Volfířov

Volfířov
Volfířov
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Dačice
Obec s rozšířenou působností	Dačice (správní obvod)
Okres	Jindřichův Hradec
Kraj	Jihočeský
Historická země	Morava
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°6′25″ s. š., 15°22′13″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	728 (2024)[1]
Rozloha	32,82 km²[2]
Nadmořská výška	498 m n. m.
PSČ	380 01
Počet domů	375 (2021)[3]
Počet částí obce	8
Počet k. ú.	6
Počet ZSJ	9
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Volfířov 42 380 01 Dačice [email protected]
Starosta	Ing. Ladislav Bartušek
Oficiální web: www.volfirov.cz
Volfířov
Další údaje
Kód obce	547441
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Volfířov (německy Wolfers) se nachází v okrese Jindřichův Hradec v Jihočeském kraji. Leží 5,5 km severozápadně od Dačic, nejbližší železniční stanice je v Dačicích. Žije zde cca 300 obyvatel. Součástí obce je osada Nový Dvůr a v roce 1976 byly v rámci integrace obcí pod Volfířov spojeny obce Brandlín, Radlice, Řečice, Šach a Velká Lhota. Celkový počet obyvatel s těmito obcemi činí 728^[1].

Části obce

Obec Volfířov se skládá z osmi částí na šesti katastrálních územích.

• Volfířov (i název k. ú.)
• Brandlín (i název k. ú.)
• Lipová (leží v k. ú. Řečice)
• Poldovka (leží v k. ú. Velká Lhota u Dačic)
• Radlice (k. ú. Radlice u Volfířova)
• Řečice (i název k. ú.)
• Šach (i název k. ú.)
• Velká Lhota (k. ú. Velká Lhota u Dačic)

Název

V nejstarších dokladech je jméno vesnice uváděno v české podobě Volféřov, původní je nicméně německé Wolfers - "Wolferovo", jehož základem bylo osobní jméno Wolfer (domácká podoba jmen Wolfger, Wolfhart, Wolfgang apod.). V místní mluvě se používá podoba Volferov.^[4]

Historie

Nejstarší vývoj

První zmínky o vsi jsou v historických pramenech z roku 1349, kdy se podle ní psali bratři Bohuněk a Mikuláš z Volfířova. Roku 1366 zapsal Heřman z Hradce ves Volfířov Bohuňkovi z Volfířova. Volfířov býval samostatným zemanským statkem. V roce 1420 byla ves zapsána Oldřichovi z Hradce, který ji připojil k bílkovskému zboží. Roku 1459 se Volfířov dostal prodejem bílkovského statku do majetku Krajířů z Krajku a v roce 1610 při prodeji dačického panství Kateřinou z Krajku Vilému Dubskému z Třebomyslic je uváděn již u dačického zboží. Součástí dačického panství byl Volfířov až do roku 1849.^[5]

Podle lánového rejstříku před třicetiletou válkou bylo ve Volfířově 45 usedlostí, z toho zůstalo za války osazeno 40 a 5 zpustlo. Podle tereziánského katastru moravského bylo ve vsi 15 sedláků, 7 čtvrtláníků, 14 čtvrtláníků a 6 chalupníků. Podle vceňovacího operátu žilo roku 1843 ve Volfířově 342 obyvatel, z toho 180 mužů a 162 žen v 70 domech a 114 domácnostech. Z nich se živilo 32 zemědělstvím, 7 živnostmi a 3 obojím, vedle 72 nádeníků. Desátky byly odváděny panství Dačice a faře ve Volfířově. Na týdenní sobotní trhy se z Volfířova jezdilo do Dačic. Z uvedených živností zde byli 2 mlynáři, 2 krejčí, 2 ševci a 1 kovář.^[5]

Správní začlenění obce od roku 1850

V letech 1850 až 1855 byla vesnice podřízena politické pravomoci Podkrajského úřadu v Dačicích a v rámci soudní správy dačickému okresnímu soudu. V roce 1855 byly zřízeny smíšené okresní úřady s politickou a soudní pravomocí, a proto byla v letech 1855 až 1868 vesnice podřízena Okresnímu úřadu v Dačicích. V roce 1868, když byly veřejná správa a soudnictví opět odděleny, vrátila se vesnice pod politickou pravomoc Okresního hejtmanství v Dačicích. Po vzniku Československé republiky patřila od roku 1919 pod nově vzniklou okresní správu politickou. Od roku 1928, po vzniku Okresního úřadu v Dačicích, náležela pod jeho správu až do roku 1945. Po osvobození Rudou armádou v květnu roku 1945 náležela vesnice pod Okresní národní výbor v Dačicích a v jeho rámci od roku 1948 pod nově vzniklý Jihlavský kraj.^[5]

V polovině roku 1960 došlo k rozsáhlé územní reorganizaci a po ní byla vesnice spolu s celým moravským Dačickem začleněna pod správní okres Jindřichův Hradec a Jihočeský kraj. Toto začlenění trvalo až do zrušení Okresního úřadu v Jindřichově Hradci koncem roku 2002. V roce 1976 byly v rámci integrace obcí pod Volfířov spojeny obce Brandlín, Radlice, Řečice, Šach a Velká Lhota. Od roku 2003 spadá jako samostatná obec pod pověřený Městský úřad v Dačicích v samosprávném Jihočeském kraji.^[5]

Statistika počtu domů a obyvatel

V roce 1850 měla 448 obyvatel a katastr obce měl v roce 1900 výměru 719 ha. V roce 1880 měla obec 81 domů a 435 obyvatel, roku 1900 83 domů a 456 obyvatel, roku 1921 84 domů a 446 obyvatel, v roce 1930 83 domů a 390 obyvatel, v roce 1947 85 domů a 290 obyvatel, roku 1950 78 domů a 278 obyvatel, roku 1970 59 domů a 202 obyvatel a v roce 1982 56 domů a 163 obyvatel.^[5]

Vývoj obce do současnosti

Ve 2. polovině 19. a v 1. polovině 20. století se většina obyvatelstva obce živila zemědělstvím. V roce 1900 byla výměra hospodářské půdy obce 690 ha. K roku 1911 se uvádí živnosti: 1 hostinský,1 kolář, 1 kovář, 2 mlynáři, 2 obchodníci se smíš. zbožím, 1 obuvník, 1 stolař. K roku 1924: 1 cihlář a výrobce cement, zboží, 2 hostinští, 1 kolář, 2 kováři, 1 krejčí, 2 mlynáři, 1 obchodník, 3 stolaři, 1 trafikant, 1 výrobce ovocných a houbových konzerv, 40 hosp. rolníků. Dříve Horní mlýn u rybníka Strachova, Dolní u rybníka Plokše. Obec byla elektrifikována připojením na síť ZME Brno roku 1939.^[5]

JZD bylo ve Volfířově založeno již v roce 1949, v roce 1970 bylo sloučeno s JZD Radlice, Řečice, Šach a Velká Lhota do JZD Volfířov, roku 1975 po sloučení s JZD Brandlín vzniklo JZD Horácko Volfířov, hospodařící na 1840 ha zemědělské půdy. Po roce 1989 se JZD transformovalo v ZD Volfířov, a. s. V roce 2000 družstvo zaniklo a vznikla akciová společnost Volfířov, zemědělské služby.^[6] Nyní je převládajícím zaměstnáním zemědělství, v obci je také truhlářství a zámečnictví. Po roce 1945 postaveno: kulturní dům, prodejna Jednoty, pohostinství, budova obecního úřadu, vybudován vodovod a kanalizace.^[5] Pošta je Dačicích, římskokatolická farnost v místě, spravována z Kostelního Vydří.

Přírodní poměry

Obec leží v údolí Volfířovského potoka, nad soutokem s Řečickým potokem, ve výběžku západní části Dačické sníženiny. V převládajícím rulovém podloží pahorkatiny se nápadněji projevují pruhy migmatitů, které tvoří vyvýšeniny, jako např. Novodvorský vrch (554 m). Osada Nový Dvůr leží západně od Volfířova, v pahorkatinné a rybniční krajině západní části Dačické sníženiny. Podle dvora byl pojmenován blízký rybník i nad ním se zvedající Novodvorský vrch.^[5]

Severozápadně od vesnice leží přírodní památka Olšina u Volfířova.

Škola

Zdejší škola byla zřízena patrně při obnově zdejší farnosti po roce 1712. V roce 1788 byly upraveny její poměry a příjmy učitele. V roce 1894 byla postavena nová budova Na skalici. Přiškoleny sem byly Dolní Němčice, které byly vyškoleny roku 1870. Škola byla pro malý počet žáků zrušena v roce 1979 a žáci začali dojíždět do škol ve Velké Lhotě a v Dačicích.^[5]

Pamětihodnosti

• Kostel svatého Petra a Pavla, původně raně gotický kolem roku 1300, přestavěn kolem roku 1500.

Osobnosti

• Bohumír Kozák (1885–1987), architekt, kreslíř
• Gustav Skalský (1891–1956), historik, numismatik
• Zdeněk Tvrz (1902–1942), důstojník československé armády popravený nacisty

Galerie

• Volfířov
• 
  Obec z dálky
• 
  Hřiště a kostel
• 
  Autobusová zastávka na rozcestí
• 
  Kaplička
• 
  Fara

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Volfířov na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Volfířov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Oficiální stránky
• Volfířov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.