Vyškovská brána

Vyškovská brána
Vyškovská brána

Nejvyšší bod	339 m n. m. (Na hanácké)
Rozloha	141 km²
Střední výška	226,5 m n. m.

Nadřazená jednotka	Západní Vněkarpatské sníženiny
Sousední jednotky	Dyjsko-svratecký úval, Hornomoravský úval, Litenčická pahorkatina, Drahanská vrchovina
Podřazené jednotky	Ivanovická brána, Rousínovská brána

Světadíl	Evropa
Stát	Česko Česko

Souřadnice	49°15′28″ s. š., 16°58′17″ v. d.
Identifikátory
Kód geomorf. jednotky	VIIIA-2
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vyškovská brána je geomorfologický celek na Moravě, součást pásma Západních Vněkarpatských sníženin. Tvoří předěl mezi Drahanskou vrchovinou (Česká vysočina) a Litenčickou pahorkatinou (Karpaty) a propojuje Dyjsko-svratecký a Hornomoravský úval.

Je tvořena mírnou pahorkatinou na terciérních a kvartérních usazeninách, obsahuje ploché sedlo (299 m n. m.) na rozvodí Rakovce a Hané.^{[pozn. 1]} Národopisně je součástí Hané, největším sídlem je Vyškov. Do roku 1945 existoval uprostřed této brány německý jazykový ostrov, tzv. vyškovský.

Vyškovská brána je důležitá z dopravního hlediska, prochází jí hlavní česká dálnice D1 (evropská silnice E462) a celostátní železniční trať Brno–Přerov.

Poznámky

↑ Fakticky nejnižší bod rozvodí je v umělém zářezu trati Brno–Přerov u Lulče ve výšce 291 m.

Externí odkazy

Geografický místopisný slovník, Academia, Praha, 1993. ISBN 80-200-0445-9.

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.