsou spojeny s narozením, obřízkou, bar micva, nemocí, svatbou, rozvodem i smrtí. Zároveň představí židovský kalendář, jeho principy a sestavování. Představí i tradiční židovské svátky.

Galerie

• 
  Plastika menory ve dvoře
• 
  Interiér, pohled k bimě
• 
  Ženská galerie
• 
  Detail okna

Odkazy

Reference

Související články

• Seznam židovských památek v Plzeňském kraji
• Seznam synagog v Česku

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Stará synagoga v Plzni na Wikimedia Commons
• Revitalizační projekt 10 hvězd – Plzeň
• Stránka synagogy na Facebooku

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Synagogy v Plzeňském kraji
	Bernatice Bezdružice Bílovice Cebiv Dešenice Dlažov Dolní Bělá Dolní Lukavice Hartmanice Horažďovice Chodová Planá Janovice nad Úhlavou Kasejovice Kdyně Klatovy Kolinec Kořen Lesná Malinec Meclov Merklín Město Touškov Nýrsko Nýřany Osek Plzeň Stará Velká Pomocná Pňovany Podmokly Postiboř Pňovany Rabí Radnice Skupeč Slatina Strážov Stříbro Sušice Svojšín Velhartice Vlčí
viz též Seznam židovských památek v Plzeňském kraji