Schebkův palác
| Schebkův palác | |
|---|---|
 Schebkův palác v ulici Politických vězňů | |
| Základní informace | |
| Sloh | novorenesanční architektura |
| Architekt | Vojtěch Ignác Ullmann |
| Výstavba | 1870–1872 |
| Materiál | zdivo |
| Stavebník | baron Jan Schebek |
| Současný majitel | Akademie věd ČR |
| Poloha | |
| Adresa | Politických vězňů 936/7 Praha 1, Nové Město 110 00 Praha 1, Česko  Česko |
| Ulice | Politických vězňů |
| Souřadnice | 50°4′59,88″ s. š., 14°25′45,12″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 44558/1-1159 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Web | Oficiální web |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Schebkův palác, zvaný též „Andělský dům“, je novorenesanční dům stojící na adrese Politických vězňů 7, čp. 936/II, na Novém Městě, Praha 1. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]
Dějiny paláce
Palác stojí na místě, kde měl (podle Berní ruly) v roce 1654 panský dům Kryštof z Valdštejna. V roce 1691 ho koupila rodina Bredů a nechala tu postavit barokní palác, který byl značně poškozen při pruském obléhání Prahy v roce 1757. V poškozeném paláci byla v letech 1760–1780 nemocnice milosrdných bratří a pak dům věnovala Marie Terezie sirotčinci sv. Jana Křtitele.[2]
Současná novorenesanční podoba budovy pochází z let 1870 až 1872. Stavbu si objednal podnikatel a stavitel silnic baron Jan Schebek – odtud pochází název „Schebkův palác“. Třípatrovou stavbu, která patří mezi autorova vrcholná díla, navrhl architekt Vojtěch Ignác Ullmann.
Od roku 1890 přešel palác do vlastnictví Rakousko-uherské banky a ta do něj umístila své pražské ústředí. Po vzniku Československa se palác stal sídlem nově vzniklé československé ústřední banky, nazvané Bankovní úřad ministerstva financí, do jejího vlastnictví přitom přešel po podpisu dohody s likvidovanou Rakousko-uherskou bankou v roce 1922. K tomuto účelu ale byly prostory paláce příliš stísněné, a tak budovu doplnily přístavby.
V roce 1927 se vlastníkem budovy stala nově vzniklá Národní banka Československá. Jejím potřebám palác sloužil i po přesunutí sídla banky do budovy České průmyslové banky v ulici Na příkopě.
V roce 1963 palác získala Československá akademie věd, ale národní banka si přitom vyhradila právo na jeho další využívání. Akademie věd tam umístila svůj ekonomický ústav.
V současné době v budově sídlí Národohospodářský ústav Akademie věd ČR a specializované pracoviště CERGE-EI.[3]
Architektura stavby
Palác je vystavěn v novorenesančním slohu navazujícím na římskou renesanci.[3] Zajímavé je zejména reprezentativní mramorové schodiště,[4] stropní malby Viktora Barvitia v lunetovém alias Dianině sále a plastiky Josefa Wagnera u vstupního portálu.
Galerie
-
Vstup do paláce -
Nádvoří -
Nádvoří -
Vestibul -
Vestibul -
Detail sochy muže -
Detail sochy ženy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-09-18]. Identifikátor záznamu 156923 : Palác Šebkův, býv. Bredovský. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Baťková (1998), s. 507
- ↑ a b Schebkův palác [online]. Česká národní banka [cit. 2017-03-24]. Dostupné online.
- ↑ Mramorové schodiště [online]. Schebkův palác [cit. 2017-03-24]. Dostupné online.
Literatura
- RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Díl I. 1. vyd. Praha: Pavel Körber, 1903. Dostupné online. S. 77.
- Nemovité kulturní památky hlavního města Prahy. Operativní příruční seznam ke Státnímu seznamu nemovitých kulturních památek. Praha: Pražské středisko státní památkové péče a ochrany přírody, 1976. 332 s. S. 99.
- POCHE, Emanuel. Prahou krok za krokem. 2. vyd. Praha: Panorama, 1985. 472 s. S. 212.
- BAŤKOVÁ, Růžena, et al. Umělecké památky Prahy : Nové Město, Vyšehrad, Vinohrady (Praha 1). 1. vyd. Praha: Academia, 1998. 839 s. ISBN 80-200-0627-3. S. 507–508.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Schebkův palác na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Informace o domě na webu Prahy 1
Portály: Architektura a stavebnictví | Praha
