Palác Porgesů z Portheimu

Palác Porgesů z Portheimu
Palác Porgesů z Portheimu
Základní informace
Sloh	Klasicismus
Architekt	Ignác Jan Nepomuk Palliardi
Výstavba	konec 18. století
Přestavba	90. léta 20. století
Stavebník	Maxmilián Desfours
Další majitelé	Desfoursové, Wimmerové, Porgesové z Portheimu
Současný majitel	Pražská plynárenská a.s.
Poloha
Adresa	Národní 37/38 Praha 1, Nové Město 110 00  Praha 1, Česko Česko
Ulice	Národní
Souřadnice	50°4′57,6″ s. š., 14°25′17,49″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky	39850/1-1063 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Palác Porgesů z Portheimu, zvaný též Desfourský, nebo Wimmerovský palác je rozlehlý městský palác v Praze 1-Novém Městě. Nachází se na adrese Národní čp. 37/II, č. o. 38. Od roku 1964 je palác kulturní památkou.^[1]

Historie

Vznik paláce

Palác byl postaven v letech 1762 až 1776 na místě tří starších domů s gotickými základy. Prostřední z domů, zvaný U Salátů, vlastnil od roku 1696 barokní malíř Jan Jiří Heinsch a po něm na počátku 18. století rodina významných sochařů, Jana Brokoffa a jeho synů, kteří jej dali přestavět. Vdova posledního z rodiny^[zdroj?] roku 1760 dům pro dluhy prodala v dražbě.

V roce 1761 koupil dva z těchto domů hrabě Maxmilián Desfours (1734–1811) a nechal je stavebně spojit. V roce 1776 přikoupil i třetí dům a nechal všechny tři domy přestavět na dvoupatrový klasicistní palác. Ten je připisován architektu Ignácovi Palliardimu a stavba je datována do roku 1776.^[2] Někdy je ale realizace stavby pokládána až do roku 1795, kdy dům už patřil Anně Wimmerové.^[3]

Další majitelé

Desfoursové palác v roce 1795 prodali rodině Wimmerů, která v té době získala také protější palác Platýz a další statky v Praze i na dalších místech Českého království. Jakub svobodný pán z Wimmeru byl plukovník c.k. armády, velkostatkář, mecenáš a dobrodinec. V Praze na Letné například na své náklady založil sady pro veřejnost a před palácem nechal postavit Wimmerovu kašnu, kterou realizoval sochař František Xaver Lederer. Wimmerovi v paláci od 22. prosince 1799 do 28. ledna roku 1800 hostili slavného ruského vojevůdce, velitele protinapoleonské koalice rusko-rakouských vojsk Alexandra Vasiljeviče Suvorova, když jeho armáda při návratu ze Švýcarska přezimovala v okolí Prahy. Tuto událost připomíná pamětní deska na vnější fasádě paláce a generálova busta ve dvoře. Bronzová busta je dílem sochaře Lubomíra Bočka z roku 1947.

Synové Jakuba Wimmera palác prodali rodině Kolbeových, kteří dali v roce 1852 zvýšit levé křídlo paláce a po roce 1864 ještě přistavět horní patro. Původní portál byl tehdy přenesen na nově zřízený vstup do průjezdu. Autorem úprav byl Jan Ripota. Po smrti posledního z rodiny Kolbeů, Ferdinanda, palác zakoupila manželka pražského průmyslníka Josefa Porgese z Portheimu, Rosa. Porgesové z Portheimu, po kterých palác nese jméno, objekt vlastnili až do doby nacistické okupace.

Současnost

Po druhé světové válce přešel palác do vlastnictví pražských plynáren (Středočeské plynárny Praha, od r. 1993 Pražská plynárenská), jimž patří dodnes. Na konci 90. let 20. století daly budovu zrekonstruovat. Nyní je sídlem různých podniků. Vnitřní dvůr paláce je přístupný veřejnosti a je v něm provozována cukrárna.^[4]

Odkazy

Reference

Literatura

• POCHE, Emanuel; PREISS, Pavel. Pražské paláce. 2. vyd. Praha: Odeon, 1978. 399 s. S. 98. 
• Václav Ledvinka, Bohumír Mráz, Vít Vlnas: Pražské paláce. Nakladatelství Akropolis, Praha 2000

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Palác Porgesů z Portheimu na Wikimedia Commons
• Historie paláce na www.hrady.cz
• Tento článek obsahuje text (volné dílo) z hesla „Praha a Dětenice“ Ottova slovníku naučného.

Šlechtické paláce v Praze
Hradčany	Arcibiskupský palác • Černínský palác (MZV) • Dietrichsteinský palác • Hrzánský palác • Kučerův palác • Lobkovický palác • Martinický palác (Hradčanské náměstí) • Martinický palác (Loretánská) • Palác Hložků ze Žampachu • Rožmberský palác (Tereziánský ústav šlechtičen) • Salmovský palác • Sasko-lauenburský palác (Rožmberský dům) • Schwarzenberský palác • Šlikův palác • Šternberský palác (Ernestinum, Národní galerie) • Toskánský palác • Trauttmannsdorfský (Trčkův) palác • Vrbnovský palác (Chotkovský dům)
Malá Strana	Aueršperský palác • Bretfeldovský palác • Buquoyský palác • Fürstenberský palác • Grömlingovský palác • Hartigovský palác (Rektorát AMU) • Chotkův palác • Kaiserštejnský palác • Kolovratský palác (Nerudova) • Kolovratský palác (Sněmovní) • Kolovratský palác (Valdštejnská) • Kounický palác • Ledebourský palác • Lichtenštejnský palác (Kampa) • Lichtenštejnský palác (Malostranské náměstí) (HAMU) • Lobkovický palác • Malý Buquoyský palác • Malý Fürstenberský palác • Morzinský palác • Musconský palác (Harbuval-Chamaré) • Nostický palác (Ministerstvo kultury) • Oettingenský palác • Palác Kinských • Palác Lažanských (Karmelitská) (soud pro Prahu-západ) • Palác Lažanských (Sněmovní) • Palác Metychů z Čečova • Palác Michny z Vacínova (Tyršův dům) • Palác pánů z Hradce (Slavatovský) • Palác Schützenů • Palác Smiřických • Palác Straků z Nedabylic • Palác Thurn-Taxisů (Vrtbovský) • Palác Turbů • Palác Věžníků (Hartigovský, Salmovský) • Pálffyovský palác • Rohanský palác (Černínský) • Schönbornský palác (Velvyslanectví USA) • Sterneggovský palác • Šporkův palác • Šternberský palác • Thunovský palác (Sněmovní) (PS PČR) • Thunovský palác (Thunovská) (Leslieovský, velvyslanectví Spojeného království) • Valdštejnský palác (Senát PČR) • Velkopřevorský palác • Vratislavský palác • Vrtbovský palác • Windischgrätzovský palác
Staré Město	Dům Budovců z Budova • Buquoyský palác • Clam-Gallasův palác • Colloredo-Mansfeldský palác • Čejkovský palác • Kolowratský palác • Menhartovský palác • Millesimovský palác • Nový Pachtovský palác • Palác (Goltz)-Kinských • Palác Granovských z Granova • Palác Hrobčických • Palác Hrzánů z Harasova • Palác Kokořovských • Palác Křineckých z Ronova (Dům U Božího oka) • Palác Lažanských (FAMU) • Nový Kolowratský palác • Palác Pachtů z Rájova (Anenské náměstí) • Palác Pachtů z Rájova (Celetná 31) (Langerovský) • Palác Pachtů z Rájova (Celetná 36) (Nová mincovna) • Palác pánů z Kunštátu a Poděbrad • Palác Platýz • Pöttingovský palác • Trauttmannsdorfský palác • Wimmerův palác
Nové Město	Deymovský palác • Dietrichsteinský palác (Apoštolská nunciatura) • Harrachovský palác • Kounický palác • Lannův palác • Losyovský palác (Lidový dům) • MacNevenův palác • Mladotovský palác (Faustův dům) • Millesimovský palác • Neubergovský palác • Palác Lexů z Aehrenthalu (Aehrenthalský) - zaniklý • Palác Porgesů z Portheimu (Wimmerovský, Desfourský) • Palác Riesů ze Stallburgu • Palác Sylva-Taroucca • Palác Věžníků • Palác Voračických z Paběnic • Schebkův palác • Schirdingovský palác (Kaňkův dům) • Swéerts-Sporckův palác