Ještědsko-kozákovský hřbet

Ještědsko-kozákovský hřbet
Ještěd, letecký pohled
Nejvyšší bod	1012 m n. m. (Ještěd)
Délka	58 km
Rozloha	209,7 km²
Střední výška	518,5 m n. m.
Nadřazená jednotka	Krkonošská oblast
Sousední jednotky	Lužické hory Žitavská pánev Jizerské hory Krkonošské podhůří Jičínská pahorkatina Ralská pahorkatina
Podřazené jednotky	Ještědský hřbet Kozákovský hřbet
Světadíl	Evropa
Stát	Česko Česko
Ještědsko-kozákovský hřbet na mapě Česka
Horniny	sedimenty, metamorfity, vulkanity
Povodí	Lužická Nisa, Mohelka, Jizera, Cidlina, Oleška
Souřadnice	50°38′27″ s. š., 15°12′18″ v. d.
Identifikátory
Kód geomorf. jednotky	IVA-3
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ještědsko-kozákovský hřbet (lidově též Podještědí) je geomorfologický celek na jihozápadě střední části Krkonošské oblasti. Leží v okresech Liberec, Jablonec nad Nisou a Semily v Libereckém kraji a malou částí v okrese Jičín v Královéhradeckém kraji. Nejvyšším bodem je Ještěd (1012 m n. m.), jediná tisícovka pohoří.

Poloha

Úzký hřbet se táhne téměř 60 kilometrů od severozápadu k jihovýchodu, zhruba mezi obcemi Rynoltice a Železnice. Při severovýchodní hranici leží města Liberec, Železný Brod, Semily, Rychnov u Jablonce nad Nisou a Lomnice nad Popelkou, při jihozápadní hranici jsou to města Hodkovice nad Mohelkou a Rovensko pod Troskami. Uvnitř území nejsou žádná větší města, částečně sem zasahují města Chrastava a Světlá pod Ještědem, zcela uvnitř leží významnější obce Malá Skála, Koberovy, Tatobity, Veselá a Bradlecká Lhota.

Charakter území

Je to výrazný hrásťový a antiklinální hřbet s povrchem převážně ploché hornatiny o středním sklonu cca 10°, budovaný horninami slabě přeměněného staropaleozoického krystalinika ještědského a železnobrodského, permskými sedimenty a vulkanity a svrchnokřídovými sedimentárními horninami, tektonicky vysunutými na jihozápadní svah. Úzký hřbet směru SZ–JV, dlouhý 58 km, byl vyzdvižen diferencovanými saxonskými pohyby při lužické poruše, probíhající na jihovýchodním svahu (na JV při sv. úpatí) a při zlomech a flexurách při úpatí. Na hřbetu jsou rozsáhlé dílčí strukturně tektonické elevace se skalními tvary modelovanými kryogenními procesy v pleistocénu (např. kryoplanační terasy, izolované kvarcitové skály, kamenná moře, balvanové haldy a proudy), místy tvary zvětrávání a odnosu pískovec, vzácné jeskyně v krystalických vápencích. Hřbet přetínají v průlomových údolích Mohelka, Jizera a Cidlina, při severním okraji teče Lužická Nisa.^[1]

Geomorfologické členění

Celek Ještědsko-kozákovský hřbet (dle značení Jaromíra Demka IVA–3) se člení na podcelky Ještědský hřbet (IVA–3A) na severozápadě a Kozákovský hřbet (IVA–3B) na jihovýchodě. Hřbet sousedí na severozápadě s Lužickými horami, na severu s Žitavskou pánví, na severovýchodě s Jizerskými horami a Krkonošským podhůřím, na jihu s Jičínskou a na jihozápadě s Ralskou pahorkatinou. První čtyři jmenované celky patří také do Krkonošské oblasti Sudet, poslední dvě jmenované pahorkatiny patří do České tabule.^[2]

Nejvyšší vrcholy

V seznamu jsou uvedeny vrcholy nad 650 metrů.

Podrobný seznam hor a kopců podle nadmořské výšky a prominence obsahuje Seznam vrcholů v Ještědsko-kozákovském hřbetu.

Fotogalerie

Panoramatický pohled z Kozákova směrem na severozápad

• 
  Rašovské sedlo
• 
  Javorník od jihozápadu z Hlavice
• 
  Vranovský hřeben, Kopanina a Vranové ze svahu Sokola
• 
  Jizera v Malé Skále
• 
  Kozákov z Klokočských skal
• 
  Tábor od Stéblovic
• 
  Kozlov

Odkazy

Reference

Související články

• Geomorfologické členění Česka

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ještědsko-kozákovský hřbet na Wikimedia Commons
• Geomorfologická mapa na Mapy.nature.cz (J. Demek et al. 2006)
• Geomorfologické členění Libereckého kraje (J. Demek et al. 1987)
• Ještědko-kozákovský hřbet na Tisicovky.cz