Horní Slatina

Horní Slatina
Celkový pohled na obec
Celkový pohled na obec
Znak obce Horní SlatinaVlajka obce Horní Slatina
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecDačice
Obec s rozšířenou působnostíDačice
(správní obvod)
OkresJindřichův Hradec
KrajJihočeský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°5′48″ s. š., 15°33′34″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel139 (2024)[1]
Rozloha5,84 km²[2]
Katastrální územíHorní Slatina
Nadmořská výška507 m n. m.
PSČ380 01
Počet domů69 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduHorní Slatina 3
380 01 Dačice
[email protected]
StarostkaJana Valsová
Oficiální web: www.hornislatina.cz
Horní Slatina
Horní Slatina
Další údaje
Kód obce562319
Kód části obce44032
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Horní Slatina (německy Ober Latein) se nachází v okrese Jindřichův HradecJihočeském kraji. Žije zde 139[1] obyvatel.

Sousedními obcemi sídla jsou Hříšice, Budíškovice, Budeč a Knínice.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1278. V letech 1278 až 1301 se uvádí v pramenech Volfram a roku 1320 Hazy-mar ze Slatiny, sídlící na zdejší tvrzi. V průběhu staletí se majitelé vsi často střídali, až Felix hrabě Sobkov prodal Slatinu v roce 1760 Františku hraběti Wallisovi. V majetku rodu Wallisů jako součást panství Budíškovice zůstala Horní Slatina až do konce patrimoniálního období roku 1849.

Podle lánového rejstříku před třicetiletou válkou bylo v Horní Slatině 22 usedlostí, z toho zůstalo za války osazeno 7 a 15 zpustlo. Do roku 1671 se podařilo znovu osadit 3 usedlosti. V této době bylo ve vsi ze starých usedlíků 5 láníků a 2 pololáníci, z nových 2 pololáníci a 1 domkář s půdou.

Podle vceňovacího operátu žilo v roce 1843 v Horní Slatině 323 obyvatel z toho 156 mužů a 167 žen ve 48 domech a 72 domácnostech.[4]

Správní začlenění obce od roku 1850

Do roku 1849 byla Horní Slatina součástí panství Budíškovice ve Znojemském kraji.

V letech 1850 až 1855 byla podřízena pravomoci Podkrajského úřadu v Dačicích a v rámci soudní správy okresnímu soudu tamtéž. Po zřízení smíšených okresních úřadů s politickou a soudní pravomocí byla v letech 1855 až 1868 podřízena Okresnímu úřadu v Dačicích. Když byly roku 1868 veřejná správa a soudnictví opět odděleny, vrátila se pod politickou pravomoc Okresního hejtmanství v Dačicích, od roku 1919 okresní správy politické a od roku 1928 okresního úřadu tamtéž až do roku 1945. Po osvobození v květnu 1945 náležela pod Okresní národní výbor v Dačicích a v jeho rámci od roku 1948 pod nově vzniklý Jihlavský kraj. Toto začlenění trvalo až do poloviny roku 1960, kdy po územní reorganizaci byla Horní Slatina s moravským Dačickem začleněna pod správní okres Jindřichův Hradec a Jihočeský kraj, což trvalo až do zrušení Okresního úřadu v Jindřichově Hradci koncem roku 2002. V roce 1974 byla Horní Slatina sloučena s obcí Budeč, od roku 1988 s Budíškovicemi a roku 1990 se opět osamostatnila. Od roku 2003 spadá jako samostatná obec pod pověřený Městský úřad v Dačicích v samosprávném Jihočeském kraji.[4]

Statistika počtu domů a obyvatel

V roce 1880 měla obec 50 domů a 316 obyvatel, roku 1900 53 domů a 301 obyvatel, roku 1921 54 domů a 289 obyvatel, roku 1930 60 domů a 294 obyvatel, roku 1947 66 domů a 280 obyvatel, roku 1950 66 domů a 244 obyvatel, roku 1970 58 domů a 200 obyvatel, roku 1982 53 domů a 187 obyvatel.[4]

Škola

V obci byla škola zřízena roku 1717 při obnově zdejší fary. V roce 1840 zde byla postavena pro školu nová budova, na dvoutřídní byla rozšířena roku 1887. Byly sem přiškoleny obce Jersice a Vesce. Škola zde působila do roku 1973, kdy byla zrušena a žactvo převedeno do blízké Budče.[4]

Pamětihodnosti

  • Kostel svatého Jiljí, jednolodní původně románská stavba z 1. poloviny 13. století, barokně upravený 1717 s přístavbou z roku 1833, poblíž kostela stojí památná lípa vzpomínaná v kronice roku 1717
  • Kaplička svatého Antonína u silnici na Budíškovice z poloviny 19. století
  • Na hřbitově se nachází litinový kříž z bolíkovských železáren z roku 1836
  • V obci je pomník padlým v první světové válce z roku 1921[4][5]

Galerie

  • Památný strom Slatinská lípa
    Památný strom Slatinská lípa
  • Kostel
    Kostel
  • Cesta
    Cesta

Odkazy

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. a b c d e NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Dačicko, Slavonicko, Telčsko. 2005. vyd. Brno: Muzejní spolek Brno, 2005. 1070 s. ISBN 80-7275-059-3. S. 624. 
  5. Oficiální web obce Horní Slatina. www.hornislatina.cz [online]. [cit. 2015-09-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-09-15. 

Literatura

  • NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Dačicko Slavonicko Telčsko. Brno: Muzejní spolek Brno, 2005. ISBN 80-7275-059-3. S. 624. 

Související články

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Města, městyse a obce okresu Jindřichův Hradec
Báňovice • Bednárec • Bednáreček • Blažejov • Bořetín • Březina • Budeč • Budíškovice • Cep • Cizkrajov • Červený Hrádek • České Velenice • Český Rudolec • Číměř • Člunek • Dačice • Dešná • Deštná • Dívčí Kopy • Dobrohošť • Dolní Pěna • Dolní Žďár • Domanín • Doňov • Drunče • Dunajovice • Dvory nad Lužnicí • Frahelž • Hadravova Rosička • Halámky • Hamr • Hatín • Heřmaneč • Horní Meziříčko • Horní Němčice • Horní Pěna • Horní Radouň • Horní Skrýchov • Horní Slatina • Hospříz • Hrachoviště • Hříšice • Chlum u Třeboně • Jarošov nad Nežárkou • Jilem • Jindřichův Hradec • Kačlehy • Kamenný Malíkov • Kardašova Řečice • Klec • Kostelní Radouň • Kostelní Vydří • Kunžak • Lásenice • Lodhéřov • Lomnice nad Lužnicí • Lužnice • Majdalena • Nová Bystřice • Nová Olešná • Nová Včelnice • Nová Ves nad Lužnicí • Novosedly nad Nežárkou • Okrouhlá Radouň • Peč • Písečné • Pístina • Plavsko • Pleše • Pluhův Žďár • Polště • Ponědraž • Ponědrážka • Popelín • Příbraz • Rapšach • Ratiboř • Rodvínov • Roseč • Rosička • Slavonice • Smržov • Staňkov • Staré Hobzí • Staré Město pod Landštejnem • Stráž nad Nežárkou • Strmilov • Stříbřec • Střížovice • Studená • Suchdol nad Lužnicí • Světce • Třebětice • Třeboň • Újezdec • Velký Ratmírov • Vícemil • Višňová • Vlčetínec • Volfířov • Vydří • Záblatí • Záhoří • Zahrádky • Žďár • Županovice
legenda: město, městys.
Autoritní data Editovat na Wikidatech