Vila Primavesi

Vila Primavesi
Uliční průčelí vily
Základní informace
Sloh	Vídeňská secese
Architekt	Franz von Krauss Josef Tölk
Výstavba	1905–1906
Stavebník	Otto Clemens Primavesi
Poloha
Adresa	Univerzitní 7, Olomouc, Česko Česko
Ulice	Univerzitní
Souřadnice	49°35′38,76″ s. š., 17°15′18,72″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky	36868/8-2271 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vila Primavesi je jedna z nejcennějších staveb vídeňské secese ve střední Evropě. Nachází se v Olomouci, v Univerzitní ulici 7. Byla postavena v letech 1905–1906 na objednávku manželů Otty a Eugenie Primavesiových jako městské sídlo jejich rodiny. V roce 2010 byla prohlášena národní kulturní památkou České republiky.^[1]

Historie

Vila byla postavena mezi lety 1905–1906 podle návrhu architektů Franze von Krausse a Josefa Tölka. Stavebníkem byl Otto Clemens Primavesi, bankéř a podnikatel italského původu, jehož rod přišel na Moravu koncem 18. století. Odkoupil dva staré renesanční domy v historickém jádru města nad hradbami v blízkosti kostela svatého Michala a na jejich místě nechal postavit secesní vilu pro svou rodinu.^[2] Až do roku 1918 mecenášská rodina Primavesi postupně doplňovala interiér i zahradu vily uměleckými díly nejvyšší kvality. Díky známosti s předním secesním malířem Gustavem Klimtem se zde ocitlo několik jeho děl (portrétoval i členy rodiny Primavesi). Pro rodinu tvořil také sochař Anton Hanak, jehož díla Dítě nad všedním dnem, Modlitba, Ponocný, busta Eugenie (Mädy) Primavesi a další doplňovala interiér i exteriér vily. ^[3] O deset let později došlo k menším úpravám vily, které vedl architekt Josef Hoffmann.

Po vzniku Československa rodina Primavesi postupně prodala své majetky na Moravě a přesídlila do Vídně. V roce 1923 prodali vilu v Olomouci Akciové rafinerii rolnických cukrovarů v Přerově.^[4]

Vlastníkem vily se roku 1926 stal MUDr. František Koutný z Litovle a vybudoval v ní soukromé sanatorium. Došlo k výraznější přestavbě vily, byla změněna koncepce prvního a třetího patra. Byla také odstraněna většina Hanakových prací.^[4] Některé z nich odkoupila rodina Ottahalových a druhotně je umístila na zámku v Náměšti na Hané (socha Ponocného z průčelí vily), Hanakova socha Živá voda byla osazena na rodinném hrobě Ottahalových na Ústředním hřbitově v Olomouci. Přízemí sloužilo jako byt rodiny doktora Koutného, další patro pro provoz sanatoria, v podkroví byl ubytován personál (řádové sestry). V prvním poschodí byly přistavěny dva operační sály s velkými okny.^[5]

V roce 1939 se majitelem sanatoria stal MUDr. Robert Pospíšil, který je provozoval bez zásadních úprav až do roku 1952. Vila byla znárodněna a přebudována na pobočku Okresního ústavu národního zdraví. Lůžkové oddělení bylo zrušeno a interiéry upraveny pro používání prostor jako ambulantního zařízení. V tomto období docházelo k postupné devastaci zbylého inventáře. V 80. letech 20. století byla vila prohlášena kulturní památkou moderní architektury. Roku 1992 byla v restituci vrácena dědicům MUDr. Pospíšila a přestaly zde být poskytovány lékařské služby. O vilu projevily zájem různé podnikatelské subjekty, plán na celkovou rekonstrukci však zkrachoval a devastace vily se zrychlila.

V roce 1997 majitelka přistoupila k postupné rekonstrukci vily. Během dalších let byly v horních patrech vybudovány malometrážní byty, nižší podlaží byla přebudována na kancelářské a reprezentační prostory pro firmy. Přízemí bylo zrekonstruováno do původní podoby, v suterénu vznikla restaurace s venkovním posezením na terase. Podařilo se dohledat část původního inventáře a po restaurování jej vrátit do interiéru. Byla provedena i rekonstrukce fasády. Roku 2010 byla vila zařazena mezi národní kulturní památky.^[5]

Vila je z části přístupná veřejnosti, konají se zde komentované prohlídky. V přízemí jsou pořádány různé kulturní a společenské akce. Prostory ve vyšších podlažích jsou využívány ke komerčnímu pronájmu, jsou zde kanceláře a pokoje k ubytování turistů. Suterén s terasou je využíván jako kavárna nebo restaurace.^[6]

Popis

Vila je výjimečným příkladem spojení vídeňské a anglické secesní architektury, znatelný je též vliv baroka, které vilu obklopuje. Jezuitský konvikt a kostel sv. Michala vila svou barokizující dispozicí nijak neohrožovala, ba naopak, zapadla do svého o téměř 200 let staršího okolí. Navrhli ji vídeňští architekti Franz von Krauss a Josef Tölk. Postavena firmou Mrasek. Na zajímavém pozemku na hradbách historického jádra města postavili v letech 1905–1906 členitou stavbu s vysokou mansardovou střechou. Od ulice je oddělena zdí s profilovaným okrajem krytým taškami. Oplocení nad hradbami je provedené kovovou mříží.

Interiér tvoří především centrální obytná hala s dřevěným schodištěm a krbem, jídelna a přiléhající salony. Halu osvětluje velké okno s barevnou vitráží představující město Olomouc na vedutě z roku 1706. Lze vstoupit na terasu s výhledem do parku a do jídelny s navazující zimní zahradou. Do vyšších pater vede točité kamenné schodiště ve válcovité věži.

V interiéru se dodnes zachovaly skvosty secesního uměleckého řemesla, většinou pocházející z dílen Wiener Werkstätte podle návrhu Antona Hanaka: jídelní stůl a židle, obložení stěn, kryty ústředního topení, krb, mozaiková fontána s plastikou hlavy pravděpodobně Mädy Primavesi. Dřevěné schodiště anglického typu, vedoucí do prvního patra na galerii po obvodu všech 4 stěn s prvkem Bay Window.

Vila byla na svou dobu i velmi dobře technicky vybavena, s ústředním topením, automatickým centrálním vysavačem či vlastní elektrárnou.^[7]

Galerie

• 
  Mozaika nad hlavním vchodem
• 
  Pohled do obytné haly
• 
  Vitráž s motivem Olomouce v obytné hale
• 
  Ozdobná klika vstupních dveří
• 
  Mozaiková fontána v obytné hale
• 
  Secesní židle z původního inventáře vily

Odkazy

Reference

Literatura

• Zatloukal, Pavel: Vila Primavesi v Olomouci, Olomouc 1990 ISBN 80-85034-03-4.
• Zatloukal, Pavel: Příběhy z dlouhého století, Olomouc 2002 ISBN 80-85227-49-5, s. 507–519

Související články

• Seznam národních kulturních památek České republiky

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vila Primavesi na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky vily Primavesi
• Vila Primavesi na olomouc-tourism.cz Archivováno 29. 7. 2020 na Wayback Machine.
• Vila Primavesi na serveru slavnevily.cz
• Příběhy domů: Vila Primavesi – dokument ČT (2008), možnost on-line přehrání
• Česká televize – Toulavá kamera (2021)
• Hotel Primavesi Archivováno 15. 3. 2011 na Wayback Machine. – Hotel Primavesi