Ralská pahorkatina

Ralská pahorkatina
Ralská pahorkatina, vrchol Ralsko

Nejvyšší bod	698 m n. m. (Ralsko)
Rozloha	1354,9 km²
Střední výška	318,2 m n. m.

Nadřazená jednotka	Severočeská tabule
Sousední jednotky	Jičínská pahorkatina Ještědsko-kozákovský hřbet Lužické hory České středohoří Dolnooharská tabule Jizerská tabule^[1]
Podřazené jednotky	Dokeská pahorkatina Zákupská pahorkatina

Světadíl	Evropa
Stát	Česko Česko
Ralská pahorkatina na mapě Česka

Horniny	pískovec, křemenec, slínovec, čedič, znělec, trachyt
Povodí	Ploučnice, Labe, Jizera
Souřadnice	50°36′30″ s. š., 14°36′21″ v. d.
Identifikátory
Kód geomorf. jednotky	VIA-1
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ralská pahorkatina (německy Rollberg-Hügelland) je geomorfologický celek na západě Severočeské tabule. Zaujímá převážnou část okresu Česká Lípa, východ okresu Litoměřice, sever okresu Mělník, jihozápad okresu Liberec a malou severozápadní část okresu Mladá Boleslav. Nejvyšším vrcholem je hora Ralsko (698 m). V západní části pahorkatiny se nachází CHKO Kokořínsko - Máchův kraj.

Charakter území

Je to členitá pahorkatina na svrchnokřídových kvádrových křemenných, místy jílovitých a vápnitých pískovcích, v menší míře na slínovcích, písčitých slínovcích a jílovcích, s četnými drobnými tělesy třetihorních sopečných hornin (žíly, výplně sopouchů, lakolity). Vznikl strukturně denudační reliéf sedimentárních stupňovin, mělkých kotlin s říčními terasami a rašeliništi, rozsáhlých zarovnaných povrchů typu kryopedimentů. V kvádrových pískovcích jsou kaňonovitá a soutěskovitá údolí a četné tvary zvětrávání a odnosu horniny. Charakteristické jsou početné vrchy na neovulkanitech, vypreparovaných čedičových, znělcových a trachytových horninách, které vytvářejí krajinné dominanty. Do povodí horního toku Panenského potoka pronikl přes Jítravské sedlo v době halštrovského a sálského zalednění pevninský ledovec. Na severovýchodě jsou rozsáhlé montánní antropogenní tvary.^[1]

Poloha

Ralská pahorkatina se táhne ve směru jihozápad – severovýchod. Na severovýchodě je ohraničena Ještědsko-kozákovským hřbetem. Na severu se stýká s Lužickými horami, linie mezi nimi je vedena mezi Novým Borem, Svorem, Mařenicemi, Heřmanicemi v Podještědí a obcí Kněžice.^[2] Na severozápadě mezi Novým Borem a Litoměřicemi navazuje České středohoří, se kterým má vůbec nejdelší hranici z okolních celků. Na západě pozvolna klesá k Labi, poblíž jehož pravého břehu se mezi Liběchovem a Litoměřicemi stýká s Dolnooharskou tabulí. Na jihovýchodě celek plynule přechází do Jizerské tabule a dosahuje téměř k městu Mělník. Na východě u města Český Dub sousedí s druhým celkem Severočeské tabule, Jičínskou pahorkatinou, se kterou má nejkratší hranici z okolních celků.^[1]

Členění

Celek Ralské pahorkatiny (dle Demka VIA–1) má v geomorfologickém členění dva podcelky. Převážnou část tvoří na jihozápadě Dokeská pahorkatina (VIA–1A), na severovýchodě je Zákupská pahorkatina (VIA–1B). Tyto podcelky se dále člení do celkem devíti okrsků^[1]:

Geomorfologické členění Ralské pahorkatiny
ČESKÁ VYSOČINA • Česká tabule • Severočeská tabule
DOKESKÁ PAHORKATINA	Polomené hory	Vlhošť (614 m)
	Úštěcká pahorkatina	Hořidla (371 m)
	Jestřebská kotlina	Borný (446 m)
	Provodínská pahorkatina	Dub (458 m)
	Bezdězská vrchovina	Bezděz (606 m)
ZÁKUPSKÁ PAHORKATINA	Cvikovská pahorkatina	Ralsko (698 m)
	Českolipská kotlina	Špičák (446 m)
	Podještědská pahorkatina	Stříbrník (510 m)
	Kotelská vrchovina	Mazova horka (569 m)
PROVINCIE • Subprovincie • Oblast / Celek / PODCELEK • Okrsek • Vrchol

Větší města

Na území celku leží okresní město Česká Lípa a zčásti též Litoměřice, z dalších menších měst tu jsou Nový Bor, Cvikov, Jablonné v Podještědí, Zákupy, Mimoň, Stráž pod Ralskem, Doksy, Dubá, Úštěk, Ralsko a z menší části Štětí.

Nejvyšší vrcholy

Uvedeny jsou všechny s aktuální nadmořskou výškou nad 500 metrů. Výška u některých vrchů se časem snižuje těžbou kamene (např. Maršovický vrch, Tlustec).^[3]

Ralsko (698 m), Zákupská pahorkatina
Jezevčí vrch (666 m), Zákupská pahorkatina
Vlhošť (614 m), Dokeská pahorkatina
Bezděz (606 m), Dokeská pahorkatina
Tlustec (592 m), Zákupská pahorkatina
Zelený vrch (586 m), Zákupská pahorkatina
Malý Bezděz (577 m), Dokeská pahorkatina
Mazova horka (569 m), Zákupská pahorkatina
Holubník (563 m), Zákupská pahorkatina
Ortel (554 m), Zákupská pahorkatina
Ostrá horka (552 m), Zákupská pahorkatina
Ronov (552 m), Dokeská pahorkatina
Tisový vrch (540 m), Zákupská pahorkatina
Slavíček (538 m), Zákupská pahorkatina
Velký Jelení vrch (514 m), Zákupská pahorkatina
Stříbrník (510 m), Zákupská pahorkatina
Vrátenská hora (507 m), Dokeská pahorkatina
Činkův kopec (507 m), Zákupská pahorkatina
Jelínka (505 m), Zákupská pahorkatina
Zábrdský kopec (501 m), Zákupská pahorkatina
Kostelní vrch (500 m), Zákupská pahorkatina

Podrobný seznam hor a kopců podle nadmořské výšky a prominence obsahuje Seznam vrcholů v Ralské pahorkatině.

Vodopis

Území je odvodňováno řekou Ploučnicí a menšími pravostrannými přítoky Labe (Pšovka, Liběchovka, Úštěcký potok a jeho přítok Obrtka). Na druhé straně potom přítoky Jizery (Zábrdka, Mohelka).

Fotogalerie některých hor

Jezevčí vrch
Svahy Vlhoště
Malý Bezděz a Bezděz
Tlustec od Brništského rybníka
Zelený vrch nad Cvikovem
Ortel poblíž Cvikova
Ronov z Vlhoště
Slavíček a Tisový vrch

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b ^c ^d DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9.
↑ HOLEČEK, Milan. Lužické hory. Praha 1: Olympia, 2004. ISBN 80-7033-832-6. Kapitola Všeobecná část - Povrch, s. 16.
↑ Základní mapa ČR 1 : 100 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2021-07-12]. Dostupné online.